Nejen růže jsou krásné

Niagara Falls vlastním, je fakt, že ta by tedy 100% přepadala (růst má ramblerovitý, tj původně má tendence se plazit po zemi, výhonky jsou dlouhé a tenké). Ale, sice jí mám malou, ale kvetla jen jednou. Na rosebook.com recenze taky spíš hovoří o tom, že je jednoukvetoucí.
Ale dělá krásné šípky, na podzim barví listy dožluta, takže já jí to odpustím

Takže já jí zatím nedoporučím.

Falls rózsa van már rózsaszínben és pirosban is.

pro Květu: stříhat budu kam až dosáhnu dlouhými nůžkami zeshora, zespodu ze žebříku a pokud se při tom přizabiju, tak milou růži ponechám osudu, ať dělá co umí
díky moc za všechny tipy!

Na podobné vodopády růží, vlastně tedy růžopády, prý bývá v Anglických historických sídlech používán často Raubritter. Byl zde už hodně probírán a je to můj oblíbenec. Proti požadovanému zadání ale kvete jen jednou. Na vlastní oči jsem to bohužel neviděla, ale Dresla to říkala, když jsem na něj pěla chválu. Jak o něj v té výšce pečují netuším, možná ponechávají svému osudu a nedbalé eleganci. Na tu dálku sem tam něco neostřihaného nikoho nermoutí... asi...

...pan Jiří Žlebčík pro tento případ ještě doporučil Red Cascade, Sommerwind, Beys, Heideröslein Nozomi. Máte s nimi někdo osobní zkušenost?
Red Cascade se mi opravdu líbí, myslím, že by to mohlo být to pravé (našla jsem o ní tohle: Pokryvná růže vhodná pro vytvoření rozlehlého, kompaktního, nepropustného, přákrásně kvetoucího koberce. Velmi husté olistění a bujný růst potlačuje plevel. Většinou za dva až tři roky úplně zakryjí půdu. Její předností je vitalita, bujný růst a odolnost vůči chorobám a škůdcům. Květ vydrží až do zámrzu. Nepotřebují takřka žádnou péči. Odstaňujeme pouze odumřelé výhony. Snese všechny typy půd, vyžaduje slunce či lehké zastínění.)
Navíc by snad měla tvořit dlouhé výhony, což by pro zakrytí vysoké terasy mohlo být to pravé...!

Nemám ani jednu, navíc, po červených růžích neprahnu. Ještě jsem k nim nedorostla, asi .

Ale - na těhle drobnokvětkách se umakáš.
Fakt ti do toho nechci kecat, terasu nemám - ale kdysi jsem vypěstila a následně vysadila matce cca 3 ks růží s ideou, jak to bude krásné, až budou přepadat a dělat mohutnou stěnu kvítků z 3m kamenné terasy. Byla to nějaká typu Excelsa. Ten chuchvalec květů se musí vzít jednou rukou, druhou s nůžkama šmiknout. Dlouhými to nejde.
Vlezla jsem až na kraj terasy, matka - věchýtek - mě držela za pásek a obě jsme doufaly, že šaty vydrží a nehupsneme jedna či obě dolů. Sdrápané jsme byly obě.
Opačně, ze štaflí, to zase bylo o oko, pruty - ohebné mršky- švihaly.

Takže za mne - čím větší květ, tím lépe ( ta Swany fakt není od věci ), Raubritter zase dlouho kvete a pak se nechá...

Naprostý souhlas... ale ten Raubritter... já to říkám pořád, že ho miluji, ten by to dal...pak bych ho nechala a příroda si pomůže...
www.rosenhof-schultheis.de/Rosen/Histori...50_2_Raubritter.html

Vlaďko,ty mě s tím Raubritterem dráždíš!
Ještě mě zálusk na něj nepřešel Co dělá teď?Dávala jsi nějaké fotky,musím si je projet znova.Letos bude akce "sloní hrobeček".Uvidím,co z nej odstraním a pak...

Zelený, olistěný... u nás se zima nekoná
Vypadá jako tady, jen té zeleně kolem ubylo...
krasneruze.cz/index.php?option=com_kunen...90&Itemid=112#269424

Květo, Vlaďko - no dobře, a jaký bude rozdíl, když nebudu stříhat ty drobnokvěté (třeba Red Cascade) a když nebudu stříhat Raubritter - v čem budou ty první vypadat hůř? Pokud je to primitivní otázka, tak se omlouvám, jsem růžový začátečník