Cl.Bonica mám, loni jsem ji přešupovala, páč mi rostla u mohutného klemouše a ten jí možná vadil. Uvidím, jestli se zmátoří. Zatím mě nechává nějak chladnou.
Dočetla jsem se o ní, že je to sport normální Bonica, tak by asi patřila do diskuse Meilland...
původně jsem měla v úmyslu pokračovat jiným šlechtitelským domem, ale díky hledání fotek MariaTheresia zůstanu místopisně ve Francii, ale skočím do dějin, na počátek 20.století.
Staré polyantky...
šlechtitel Turbat
pěstuji od něj dvě růže, obě drobnokvětky, obě bělky.
Kdysi jsem tu hlásala, že
Yvonne Rabier je nejlepší bílou drobnokvětkou. Haha, to jsem nemohla být já...
Čas ukázal...
Ona má pěkné kvítky, ale ne do žádného extrému. Teploty kolem 20 st., nepršet, zalévat podmokem, pak je pěkná. Cokoliv jiného květy ničí. Deštěm se nacucnou a upadnou, horkem seschnou.
Navíc má pro mě nevhodný habitus, tvoří fontánu, pruty cca 1 m. Náchylnější k padlí.
Druhá růže je o něčem zcela jiném.
Marie - Jeanne
netrnitá, zdravá. Na HMF udávají rozměry 60 - 300 v, s poznámkou, že původní byla vedena jako climber.
Každoročně ( i když nemusím ) ji vezmu hodně nakrátko, páč mi ji jinak přiklápí bránou. Pěkný, hustý tvar keře, ke konci roku mají šlahouny i ty 3 m. Zajímavé je, že se táhnou do stínu, nikoliv na slunce.
Je vysoce stínu tolerantní, na tomto místě má slunce chvíli ráno a pak až v pozdním odpoledni. Přesto kvete v obou fl. víc jak slušně.
na fotce je jeden keřík, osmiletý, fotka o5 ze začátku června l.r. Stříhán na 5 cm, část v hlubším stínu ještě nerozkvetla..