Nejen růže jsou krásné

Ahoj,
jelikož nevím, kam zařadit můj poněkud "pablbský" dotaz, zvolila jsem raději nové vlákno.
Poněvadž mě i díky těmto stránkám loni napadla "růžová viróza" a zahrada skýtá ještě nějaké to volné místo, plánuji rozšíření růžového sortimentu. Na podzim jsem díky vám osázela růžemi okolí terasy.
Na jaře bych chtěla upravit takovou "falešnou" předzahrádku. Jedná se o záhon u vstupu do domu, tak bych chtěla, aby hezky vypadal. Trošku problém možná je, že je to ze severozápadní strany, takže sluníčko sem jde až od cca 12 hod., možná krapet později. Nevím, zda tahle skutečnost bude pro růže zrovna to pravé ořechové.
Nicméně, projela jsem zdejší diskuse o anglických a následně historických růžích. Nevím proč, ale tak nějak jsem došla k závěru, možná mylnému, v tom případě prosím o opravu, že historické růže jsou oproti těm anglickým tak nějak víc odolnější ( co se týká zdraví), mohutnější (co se týká růstu) a možná tolerantnější ke světelným podmínkám. Prosím, můžete mi vysvětlit, zda je nějaký podstatný rozdíl mezi růžemi anglickými a historickými? Zdá se mi (nevím proč), že anglické se hodí více pro kombinace s trvalkami, historické pak pro souvislou (např. ploty) nebo solitérní výsadbu.
Pokud píšu bludy, tak se předem omlouvám....

Snažím se vybrat si růže do předzahrádky a nevím, zda volit z historických nebo anglických. Mám představu o kombinaci tm. a sv. růžové (příp. bílé) barvy s výškou tak do 1,2 m. Mám natipováno: Comte Chambord, Jacques Cartier, John Clare, Frau Karl Druschki, KORbin, Mariatheresia, Mrs. John Laing, některý ze Suvenýrů asi WW ( nechci všechny, to je jen pro další výběr).

Díky moc za vaši shovívavost.

Tak můj laický náhled. Mám ráda oboje, ale histrorické mají +- stejný tvar květu a +- stejnou barvu a +- stejnou velikost. Navíc, většina kvete jen jednou. Samozřejmě, dají se vybrat i vyjímky, a není jich málo, ale už to dá práci.
Takže historické (kombinuju jednou a opakovaně kvetoucí) sázím tam, kde potřebuju aby růže byla nenáročná (zima, sluníčko, okus zvěří, sucho, půda). A klidně je kombinuju s trvalkami a jinými keři, vypadá to venkovsky a romanticky.
Anglické směřuji k domu, tam, kde mi nebude vadit omrznutí (nebo kde budou chráněnější). Kde jim můžu přilepšit. A většinou je mám v barvě, která u historických moc není (tj oranžová, meruňková...). A stejně tak je kombinuju s trvalkami, keři a popínavkami.

Jinak sluníčko od 12h bude v pohodě, já mám růže na SV, kam jde sluníčko do 12h a taky tam mám angličanky (a ostatní "moderní")

Tady je o vzniku Anglických růžích www.zahradaweb.cz/informace-z-oboru/real...ina__s517x42681.html
Od Lili: Ony ty angličanky sice mají květy starých růží, ale staré růže to nejsou a nechovají se tak. Vznikly křížením s moderními čajohybridy a značnou část vlastností po nich podědily. Snáší řez dobře, narozdíl právě od těch starých historických.
Historické růže jsou všechny vyšlechtěné před rokem 1867 - to byl uveden na trh kultivar 'La France'. Ten je považovaný za přelomový - datum jeho uvedení vytváří jakousi pomyslnou hranici mezi moderními růžemi a těmi starými historickými. Ty staré historické z větší části byly jednoukvetoucí, nebo opakovaly relativně málo (remontantky). Nic ale neplatí stoprocentně, ani ta hranice. Zkrátka někde bylo třeba udělat čáru... , Teprve se začátkem dvacátého století přišla ta pravá éra moderních čajohybridů, které přinesly květy po celou sezónu. Do té doby se pěstovaly a šlechtily dál růže historické, čajohybridy teprve postupně získávaly na oblibě. Ještě ve třicátých letech v Böhmem vydaných katalozích byl veliký výběr tehdy velmi populárních francouzských růží 19. století. (Ony totiž staré růže omamně voní, zatímco moderní růže jen vyjímečně)

