Evko, Boscobel je na druhé straně zahrady, než byly Chippendale.
Já osobně bych je spolu nekombinoval, jsou jiné typově, uvidíš sama.
Mary Ann už nepěstuju. Jednu jsem měl v Chippendale záhonu a doslova mi tam vadila.
Druhou jsem měl v té druhé části, ale ne s Boscobel, ale s Dames de Chenonceau.
(ta mi sedí k Boscobel, dále mám u B. ještě Princess Alexandra of Kent - skřípeto, ale deto)
Mary Ann kvete průběžně, má tmavé listí, je hodně bujná (s dobrým hnojivem).
Taková trochu mahagonová, tuhá, tmavolesk jako mahonie, na můj vkus příliš Kordesovitá.
Chippendale bych kombinoval právě jen s Chippendale, s jinou růží si ji nedovedu představit.
Snad jen s těmi drobno-bílo květkami, jak jsem to měl. A možná ještě tu zelenou Lovely Green.
(ta má ale lesklý list, což vyrušuje)
Chippendale jsem tam měl mít letos šest, ale dvě, co měly být Chippendale Gold, taky byly klasické.
Pravé Gold mi Tantau stále nedodal.
Jak vznikl záhon Chippendale:
- objednal jsem si u Pelcových mj. osm ks růží, čtyři sorty po dvou ks
- 2x Chippendale, 2x Astrid Lindgren, 2x Kimono, 2x Big Purple
(beze záměru, jen ze zvědavosti)
- dlouho jsem nevěděl, kam je dám, nakonec začalo sněžit, což jako jediné funguje
a zvyšuje mou výsadbovou výkonnost, takže jsem honem honem udělal motykou čáru a vysadil
(založil) jsem je do řady. Na kraje po jedné AL, pak Chip, Big P. a Kimono do středu.
Když rozkvetly, vypadalo to každej pes, jiná ves, a navíc zvesela jedna Big Purple
byla záměna - kvetla si tam místo ní žlutě Friesia

a ještě k tomu tam vyrostly žluté afrikány,
co jsem tam zarýval rok před tím na podzim pro zlepšení nezeminy.
No, takže jsem si uslintával z Chippendale a pomalu odkláněl ostatní růže za neustálého
přiobjednávání Chippendale, až jich bylo jednu dobu deset.
(měl jsem tam taky Brother Cadfael - na zkoušku - taky ne)
Evo L., díky. Máš pravdu, hromadné výsadby působí krásně.
I proto jsem krom záhonu s Chippendale měl i MariaTheresia pole, Svatební a hlavně Pastella Forever.
Jano, sákryš, dilematům zdar. Do jara času dost.
Nemyslím, že bychom se vyhnuli předělávání, i když bedlivě plánujeme, že?
Adriano, nedivím se, že ti Chippendale dělala ve váze dlouho radost.
To tyhle pomalu opakující hybridy dělají (říkám jim Leander hybridy).
Krom Chippendale si tam řadím třeba Eden Rose, James Galway, Biedermeier, Leander, A Shropshire Lad aj.
Rozdíl Chip. a Mary Ann už jsem napsal na začátku.
Chippendale mi kvetou předlouho a pak nic, nic, nic, bída.
Mary Ann vyhání šťavnaté výhony neustále. Jsou červené, tmavé, hodně ostnité a tuhé
(trošinku ála Kordesova Aloha, jestli znáš).
Chippendale nakvetá spíše najednou, M. Ann postupněji, pozvolněji, má hrozně moc poupat.
Sám Tantau o ní psal: vhodná jako náhrada za Chippendale - kvůli méně produktivnímu
druhému kvetení u Chip. Když tohle napíše sám šlechtitel, tak klobouk dolů.
Jen to potvrzuje, co píšu výše. Nicméně jako náhrada to až taková není, páč jsou obě opravdu jiné.
Chippendale je mnohem více romantická a voní, Mary Ann nevoní vůbec (pro mne, u mne).
No, to by asi stačilo. Spolu se mnou bral Mary Ann Martin i Květa, tak snad by napsali své.