Nejen růže jsou krásné

Krásný den z Českého ráje přeji všem……průběžně Vás sleduji a kochám se tou vší Vaší neuvěřitelně kvetoucí nádherou , letos je opravdu Rok růží….a tiše závidím…….a zároveň doufám, že třeba někdy v budoucnu se také dočkám…..

Zatím jsem spíš na odstřel….nebo alespoň na Martu Kubišovou přes růže, neb ač je to neuvěřitelné, tak terénní úpravy nejsou na zahradě dodělány ani dosud…… !!
O Velikonocích - poslední týden v dubnu! - jsem už v zoufalství růže (cca 60 kousků) alespoň provizorně zasadila, ač už v té době začaly zakořeňovat, neb jsem je měla přes zimu jen nahusto, v balíkách založené, po třech i více kusech. Myslela jsem si, že terénní úpravy zvládneme a jsou tam jen na pár týdnů, nedávala jsem pod ně ani žádná hnojiva, mykorhizní houby, nic…

Naštěstí mě má ten „nahoře“ (asi) rád a růže neuvěřitelnou vůli přežít, takže díky chladnému květnu a dostatku vláhy a následnému hnojení to všechny růže zvládly, rostou, košatí ….. a kvetou! Nebo alespoň mají velkou snahu, ale svádím se srnkami nekonečný boj o to, kdo si květy rozkvetlých růží užije dříve…

Z toho důvodu nemohu podat objektivní hodnocení jednotlivých sort růží, zato bych mohla podat zasvěcený report o tom, že srnky jednoznačně upřednostňují květy Austinek před historickými (Louise Odier, Jacques Cartier).

Výjimky tvoří Harlow Carr. Z pochopitelných důvodů - díky svým ostnům je samo obranná a tak snad měsíc stále nakvétá, mnoha květy současně….a pak – pro mě z nepochopitelných důvodů - nádherný Alan Titchmarsh.

Z nováčků mě asi nejvíce za srdce asi chytla Queen of Sweeden - svojí chladnou noblesou, William Shakespeare a Falstaf– barvou, Strawberry Hill něhou, A. Titchmarsh - uspořádáním květu, Desdemona vůní. Z těch, co „trápím“ už druhý rok v terasových květináčích, je nádherná Lady of Hamilton, pro svoji vůni i neustálou snahou kvést, ale barevně moc nevím, kam s ní…..(Munstead Wood??) A vůní je nepřekonatelná Gertrude Jekyll (dosud bez č. skvrnitosti). Na výpeku se ale dost škvařila Maid Marion, po vydatném zalití se vždy oklepala a bohatě kvetla The Alnwick Rose. Ač barvou nádherná, moc se nepředvedla Princess Anne.

Všechny růže, angličanky i historické, ač byly všechny bez rozdílu napadené mšicemi a občas housenkami, jsou (zatím) i bez postřiků zdravé, bez rzi, padlí, skvrnitosti.

V sobotu se chystám k Pelcovým na Dny růží a jsem nepoučitelná (věřím, že terénní práce do podzimu budou hotovy) …. a už mám objednáno asi tak dalších 40 růží – Gentle Hermione (voní do prostoru), Charles Rennie Macintosh, Emanuel, Munstead Wood, Princess Alexandra of Kent, The Pilgrim, Heavenly Pink, Empereuer Charles IV, Saphir, Rose de Rescht, Bernd Weigel Rose

Jitko, zajímavé srovnání.


Přidám ´Boscobel´. Letos je krásnější než kdykoliv předtím.
Vyloženě exploduje krásou a vůní do dálky. Bez zálivky se květy lehounce sušily,
po zavlažení se nepálí a víc voní. Růže ani v tom suchu nezalévám.
Už několik sezon je ani nehnojím a nepostřikuji.

Gentle Hermione smrdí ("vůně myrhy"). Podobně jako Wollerton old Hall nebo Raubritter..
Někomu tedy voní.
Manča

Mančo, promiň, ale netvrdila bych o žádné růži, že smrdí. To si královna květin nezaslouží. Nehledě na to, že vnímání vůně růží je výrazně subjektivní záležitost. Někomu voní i myrha.
Smrdí třeba lejno, nebo přeneseně politická situace v ČR.

Honzo, Boscobel máš opravdu luxusní. Věřím, že jsi z něj nadšený.
Ten můj je v naprosto nevhodných podmínkách - v dosahu kořenů třešně a v polostínu. Mám před sebou dilema. Buď ho přesadím (a toho se bojím), nebo si pod dojmem tvých fotek pořídím nového. U Pelců jich mají ještě 60.

Ještě doplním svůj přehled austinek o některé, které za to stojí :

Crocus Rose je perfektní za každého počasí. Spolehlivá.


