Přidávám se ke chvále DODu a obdivu Dresly. Byl to pro mě takový zážitek, že ještě teď se z toho vzpamatovávám.

Pořád mám před očima Dreslino pole plné nádherných trvalek, krásného rudého bezu a hlavně úžasných růží. Pořád cítím tu vůni, která se nesla napříč celým polem, přestože dopoledne pršelo. Mám pocit, že dokonce cítím tu vůni, když si otevřu stránky „Krásných růží“. Jsem dokonale zblbnuta, uchvácena, okouzlena….
Trochu mě teď mrzí, že jsme tak brzo odjeli, ale obávala jsem se, že můj drahý (ku podivu chápající a trpělivý) muž , by asi delší pobyt hůř rozdýchával. Navíc byl z toho „babského“ seznamování jak v Jiříkově vidění. No, moje chyba, měla jsem ho buď lépe připravit nebo nechat doma. Budiž mi to jako poučení pro příště.
Je prima, že k některým jménům/přezdívkám můžu přiřadit i obličeje a už teď se těším na příště.
Jednoho J. Cartiera jsem si přitáhla já!