Nejen růže jsou krásné

Čajohybridy nebývají schopné vytvořit vlastní kořeny. U jiných skupin růží (které pěstuju) to funguje. Ne u všech odrůd, ale to nejsem schopná dopředu určit, které budou lenivější.
S Květou jsme na podzim probíraly růže, které zasazené "stojí", tj. žijí, ale nerostou, klidně několik let. Když je vytahneme, zjistíme, že (i po letech!!!) je kořen bez jakýchkoliv nových kořínků, tak jak jsme ho sázely. Meditovaly jsme, čím to může být. Napadlo nás přischnutí prostokořenné sazenice, výsadba v přílišném mokru/suchu.
Já mám mimoto špatné zkušenosti se sázením kontejnerovaných během vegetace v balu. U nich se mi pravidelně stávalo, že i po letech zůstaly kořeny omezené v kostičce rašeliny a do země nešly. Takže teď vysazuju až na podzim a důkladně odrncám, než na ně připlácnu ten svůj jíl.

Fotka růže, vytažené po roce(!) od výsadby. Je to The Fairy, takže se dají vlastní kořeny předpokládat. Jejich množství mě tenkrát tak překvapilo, že jsem si to vyfotila. Podnož je jen ten tlustý, dole trochu větvený kořen.

.

Někdy může být příliš hluboké zasazení nežádoucí z opačného důvodu- naroste moc široký keřík.

Teď na jaře mě čeká přesun většího množství cca 4letých růží (napříč kategoriemi). Poňoukli jste mě, abych fotila a zapisovala.

dresla wrote:
Tak tohle mi udělala růže, od které jsem to fakt nečekala. Růže byly sázené na podzim do země, a v květnu červnu opět vykopány, ostříhány a nacpány podle velikosti do 10-50l kýblů.
Rynde (Gyory) byl sám v 15l kýbli, měl krátký vlastní kořen, tak tam byl nacpán tak 10cm nad místo očkování. Sázela jsem kompletně prokořeněný 15l bal, a to jak z páváku, tak vlastní kořeny.

Nicméně dík za osvětlení, čajohybridy nepěstuji (až na malé vyjímky), takže může vesele sázet hodně hluboko. Tady je to bohužel nezbytné.

dresla wrote:
Leckdy se nám tak jako chcípák největší může jevit růže, která je bezproblémová. Mám vysazenou už 3. rokem Brown Velvet. Sotva jsem pobrala předloni očka na očkování, jaký to je nerost. Danate si ji u mě na podzim brala, že ta její byla chcípák a zašla. Naše růže byly z různých zdrojů. Překvapivě očkovanci dělaly pěkné životaschopné větvené keříky. Foto je ze září, bez postřiku.

Musím říct, že mi ani tak nešlo o hodnocení, které sorty dělají a které nedělají vlastní kořeny.
I když i to může být perfektní vodítko a zajímavá studie.
Zajímalo mě, v jaké hloubce začne šípek krnět, atrofovat.
Budou na to zřejmě mít vliv tři hlavní faktory:
1. druh podnože
2. druh půdy
3. afinita s kultivarem

Tak já se přidám se svou troškou. Mám M.I.Pereire už dlouho - 4 - 5 let, hodně skomírala. Mám ji nasazenou hned u plotu u brány ( možná se o to taky přičiňovali kolemčúrající pejsci), nevím. Byla zasazená dost hluboko, asi 5cm nebo víc pod očkem. Vloni jsem se naštvala a na jaře ji vykopala. Měla puštěné asi centimetrové kořínky z větviček, ale podnož skoro žádný přírůstek. Zasadila jsem ji asi o 40 cm dál a o hodně výš, místo očkování těsně pod zemí. Loni tedy nekvetla, ale nádherně se rozrostla, má asi 4 metrové výhony ( to nikdy předtím nebylo). Dívala jsem se na ni teď a vypadá, že vůbec neomrzla.
Každý rok jsem ji přitom musela fiknout skoro u země - možná spíše z důvodu skvrnitosti kůry než z omrznutí. Je určitě ještě brzy hodnotit přezimování , ta skvrnitost kůry se určitě projevuje později.
Takže kde byl zakopaný pes, je těžké říct. Ono v tom původním místě byl takový důlek, kam se trochu stahovala i voda, ted o těch 40 cm dál je nad důlkem.
Celkově se mi zdá, že u mě růže zasazené hlouběji rostou hůře a častěji se u nich projevuje ta zatracená skvrnitost. Část pozemku mám dost zastíněnou, blízko řeky , stahuje se tedy do niže položených míst voda.

Jsem zvědavá, růže mám hodně hluboko, ale v hodně propustné a sušší půdě, v podstatě už mají kořeny v písku , byť jsem jim přilepšila. Pokud je to opravdu vyšší hladinou spodní vody, tak půjdou dobře, pokud některé nemají rády hlubší zasazení (Mme IP mám taky), tak to bude vidět.

Už jsem to sem jednou psala (Stanoviště), ale když už je o tom řeč - se mi zdá, že úplně nejlíp jsou na tom moje dvě nounejmky - tedy pepita/nepepita a patiová růžička, co jsou obě posazené vlastně na vrcholech skalky. Mají pod sebou drenáž, ale na druhou stranu dost vysokou vzdušnou vlhkost, protože skalka je kolem jezírka. Před povětřím je chrání zídka a od cca 11 hodin až do večera je hřeje sluníčko. Zasazené jsou tak nějak normálně, zhruba 2-3cm pod povrchem.

Ahojte,

nevím přesně, kam to dát, ale potřeboval bych dobrou radu nad zlato

Mám od Dresly hezký Ispahan - krásně se chytl a navíc jsem u něj tak asi 30cm od keříku našel postranní výhon, podle tvaru listů to vypadá, že by to mohl být skutečně Ispahan a ne podnož. Potěšil mě a rád bych si ho "odkopl" a přesadil, ale nemám s tím žádné zkušenosti. Tak chci poprosit o rady: oddělit jej hned, nebo raději chvilku nechat? Oddělit jej co nejblíže mateční rostliny, nebo spíše blíž nové rostliny? Poraďte, prosím, samozřejmě pokud vás napadne ještě něco jiného, co by bylo v této situaci vhodné, budu moc rád.

Děkuje a zdraví
Honza

Jirko, na podzim jsem takto dloubala Mechovku Blanche Moreau. Fikla jsem výhon blíže k nové rostlině. Nevím, jak dlouho koření, možná by do podzimu ještě kořenový systém zesílil?