Honzo, a co zkusit skřížit Charlese de Millse a Violaceu?
Docela by mě zajímalo, jaká směska by byla výsledkem, pokud bychom vzali rodiče nějaké známé růže a křížení zopakovali.
Lenka wrote:Tak to mě těší, že nejsem sama taková pokusnice. A že tak vyzvídám, dalas ty semenáče do volné půdy, nebo je máš v květináči? Trochu váhám, kam s nimi. Uvažuju o velkém květináči zapuštěném do země, abych jim nemusela zbytečně rvát kořínky, až konečně vykvetou a určím jim definitivní místo, ale zase aby jim tam nebylo těsno, kdyby se rozhodly kvést až za dlouho.
Lenko, dlužím odpověď. Kvůli místu jsem je vysévala do desetimístných plat (v každém květníčku jeden šípek, tj. více semen) V mé režii to má ale háček, nestihla jsem včas přepikýrovat, nepozorně jsem zalévala (byly ve skleníku), takže byla vysoká úmrtnost. Pokud bych opečovala všechny vzešlé, nestačily by květináče. Takhle si říkám, že přežily ty nejotužilejší. V případě nějakého cíleného množení je důležité i precizní značení, což mi dělá problém. Nějaká cedulka se ztratí, nějakou ušlápnu, nějaká nejde po čase přečíst. Je to běh na dlouhou trať, tak by bylo asi dobré mít značení dvojmo (v knize a na místě). V případě nějaké větší výsadby do volné země odpadne zálivka, ale bude nutné plet.
Výsev má ještě jeden háček - pokud se zaseje zjara, vzejde ve stejné sezóně jen část. Lépe je nechat v zemi přes zimu. Onehdá mi popisoval producent podnoží, jak šípky máčí a nechává téměř zkvasit, pak teprv vysévá. Ale nebyla jsem dostatečně pozorná, abych si zapamatovala období roku, ve kterých potřebné úkony dělá.
A tady je jeden semenáč, co letos vykvetl. Je pravděpodobně z podzimních holandských cest, takže sebraný kvůli šípku a vůbec netuším, co byla matka. Velikost květu je podobná Summer Wine, mohl by být pnoucí, netuším jestli bude opakovat.