Růže Č.S.R. by podle data vyšlechtění (1934) měla být moderní sadová růže, jenže vznikla ze staré historické růže Tricolore de Flandre (1846), která má v genech pramáti evropských růží Rosa gallica. Takže ČSR botanicky patří mezi hybridy R. gallicy, ještě přesněji je to Hybrid Perpetual - tedy vyšlechtěn k opakovanému kvetení. Tato blízká botanická příbuznost se starými růžemi vyžaduje i stejné zacházení. Jako většina růží z třídy Hybrid Perpetual nesnáší hluboký zpětný řez - první kvetení přináší na loňském dřevě, navíc na vrcholech výhonů, pokud je sestřihnete, nekvete. (Typickým příkladem staré růže, která je extrémně citlivá na zpětný řez je 'Mrs. John Laing'- pokud jí hluboko seříznete, živoří a klidně několik let "stávkuje")

Hm, takže pokud omrzne historická růže, je to větší průser než když omrzne angličanka, která se s řezem bez potíží vyrovná. No, to moji teorii hezky nabouralo.
Nalákala mě široká nabídka hist. růží p. Šípa. Vybírala jsem si druhy, které opakují kvetení (nechá se na tento jeho údaj spolehnout?), ale zase mi moc nevyhovují výškou - často až 1,5 m (opravdu narostou takhle vysoko?

Na jaře jsem sázela hist. růže právě od p. Šípa a za sezonu vyrostly na dobrý metr. Na podzim jsem je sestřihla (40 cm), aby co nejvíce obrazily (v to tedy doufám) a byly pěkně husté. Hanka

skalnička wrote:
To je trochu jinak, u angličanek je větší šance, že omrznou, historické (zase píši většina, ne všechny) jsou odolnější. A co se týká řezu, tak ten zvládají (i když nenadšeně), ale nepotřebují ho (většinou). Ale zase je potřeba rozlišit jednoukvetoucí a opakující.

Dresla
]Před časem jsme se bavily o snad inovativních metodách střihu historických růží, popsaných ve Scarmanově brožurce Zahradničení se starými růžemi.
Díky Emilce jsem pasáže přelouskala a postupně sem budu dávat jeho doporučení a návody.

Kosterní střih mladých růží

Většina zahradníků je nadšena, když výhony mladých popínavek vystřelí záhy po zasazení až pod střechu. Když to ale připustí, zaplatí za to v příštích letech daň v podobě dlouhých holých výhonů a květů až kdesi nahoře u okapu. Totéž platí pro keřové růže, které mají následně holý spodek a nahoře deku květů. Aby se to nestalo, je u mladých růží žádoucí kosterní střih, díky kterému se keř vyvine rovnoměrně a do správného tvaru.

Opakující keřové růže
Konečnou výšku by měly dosáhnout až po třech letech. Pokud je necháme růst příliš rychle do výšky, vytvoří jen málo výhonů a odspodu budou holé. Pokud budeme během léta vše odkvetlé pravidelně odstřihovat, vytvoří růže víc výhonů. Přitom bychom měli mít na zřeteli požadovaný konečný vzhled keře. Rozhodující je jarní střih. Pokud růže vytvořila jen pár výhonů, měli bychom s ohledem na vytvoření kostry provést silný zpětný řez. Výsledek může vypadat poněkud drasticky, mladé růže jsou ale neobyčejně životaschopné a rychle znovu obrazí.

