Marijko, info... ono už je dost zaprášené.

Celinu jsem pěstovala v letech 2008 - 2011.
Tzn. : přežila tuhé zimy ( -25 st. ), neuvědomuji si, že by byla nějak zvlášť zkříslá. Zřejmě podobně, jako ostatní, namrzlá k zemi.
Z té doby mám v hlavě - léta byla normální teplotně, žádná dlouhotrvající sucha ( vím, že jsem v těch letech nezalévala, pořád jsem spíš "řešila" lepivost deštěm než vypalování nadtřicítkami a reakce na sucho. ).
Zasazenou jsem ji měla v konkurenci kořenů keře ( Physocarpus )a dvou miscanthusů ( odebírání živin a hlavně vody, ale té byl v tomto období dostatek ). Nevadilo jí to.
Slunce měla podobně jako na tvém uvažovaném místě, z krajů sezóny méně ( stín sousedního domu ). Připadalo mi, že by slunka snesla více, že jí dopolední stín nevyhovuje.
Čištění - neuvědomuji si, asi bez našňupávání. tj. přijatelné.
Zbyl ve mně pocit : bezpracná růže, bez zvláštních nároků.
--
Problém ( řešitelný ) byl pouze v jejím umístění do záhonů, do okolí.
Rostla fontánovitě, kvetla na koncích. Ten samý habitus měl i sousedící miscanthus - nevhodné. Chtělo by to vertikálu ( perovskii, Calamagrostis K.Foerster ) nebo cokoliv nizoučkého, polštářkovitého.
Mne ( chech, to je zas důvod

) hrozně našňupla následujím.
Měla jsem představu, že když vedle zasadím geranium ( ála Rozanne ), modré kvítky se propletou do keře, budou se žlutí Celiny úžasné. Byly, do prvního větru. Ony se stvoly nevtáhly do keře ( jeho habitus to téměř vylučoval ), plazily se na jeho povrchu. Vítr je poshazoval. A tím, jak byly dlouhé, se porůznu přetočily, byl vidět spodek geraniových listů. Nevypadalo to dobře.
To jsem Celině neodpustila-

--
mmch, jen tak na okraj - podobně jako Celina roste také Pink Swany ( méně už Swany ). Obě jmenované při letošních parnech a suchu obstály na 1*. Jen ten habitus...