Teasing Georgia je každoroční jistota po všech stránkách


Wollerton Old Hall má krásné kulovité květy, kterým, kupodivu, nevadí déšť ani úpal


Letos se naopak nějak nedaří Charles Austin (stárne ?), Tranquillity, A Shropshire Lad a Susan Williams Ellis. Ještě je možná naděje ve druhém kvetení.

Jitko, díky za tvůj příspěvek. Je z něj cítit tvoje nadšení z růží. Nedivím se, taky jsem podobně postižená.
Zároveň bych tě chtěla uklidnit, všechno dobře dopadne. Růže sice vypadají křehce, ale vydrží hodně. Pokud jim neuschnou kořeny, a v tvém případě to nehrozí, tak se určitě ve zdraví dočkají podzimního vysazení.
Přeji úspěšný výběr u Pelců.

Evo, souhlas s Teasing Georgia, odolná vůči všemu,pěkná, a voní. U tebe je nižší,u mne se poslední 2 roky začala vytahovat do výšky i přes nízký střih, ale nevadí - dostala oporu.Přesazovat ji nebudu, ale asi by se hodila i k menšímu oblouku.
Charlota začala kvést o něco dříve, chytila deště, a skvěle je zvládla. Je odolná vůči mrazu, jen v 2.flóru nepatrně chytá ČS (proti T.G., ta se zatím nenakazila ).
Pilgrim je přesazovaný, letos hodně kvetl na slabých větvích,bez opory to nepůjde- pokud lety nezesílí. James Galway měl spoustu květů mnohem menších než loni - zřejmě výsledek brzo vysokých teplot, kdy slunce není ještě vysoko na obloze. Takto neočekávaně se vytahovaly i nízké růže. Běžně rozvalující se Shakespeare šel nyní vzhůru ke 2m.
Nováčci: Royal Jubileé - příjemně překvapil, držel se v mezích a dost kvetl.
Mustead Wood - měla jsem zbytečné obavy, bude trvale v nádobě a přesto rychle zesílil a hojně
kvetl ( vynechávám pálení v tropech na terase) a už znovu nasadil k dalšímu
kvetení.
Loňský nováček: The Wedgwood Rose - letos zklamání. Loni s velkými krásnými květy,(tak předpisově letos kvetl Káje) , u mně letos bída. Na jaře jsem o polovinu zkrátila a asi se to růži nelíbí.Jemným, křehkým květům neprospěly ani atypicky vysoké teploty.

Evo, Pelcovi zřejmě prošli pole a přepočítali očkovance.
Jejich e-shop totiž včera zažil doplnění nejen o nové sorty (hlavně Kordes,
očkované i pravokořenné (Fortuna, Larissa, Out of Rosenheim, Portorož, Rose Romantic aj.),
ale objevily se v nabídce i předtím vyprodané sorty (Artemis, Alden Biesen, Angela, Bathsheba,
Pastella aj.)).
Pokud se ti ´Boscobel´ líbí, doporučuji ji pořídit znovu. Má krásnou specifickou vůni.

Mrzí mě, že ti nebují ´Susan Williams-Ellis´. Ona je přitom kombinací křehké krásy
a naprosto odolného a samostatného keře. Nepotřebuje stříhat, podpírat, léčit, obírat.
Nakvétá pořád a pořád, je zdravá a naprosto bezproblémová i v horších půdních podmínkách.
A hezky voní do dálky. Tak snad si to ta tvá přečte a zamyslí se.

Alceo, to je zajímavé, že ti ´Munstead Wood´ opakuje rychle. U mě se loudá v obou zahradách.

´Royal Jubilee´ je spolehlivá klasika, která nezklame, a ke chvále ´Teasing Georgia´
se opět připojuji (pokolikáté už?). Můj keř z roku 2009 se stále drží v mezích mravnosti.

Láďo, na hodnocení austinových letošních novinek je ještě brzy.
Tak jen opatrně k tebou vyhlédnuté ´Gabriel Oak´ napíšu,
že avizovanou silnou vůni jsem u ní zatím nezaznamenal, že keřík
jeví tendenci být opravdu velmi vzpřímeným (velmi chválím),
že květy se nepálily, a že mě překvapuje rychlostí znovunakvétání.
To je neuvěřitelné.
Báze květů je dožluta, připomíná mi staré austinky ´Trevor Griffiths´, ´The Countryman´ aj.
Květy jsou zatím 1x tak velké oproti ´Eustacia Vye´ a ve skutečnosti jsou tmavší.
Vyfotit reálně (mi) nejdou. Fotky jsou z 26.6.2019. Poslední fotka je včerejší.

Dnes jsem byla u Pelců na DOD, z angličanek vypadala vemi dobře tato, co vy nato