Jednoukvetoucí keřové růže
Jednoukvetoucí keřové růže, zvláště gallicy, jsou náchylné k rozklesávání, pokud se kostra netvoří pomalu. Protože to jsou dlouhověké rostliny, trocha vynaloženého úsilí navíc se bohatě vyplatí. U odrůd, které tvoří šípky, se v prvních dvou letech vše odkvetlé vystřihuje, aby růže přednostně tvořila výhony. Odrůdy, které šípky netvoří, jsou hodně vzrůstné. Výhony narostou do obdivuhodných rozměrů, často ale bývají napadány padlím. Výhony by se měly na konci léta zkrátit na polovinu, čímž se současně odstraní padlí. Při jarním střihu by se měl keřík ještě dál zakrátit tak, aby oproti předchozímu roku zůstal na rostlině jen dvaceticentimetrový přírůstek. Alby a růže ostatních skupin starých růží můžeme nechat přirůstat rychleji. Ven rostoucí slabé výhony na spodu keře ponecháváme, protože na nich vykvetou květy i ve spodních partiích keře.

Popínavky
Tady dochází k boji mezi růží a zahradníkem. Zatímco růže touží růst pořád vzhůru, zahradník chce, aby už při zemi obrůstala květy. Klíč k úspěchu je v šikmém vedení výhonů. Výhony (růží porůstajících zdi) vyvazujeme vějířovitě ihned od báze rostliny a co se týká délky výhonů, dbáme na vyvážený vzhled keře. Všechny výhony vyrážející přímo vzhůru, by měly být zakráceny tak, aby se rozvětvily pokud možno co nejníž. To je důležité zvlášť u růží popínajících oblouky.
Please note, although no boardcode and smiley buttons are shown, they are still useable

[/color]

DreslaTakže další část překladu:

Udržovací střih růží

Opakující keřové růže
Tyto růže se stříhají třikrát v roce. Během léta se pravidelně odstraňují odkvetlé květy, aby se podpořila tvorba nových květů, v pozdním podzimu se keře opatrně prosvětlují, aby je v zimě nepoškodil sníh a vítr a na jaře následuje hlavní střih.
Je třeba mít na paměti, že prakticky každý výhon je zakončený květy.Čím víc má růže výhonů, tím víc květů můžeme očekávat. Silný zpětný řez omezí počet výhonů a ponechané vyženou mnohem silněji. Tento postup je žádoucí při získávání výstavních jednotlivých květů. Ve smíšeném záhoně ale nejde o jednotlivé květy, žádoucí je harmonický vzhled celého keře. Z toho důvodu budeme při jarním řezu postupovat výrazně zdrženlivěji a ponecháme na keři mnohem více výhonů, než bývá zvykem. Růže, která není každým rokem pravidelně rozsáhle sestříhávaná, žije mnohem déle. Pozitivní vliv má i takové zasazení keře, kdy je očkovací místo pod zemí.

Letní střih
V létě se průběžně odstraňuje odkvetlé. Umění je dosáhnout toho, aby na konci sezóny růže v záhoně vypadaly stejně jak na jejím začátku.Dosáhne se toho tak, že se odkvetlý výhon seřízne až na 2 očka. Tím se nová květenství objeví ve stejné výšce, jako předchozí. Když se střih omezí na odstřihování zvadlých květů, budou se květy tvořit čím dál tím výš, protože nejpravděpodobněji vyraší očko, které je hned pod starým květenstvím. Většina zahradníků si v tomto ohledu počíná váhavě, ale průběžným sestřihem často opravdu dlouhých výhonů zůstává zachován požadovaný tvar keře. Zvláště anglickým růžím a moschata hybridům takový střih svědčí.

