Eva.Trifon wrote:Jasaaaan:woohoo: , když máme tak málo šlechtitelů, tak si to budem šlechtit samy:laugh: , no a když to nevyjde, tak si je koupíme:)
vzpomněla jsem si na jednoho amerického šlechtitele, kt. má udáváno toto jako anotaci u každé ze svých růží.. dovolte nepřesný překlad, ano ?
Šlechtím růže více než dvacet let. Cítím, že je to spíše umění než věda. Jsem nakažen intenzivní láskou k růžím..
Po letech pokusů a omylů jsem spíše intuicí a láskou kombinoval to nejlepší z anglických s mnohými jinými růžemi se zvláštním důrazem na vůni, krásu a odolnost vůči chorobám.
Každoročně vypěstuji asi 10.000 sazenic, z kterých vybereme 1.500 nejslibnějších a ty vysadíme na testovacím poli. Z těch 10.000 jen asi 5 bude nakonec posouzeno jako dost dobré k tomu aby dostaly jméno a byly uvedeny na trh...
Vystavujeme je více stresujícím podmínkám než jiní šlechtitelé ( nikdy nestříkáme ) neboť mám pocit, že pouze nejlepší pak ukáže jakou má odolnost a sílu vůči nemocem.
...
Mým cílem je vypěstovat krásné, voňavé růže v široké škále barev a také rozšířit rozsah a kvalitu keře růží. Šlechtění byla moje láska a vášeň po třetinu života. Doufám, že budu pokračovat, s Boží pomocí, a pro Vás vytvořím i v příštích letech krásné růže.
Děkuji Vám, našim zákazníkům, za to, že jste se podíleli na mých snech. Že nacházíte potěšení ve své růžové zahradě a vnášíte radost do tohoto hektického a nejistého světa, v němž žijeme dnes. J. Clements
... tož, přikoupím polnosti a po zbytek života...
musí to být krásný pocit si vyšlechtit vlastní růži