Jinak musím docela dosti pochválit The Dark Lady. Květem mě nijak moc neuchvátila, ale pěkně voní.
Na podzim ji ovšem zachvátila černá skvrnitost (kupovaná v létě v kontejneru u Fišera kde mají růže nelogicky ve stínu),
takže to připisuju hlavně těm nerůžovým podmínkám v "zahradnictví". V předjaří jsem uvažoval, že dám The Dark Lady pryč.
Když jsem se v březnu na dece kochal krásným katalogem Schultheiss, říkal jsem si, jak je to prima, že Sch. uvádí
u každé růže různé symboly (voní hodně, málo, snáší zimu dobře, normálně, hůře, hodí se do nádob, polostínu, k obloukům ap.)
a asi pro mne nejzajímavějším symbolem je srdíčko - tj. naše oblíbená.
Z ostinek (pokud se nepletu) měly srdíčko jen dvě. A jedna z nich byla právě The Dark Lady.
Tak jsem si říkal, z jakého důvodu mají lidé z nejstarší německé školky v oblibě právě tuhle nevýraznou krásku?
Mno, po letošní superzimě už možná začínám tušit... Ta moje (navíc chorobami zmítaná) kráska nenamrzla ani o centimetr.
Je krásně zdravá, svěží a raší jako divá ze všech možných i nemožných oček. Jestli to bude trend setrvalý, pak tleskám a pěji
oslavné písně, pokud možno nefalešně.