Pozdně podzimní střih
Při nynějších rozmarech počasí se může stát, že budeme o Vánocích řezat květy. Každý střih představuje povzbuzení k novému růstu, a když se podzimní střih uspěchá, stihnou narůst ještě nové výhony, které snadno v zimě zmrznou. vhodný čas pro řez určuje počasí, ne kalendář.
Střih je důležitý, aby keř nerozvalil svou vahou ležící sníh. Střih je jednoduchý a rychlý, protože vzhledem k následujícímu - jarnímu střihu se nemusí dávat pozor na očka a výšku. Středně velká etablovaná růže se může zastřihnout až na deseticentimetrové letorosty.Slaběji rostoucí odrůdy se zastřihují ještě o trochu více.

Jarní střih
Tento střih se zpravidla provádí v druhé půlce března. Přesný termín závisí na průběhu počasí. Celou řadu starých pravidel střihu můžeme klidně zapomenout, snad i ty o střihu na ven mířící očko, odstraňování slabých výhonů a prosvětlování středu keře. Tato pravidla platí, pokud chceme docílit výstavních květů, ale nám jde o celkový efekt v zahradě. Představa o potřebném prosvětlování růží a dalších keřů pochází ze střihu jabloní v ovocné zahradě a je staletá. Pro vítězstvím nad padlím je bez významu, protože to napadá nejvíce právě mladé, bočně rostoucí výhony.
Když naproti tomu neodstraňujeme výhony ve středu keře, dosáhneme požadovaného růstu ve tvaru kopule namísto na vrcholu stojícího jehlanu. Díky kopulovitému tvaru jsou květy na keři nasazovány odshora až dolů a staré nevzhledné výhony jsou schovány. Pro dosažení tohoto tvaru není také nutné stříhat na ven směřující očko. mnohem více tvar keře určuje, kde se očka nacházejí. Formální střih čajohybridů na ven směřující očko vede zpravidla k nestejně dlouhým, nevzhledným výhonům.
Když odstraníme vespodu růže všechny slabé výhony, zbydou nám holé nerozvětvené výhony, jimiž povede veškerá energie do vrcholových květenství. Ponecháme-li slabší větvičky, na většině z nich se utvoří drobnější květy. Mimoto listy na ponechaných výhoncích díky fotosyntéze posilují rostlinu. Ovšemže musíme množství tenkých větviček udržovat v určitých mezích a občas je prosvětlit. Vhodný čas k řezu nastává, když je na keři mnoho mrtvého dřeva. To je signál k odstranění přibližně třetiny výhonů. Středně velkou růži ponecháme asi o 10cm vyšší, než při předchozím střihu. V žádném případě neodstraňujeme výhony jen proto, že jsou staré. Rozhodující pro to, co a kde stříháme, je mnohem víc celkový vzhled keře.

Polyantky a čínské růže
Tyto růže jsou přirozeně míň vzrůstné a hodí se proto dobře do květináčů a na lemy záhonů. Výhony se nesmějí moc silně rozvětvit.Květy se pak objevují na slabých výhoncích jednotlivě, zatímco na silnějších v květenstvích.

Floribundy
Zpravidla tvoří květenství a jsou v zahradě velmi dekorativní. Stejně jako na polyantkách se u nich na slabších větvičkách objevují jednotlivé květy. Musí se dávat trochu pozor, aby jednotlivé výhony moc netrčely a nevyholovaly odspodu. Střih je stejný jako u polyantek, jen trochu zdrženlivější.

Čajohybridy
Růžová Dainty Bess, žlutá Mrs Oakley Fisher a bílá White Wings s jednotlivými květy nemají žádné speciální nároky. Stříhají se jako floribundy.

Anglické růže
Ne všechny růže tété skupiny ve zdejším klimatu prospívají. Některé vyhánějí velmi dlouhé výhony a květy jsou při dešti ohnuté až k zemi. Čím víc se výhony zkrátí, tím narostou delší. Nejlépe vypadají zapěstované jako husté keře.

Bourbonky a remontantky
To jsou předkové moderních růží. Často tvoří jednotlivé, silně rostoucí výhony, které narušují celkový vzhled rostliny. Díky této vlastnosti jsou ale mnohé z nich použitelné jako pnoucí. Ve smíšeném záhonu nejsou takové výhony vítány a měli by být hned odstraněny.

