Díky všem za slova chvály a uznání. Ona zahrada v celku jako takovém vypadá docela slušně, ale v detailech je pak ještě hodně co dohánět, protože prostě neumím tvořit hned na poprvé. Jen velice málo rostlin bylo poprvé zasazeno a na svém místě již setrvalo. Některá místa jsem od základu překopala (viz ten roh ve vývinu). Některá místa jsem překopávala několikrát - viz záhon u vchodu, co zmiňuje Honza. Nad tím jsem dlouho bádala, ještě déle ho malovala, nakonec vypadá úplně jinak, než jsem původně zamýšlela, ale i když už jsem s ním částečně spokojená, bude to chtít poopravit. Po krajích mám plicníky, které jsou super na jaře, ale teď už mají padlí a vypadají nevábně, navíc se fest rozrůstají. Podobně stachys - udělá prima koberec, ale leze do chodníku, který za chvíli nebude vidět.
Zahrada může mít odhadem tak 1000 m2, bez plochy domu, ale vč. stání pro auto, pergoly, bazénu, skleníku, zahradní boudy a manželova "koutku". Místa na sázení je ještě relativně dosti, geniální nápady tu a tam stále přicházejí, ale zvětšovat záhony můžu buď nenápadně, anebo musím setsakramentsky dobře argumentovat, proč chci zas zabrat kus trávníku. Zkrátka má představa hezké zahrady se dosti rozchází s představou zahrady zbývajících členů rodiny. Já jásám, že se výsadba konečně zapojuje a vzrůstá

, zbytek brblá, že je to hrozná džungle.
Honzo, záhon s WC, Mary R. a Redouté je na té fotce, jak je vidět kousek bazénu a kousek houpačky. To je též mé věčné "bojiště". Po okrajích jsou levandule, mezi zmiňovanými růžemi jsem jeden rok měla ostrožky, které byly sice nádherné, ale dokonaly stínily WC. Levandule zas morduje Redouté (je jí kousíček vidět). Takže jsem ostrožky, kromě jedné, vykopala a prdla tam monardu, která měla jinde tak do 70 cm, tady mi narostla skoro do metru, takže WC je opět stíněna (na fotce není vůbec vidět).

Takže opět se bude překopávat.
Jediná Mary R. docela jede, protože je úplně na kraji, u buxusu.
Jano V., není nic moc co obdivovat a o záměru se snad ani nedá mluvit

Chtěla jsem zahradu, kde bych se mohla trochu realizovat, kam si nasázím to, co se mi líbí, nebo čím se nechám strhnout

. Mánie mívám taky. S růžemi jsem původně vůbec nepočítala, teď chodím a vymýšlím, kam by se ještě vlezly. O denivkách nemluvím - s těmi mívám záchvat každé jaro.
Ano, to bílé je mavuň. Semení se, potvora, o 106 a já nemám srdce ji vyrvat, tak ji nechávám, ale už není zbytí, budu ji muset silně zredukovat - utiskuje mi Jude t.Ob. a Moulinex. Pokud bys chtěla, můžu poskytnout (mavuň

).
Mišpule, když jsme jezero založili, šupli jsme do něj rybky a první moje cesta, když jsem přišla z práce, bylo právě krmení ryb. Zahrada byla v podstatě holá, trávy maličké, byla jsem u jezera jak ve vitríně a sousedi si museli myslet, že jsem idiot, který denodenně vysedává u "louže" a čumí do ní. Ale jak říkáš, na pohodu prima. Navíc, za těch pár let se k jezírku stačí přiblížit a ryby okamžitě připlouvají ke kraji a čekají, co jim, kdo hodí.
Takže takhle je to s naší zahradou.