Nejen růže jsou krásné

Moc zahrad jsem zatím nenavštívila, tak mě opravte, jestli se mýlím. Ale tak nějak na mě působí, že anglické zahrady působí skutečně poklidně, nostalgicky, misty divocina a prece působí uklidnujícím dojmem,...atd. Naproti tomu nemecke pojeti zahonu je kriklavejsi, barvy casto neladi a jsou kontrastni. Pro anglicky zpusob zahrad bych volila slova jako konzervativnost ukotvena v tradici, ktera prinasi klid, zatimco nemecke zahrady jsou spis moderni, plne kontrastu a mnohotvarnosti, ktera me osobne ale prijde rusive.
Mozna se vyjadruju prilis abstraktne, ale jde spis o pocitovou zalezitost. Zajima me vas nazor.

Uf - to je hutné téma.
Anglie je Mekka zahradničení, to se nedá nazvat jinak. Britové mají cit pro zahradu a kytky za tu dobu už asi zakódovaný geneticky. Stačí projíždět městečky a vesnicemi, všechno upravené (ale ležérně, žádných germánských 120%). Zahrádky jak dlaň, ale vždy v nich něco kvete. Je fakt, že i při stavění nových domů jsou ukáznění a vůbec by je snad nenapadlo postavit něco jiného, než dům tradiční pro danou oblast. A přijde mi, že víc chápou zákonitý roční koloběh i potřeby rostlin, takže nemají tu úpornou snahu hned všechno odkvetlé ostřihovat, spadané listí vymetat a vyvážet ze zahrad. Vnímají, že i podzimní zánik a zmar má obrovský půvab.
Pár anglických zahrad jsem viděla (fotky jsou v galerii). Byly mezi nimi zahrady krajinářské (anglické parky), formální (geometrické), trvalkové, subtropické, hajní. Některé moderní, některé původní, nebo obnovené. Nejraději mám ty trvalkové - to jsou zrovna zahrady, které se u nás v ČR vůbec nevidí (snad jednou v Tróji). Často přemýšlím, proč se u nás nedaří ani v soukromých zahradách. To bych se ale rozepsala mimo téma.

Německé zahrady moc neznám. Z dětství si vzpomínám na zámecké zahrady třeba v Sanssouci (to bylo ještě v NDR, teď bude určitě vyfiknutá), anglické parky v Postupimi, Weimaru, Wörlitz. K mé smůle rodičům zahradničení nic neříkalo, prohlížely se spíš památky.
Růže jsou soustředěny krom Sangerhausenu na Mainau (fotky dávala MartaZ.), na Wilhelmshöhe v Kasselu, v Darmstadtu na Rosenhöhe(to je moc pěkná zahrada) V Trieru je sbírka růží Petera Lamberta, nedaleko Göttingenu srovnávací zahrada Katrin Schade, nově založený park Lost Beauties v Labenz, Rosenhang v Karbenu a kvantum dalších, které znám jen z odkazů, jež jsou na netu. Podle původních plánů je nově založená zahrada Karla Förstra v Bornimu - tam snad budou kvanta trvalek.Výsadby ve Weihenstephanu vypadají na fotkách taky moc dobře.
Pokud shrnu svoje pocity - tak Němci mají v genech pro změnu pedantský smysl pro pořádek a tam, kde nezasahuje nějaká vyšší estetická mocnost:) se to projevuje přepečlivým stříháním všeho zeleného a volbou zeleně, která "dělá co nejmenší bordel". Běžným Němcům chybí anglická ležérnost, rozevlátost a schopnost přijmout nahodilost při péči o zahradu.
Němci pořádají dny otevřených dveří ve svých soukromých zahradách , mnohé by určitě stály za shlédnutí.
www.gartenlinksammlung.de/offene_pforten.htm
A jedna německá soukromá zahrada, která mě teď zaujala
www.wildstaudenzauber.de/Seiten/Gartenrundgang.html

ten odkaz je dobrý, hlavně ty podzimní a zimní fota mají své kouzlo....
vypadá to, že si tu jinovatku taky co nevidět užijeme...
tady je zvyk vše při podzimním "úklidu" ořezat, vyhodit, přitom ty odkvetlé stvoly jsou přirozené a hezké, i když jsou to už jen odstíny hnědé...
ty podzimní zahrady se mi líbí čím dál víc....jsou už takové klidnější....
jéje, bych se rozepsala, bohužel ted není času....

Dreslo dekuju za odkazy. Trefne jsi vystihla jak to vnimam. Ale je fakt, ze krome sangerhausenu a povsechneho dojmu z projizdeni nemeckem toho vim o nemeckem zahradniceni malo a tu anglii mam holt zadrenou pod kuzi, tak je mi s tim jejich destivym pocasickem milejsi.

se nechci Němců zastávat... ale.. ta posedlost "co nejmíň čurbesu" platí i pro Čechy.. že ? ( podzimní dohola úklid, pokud možno zač. září )..

jsem se snažila z muže vypáčit jeho dojem z něm. ( běžných, spotřebitelských ) zahrad - prolezl kde/co .. jenže on si toho moc nevšímá. Okamžitě stočil řeč na zahrad (-ky) v Dánsku, ty v něm zanechaly stopu. O něm. jsem z něj mnoho nevymáčkla : no, takový běžný, jako u nás. Hlavně pečlivý trávník.

možná nikdy nepřišel do styku s posedlými... v Německu

Náhodou jsem natrefila na fotky z Darmstadtu - Rosenhöhe
www.rosenzeit.com/rosenhoehe-darmstadt/

Německé zahrady sice neznám, nicméně ty anglické taky vnímám jako top. Je ale taky třeba si uvědomit jejich poměrně ideální podmínky k této činnosti (mírné, stálejší podnebí, víc srážek), což se třeba s podmínkami u nás naprosto nedá srovnávat. Jejich domečky jsou sice kouzelné, ale když tam nemusí topit (nemyslím to doslova) a neodmrzá jim to, nemusí ani tak moc přemýšlet o moderních postupech a materiálech, které tváře našich sídel mění (tím ale netvrdím, že jsem třeba současnou výstavbou u nás vyloženě nadšená). Na druhou stranu se našinci žijící v Anglii (i samotní Angličani) překvapivě dost cpou k nám, chtějí si užít slunce, sníh...ne mlhy. Určitě má všechno něco do sebe.

Mně přijde, že určující pro to, jak anglické zahrady a stavby vypadají jsou spíš lidé, než podnebí. Myslím, že kdybychom jim dopřáli naše klima, vypadaly by zahrady stejně malebně jako tam (s použitím jiných rostlin).
Oni už taky zpohodlněli, dopřávají si víc tepla, než od jednoho otevřeného krbu a energie jsou drahé i u nich. Takže žádná jednoduchá okna, moderní materiály se používají i tam. Přesto jsou ukáznění a staví v souladu s tradicemi.
A tady jedna fotka novostavby, kde je vidět, že dům už není kamenný, ale dvouplášťový.

Nový plot

a starší zástavba