Moschata hybridy
Většina růží této obdivuhodné skupiny pochází z 30.tých let má mezi předky ramblery (rosa wichuraiana). Přirozeně proto vytvářejí dlouhé převislé výhony. Je proto dobré nechat jim dostatek prostoru, aby se mohly rozrůst do krásy.

Rugosy
U těchto růží se nemusí odstřihovat odkvetlé, protože kvetou delší dobu a současně tvoří šípky. Jsou hodně vzrůstné a vyžadují hluboký řez, aby si udržely pěkný tvar keře. Hodí se pro divoké romantické zahrady a do pozadí záhonů.

Ostatní skupiny růží
I tady platí stejná pravidla. S ohledem na růstové vlastnosti keře dbáme na tvorbu květů ve spodních partiích a vyvarujeme se příliš hlubokého zpětného řezu, který má za následek tvorbu malého množství silných výhonů.

skalnička wrote:
Ne, ne, je to trochu jinak, jak nakousla Amazonka.
Historické růže jsou široký pojem, protipólem k němu jsou růže moderní. Je to především časový údaj, v obou skupinách se nacházejí růže všech možných vlastností.
Historické růže, vzhledem k době svého vzniku a tehdejší nabídce případných rodičů, mají mnohem blíže k původním botanickým druhům evropské přírody. A ty jsou samozřejmě pro naše podmínky nejodolnější. Rodokmen jednoukvetoucích historických růží je krátký, jsou z dnešního pohledu na počátku šlechtitelského snažení. Jakmile byly ke šlechtění použity opakující!! (a choulostivé) asijské botanické růže, vylepšil se sice vzhled a barevnost, odolnost k mrazu a chorobám se ale zhoršila.

Austín chtěl svým šlechtěním získat růže vzhledu starých růží a vlastností moderních hybridů. Myslím, že by šly najít kultivary, ve kterých nepoužil jako rodiče vůbec historické růže. Výškově jsou nejčastěji mezi 1,2 a 1,5 m, na mráz jsou choulostivější než jednoukvetoucí historické, ale i tak jsou obstojně mrazuodolné. Se zdravím je to podle odrůd.

Zpět k historickým: obecně se dá říci, že jednoukvetoucí jsou mrazuodolnější, ale odolné jsou i portlandky (opakují) a opakující mechovky, najdou se i mezi bourbonkami, perpetualkami a polyantami. Řada jednoukvetoucích bez problémů snáší přistínění, bývají zdravé a voňavé. Keříky jsou vyšší. Najít odolnou historickou růži pod metr je oříšek. Dá se vybrat mezi portlandkami, u centifolií a gallic pak speciality typu Pompon de Bourgogne, centifolia minima ap. Nízké a opakující se dají vybrat mezi polyantkami, bourbonkami, bengálkami. Perpetuálky bývají vyšší než metr.

Vybírej podle svých podmínek a požadavků na vzhled. Jestli se k sobě vybrané růže budou hodit k tomu ti určitě řada z nás napíše své názory:) .


EDITOVÁNO 5.1.

Děkuji všem za připomínky. Teď je budu chvíli vstřebávat. Mé pevné rozhodnutí se ve vteřině dokáže zbortit jak domeček z karet. Projdu už snad po miiionté osmé historické a angilcké růže. Přemaluju si po x-té záhon, kam chci růže. Představu jakouž takouž sice mám, ale..... kdyby to bylo tak jednoduché, že. Ještě jeden problém tu je, a sice že mému manželovi se růže nelíbí. Frflá většinou pokaždé, když na zahradě něco předělávám a tentokrát frflá dvojnásob. Takže mu prostě chci dokázat, že růže jsou opravdu krásné , když se dobře nakombinují.
Až "to" vymyslím, ráda vám to předhodím ke zhodnocení.