Nejen růže jsou krásné

Honzo nedávám, ale vím, že rozklad dusík užírá. Kdysi jsme to probírali v souvislosti s kompostem, Květa(asi) dávala hodnoty Kolik dá/kolik sežere dusíku u různých materiálů. Možná to mám někde stažené, mrknu večer.

Lenpel - máme Stigu s tím ozubeným válcem a je to spíš štěpkovač, než drtič. Silné větve požere bez problému, slabé (letorosty, stébla) jen sežvejká, ale zůstanou v kuse, nenaporcované. V době, kdy jsme ji kupovali, se jiná nedělala (nedovážela). Jako alternativa tenkrát přicházel v úvahu jen šnekový Bosch, byl ale výrazně dražší. Slyšela jsem na něj jen chválu. Sekačku Stiga máme 9 let bez poruch, poslední 2 roky musela pracovat i na poli, zatím drží.

joj taky sme spokojený, myslím že to je případ kdy neplatíš více peněz za to že to je značka,.. ale svou práci si odvede....až budu mít chvilku nafotím jak je nadrcíno,...

Dreslo, už si vzpomínám, bylo to na L., už vím kde. Za jak dlouho se asi ta sláma rozloží a kolik dáváte?
Já jednou do ostružin (byly chcípácké, na suchu) tajně dokutálel velký kulatý balík slámy ze sousedního pole.
Dal jsem ho tam celý, asi 10-15 cm vrstvu, až jsem se bál, že pojdou. No, sice tam řádily myši,
ale sláma se hravě rozložila tak za rok, dva - pravda, přihazuju jaro co jaro Cererit.
Teď je tam super zem a ostružiny jedou.

Jinak díky za srovnávačku těch drtičů. Nejvíc bordelu mám z miscanthusů a ostříhaných růží, lilií.
Tak nevím, něco možná na podzim pořídíme.

Tak nejdřív.....Květo s dovolením

"Kompost je organické hnojivo obsahující základní živiny uhlík, dusík, fosfor, draslík, hořčík a vápník + stopové prvky ( ovlivněné tím, z čeho se kompost vyrábí ), v kt. bych se tedy ale raději nehrabala. Už takhle je to ( pro mne ) hodně složité.

Správně vyrobený kompost obsahuje v sušině průměrně:
Celkový dusík ( N ) 0,5- 1,5 %
Celkový fosfor ( P2O5 ) 0,1- 0,8 %
Celkový draslík ( K2O ) 0,3- 0,8 %
Vápník ( CaO ) 1 - 12 %
Hořčík ( MgO ) 0,2- 3,3 %
Organická hmota 20- 40 %
Poměr
C:N 30 : 1
Hodnota pH 6,5- 8,0

Přeměnu organické hmoty na humusové složky při kompostování zabezpečují převážně aerobní mikroorganismy. Úvodní fáze rozkladu je provázena uvolňováním tepla a zahříváním zrajícího kompostu na teplotu 50 - 65C. V této fázi se uplatňují též termofilní houby, rozkládající celulózu. Při těchto procesech se výrazně zvyšuje kyselost substrátu hromaděním organických kyselin. Tato fáze trvá zpravidla 2 - 3 týdny, ale u kompostu s velkým podílem dřevní štěpky až 2 měsíce.
V následující fázi přeměny teplota klesá na 40 - 45C, mění se složení mikroorganismů, vznikají humusové látky.
V poslední fázi dozrávání kompost získává hnědou barvu, molekulární váha
humusových látek se zvyšuje a kyselost substrátu klesá. Kompost dosahuje zralosti a přestává být fytotoxický.
Proces kompostování probíhá intenzivně v podmínkách provzdušňování. Provzdušňování se provádí ( neprůmyslově ) překopáváním kompostu. Při nedostatečném provzdušňování zrajícího kompostu nastupují anaerobní procesy (hnití) a kompost tzv. "kysne". Největší potřeba provzdušňování zrajícího kompostu je v hydrolýzní tj. 1. fázi zrání.
Pro vytvoření optimálních podmínek pro rozvoj mikroorganismů je třeba zabezpečit zejména správný poměr uhlíku a dusíku (C:N) vhodnou surovinovou skladbou čerstvého kompostu. Poměr C:N by měl být v čerstvém kompostu v rozmezí 30-35:1 a ve zralém kompostu 25-30:1. Příliš široký poměr C:N prodlužuje zrání kompostu a je zapotřebí přidat hmoty bohaté na dusík ( výkaly ) nebo přímo síran amonný, močovinu apod., nedostatek P2Ó5 se koriguje přídavkem superfosfátu.
Při příliš úzkém poměru C:N v čerstvém kompostu převyšuje obsah
dusíku metabolickou přeměnu mikroorganismů, vznikají ztráty čpavkového dusíku a klesá produktivita tvorby humusových látek.

