Ne na zahrádce, ale ráno v obýváku

divné zvuky, jaké jsem v bytě ještě neslyšela, mě donutily vstát a jít se podívat, co se děje. Celý náš zvěřinec, čítající dvě pejsky a čtyři kočky, naježeně sledoval šlapadlo starého šicího stroje, zvuky vycházely odtud....jen jsem mrkla a uviděla tam schovaného malého skokana zeleného. Nejspíš ho přinesla Mařena, když je hodná, tak Maruška - kočka

, náš lovec největší. Jezírko ji nesmírně přitahuje, občas mi s mručením nosí i vodní kytky, obalené trochou řasy a nebývá to hezký pohled

, vždycky se leknu, co to je

No, skokánek byl zkoprnělý hrůzou, tak se nechal nabrat do plastového kelímku a odnesla jsem jej do jezírka. Cestou si říkám, že asi bude po něm, ale nad hladinou mrška ožil a hup do vody.