Nejen růže jsou krásné

Mišpul, Sombreuil je nedostižná. Neochvějně krásná, neopakovatelně líbezná - jsem z ní hotovson.
Z každého jednoho kvítku. Je absolutně zdravá, květy dlouho vydrží, je to královna.

Umí J. roubovat? Řehtáč asi máme v sadu.

Malou zahrádku je nejen problém osadit, ale hlavně udržet nepřecpanou.
No a zásadní problém - jak ji vyfotit? Fšude jsou ploty, zdi, domy, sousedi...
Někdy bych potřeboval umění procházet zdmi, aby byl záběr dle mého Gusty.

Jendo,neumí a já taky ne.Už mě napadlo přihlásit se tady v Bolevci do svazu zahrádkářů.Oni ti "dědci" lecos umía já bych se to ráda naučila.Semenáče,už vzrostlé-2m jsou tady za zahradama,loni jsem si trhala občerstvení,když jsem šla s pejskama,jenže to už by se asi nedalo přesadit.Je to škoda,přijdou pryč,až se tu bude dělat ta spojka z Karlovarské na Prahu.

No, tak já se zítra zeptám, jestli ho opravdu máme a jestli by se dalo naroubovat nějaké pláně.

Mišpul, takhle jsem redukovala mou malou zahrádku také, ale trvalo mi to dlouho, protože jsem byla zvyklá z domu si všechno vypěstovat sama. Ale tady v té cihlářské půdě to nešlo, nejdřív jsem zrušila brambory, pak zeleninu, pak jahody, pak rybízy a angrešty, pak broskvoně, měruňku, jabloně, dnes mám jednu višeň, která mě chrání před pohledy sousedů a dávám sbohem švestce. Mám tady k jídlu jenom bylinky, jeden stromeček rybízu, jeden stromeček borůvky, japonskou ostružinu, lesní jahůdky a na baráku révu .

Ale s tím přecpáním malé zahrádky to je pravda, naštěstí mám drtič... a kdybych měla motorovou pilu....

Zahrada už pomalu a jistě voní podzimem.

hezky ti to kvete - já nějak jiřinky nemusím .ani na ně nemám místo , ani sílu je sadit a vyndávat .

Kájo, já je mám ráda pro pestrost barev, kultivarů a jakmile začnou kvést, kvetou nepřetržitě. Že dají práci, no dají. Růže a lilie jsou asi honosnější, ale délkou kvetení se jim nevyrovnají. V r. 2013 jsem díky velké vodě o jiřky přišla a zahrada byla neskutečně smutná.

Tento rok jsem se začala celkem pravidelně starat o naši zahrádku a k pravidelnému obcházení jsem připojila i dokumentaci, abych měla představu, co mi kde a kdy kvete a roste, abych věděla, co případně měnit. Přidávám tedy výsledek dokumentace od začátku kvetení. Fotky trochu matou, protože zatímco to vypadá, že toho u nás kvete hodně, ve skutečnosti máme tújově-jalovcovo-cypřišově zelenou zahradu, ale doufám, že to časem dokážu změnit:)

březen


duben


květen


červen


červenec


srpen

Nejtěžší je vždy pěsvědčit manžela, aby se nějaké té konifery zbavil, že tam zasadíme něco užitečnějšího, či hezčího, ale už jsme na dobré cestě
Z jara sice tenhle koutek vypadá celkem pěkně, ale jakmile zaroste, tak člověk aby se tam bál chodit sbírat ostružiny (máme na zahradě hodně klíšťat a tam se jim opravdu líbilo. Fotka je z jara, kdy je kout ještě pěkný





Navíc to bylo jendo z mála míst, kde by se dalo něco pěstovat, protože u nás moc nesvítí slunce a na tomto místě je něco přes půlden, a kde byl muž po nějaké době ochoten zbavit se tújového plotu.





No a nakonec, aby se místo okolo dalo udržovat sekačkou a nemuseli jsme se tak bát klíšťat, udělali jsme vyvýšený záhon, kde posléze zasadíme maliny a kamčatské borůvy a zbytek buď částečně vysypeme, nebo budeme sekat trávu a uděláme chodníček:)