Pokud zkopíruju Amazončinu tabulku : C : N
Posekaná tráva 20:1
Odpad z kuchyně 20:1
Hnůj skotu 20:1
Koňský hnůj 25:1
Listí 50:1
Jehličí 70:1
Sláma 100:1
Kůra 120:1
Dřevo 200:1
Piliny 500:1

a přeložím do sedláčtiny, pak mi vychází, že pokud mulčuji čistou trávou, (tj. 20:1 ), může ( nemusí, nevím ) se mi ztrácet amoniakální dusík. Dusičnanový dusík ne (?).
Pokud mohu učinit závěr, pak by zněl:
Při použití mulče z kůry, dřeva, slámy, pilin bych měla častěji přihnojovat ( pomalu probíhající proces tlení mi bere dusík z půdy ), než když mulčuji pouze trávou. "

Mulčovala jsem na podzim taky slámou. Bylo pod ní vypleto. Vrstvu jsem se snažila dát větší, materiálu bylo dost, omezující bylo, že jsem mulčovala záhony osazené mladými pivoňkami, jarními výsevy ap. Bála jsem se , aby mi je vítr slámou nepřekryl. Po zimě je vrstva slehlá a občas se skrz dere plevel - pampelišky ap.

Hezky shrnuté, díky děvčata.

On se z té půdy ten dusík ani tak neztrácí, jako ho spotřebují "rozkladné" bakterie
ke svému fungování. Bez něj něpremávajů, tj. nerozkládají (to by někdy bylo fajn,
nemuselo by se dosypávat). Ale on tam vždy je. A kdyby ne, tak to první poznaj kytky...

Pampelišky jsou nemožný. V létě jsem sadil pěkný oranžový jestřábník od Krulichů, dtto.
Však je to taky Asteraceae. Ale teoreticky by jako mulč mohl sloužit i on, růžice
má přilípnuté, nic se skrze něj nedostane.

S těmi kartony je to zajímavé. Na podzimjsem neměla připravené záhony tak jsem sázela do trávníku a začínám to pomalu kulturnit, jenže jsou to metry a metry... Pochybuji že to budu schopna udržet v přijaelném stavu, ten karton by mohl být řešení.
Některé záhony jsem ted pomulčovala vertikutátiorem vyhrabanou sušinou z trávníku ( tedy je v tom i hodně hlíny, protože jsme se nenamáhali vyhrabat ty krtince a chodbičky, ale stroj to zatím zvládá ). Sušina je dokonale proschlá, takže nehrozí hnití jako u čerstvě posekané trávy. Jenom nestačím dostatečně rychle rýt, aby měl kam manžel tu suchou trávu vozit.
Myslím, že zahájím utok na blízký market a budu syslit kartony

Dreslo

ještě specifikuji hodnoty u slámy :
Sláma pšeničná, ječmenná - 100 : 1
Sláma žitná, ovesná " pouze " - 60 : 1

tak se musím pochlubit. Včera jsem udělala další kus. Ještě, že se nade mnou slitoval manžel a pomohl mi. Jinak bych tam byla přes noc. Jak jsem psala není to vrchol estetiky, ale až to bude udušené a bude se moci osazovat tak to bude super. Hodně si od toho slibuji halvně v tom směru, že nebude vysychat tolik zem, je to tam vždycky jako na sahaře , na zalévání já moc nejsem , nehledě , že je to mimo dosah zahradní hadice. později to hodlám ještě rozšířit. Ale prvně na mě čeká ještě asi 100m.
Spotřeba kartonu je veliká, bduu za chvíli konkurovat sběrnám.

a obrázek