Nejen růže jsou krásné

Téměř jistě bude letos zase Den otevřených dveří. Tak je přijeď omrknout v létě naživo, uděláš si lepší představu, jak vypadají.

skalničko..slunce by mělo stačit, mám na takovém místě také růže a kvetou úplně stejně jako ty na plném slunku..
hlavně aby tam nebylo moc mokro..

Dreslo dík za pozvání, přijedu moc ráda, ale obávám se, že tak dlouho s nákupem nevydržím, chci už na jaře sááázet!!! Ale zas to bude lákadlo na podzimní nákup .

skalnička wrote:
[ Ještě jeden problém tu je, a sice že mému manželovi se růže nelíbí. Frflá většinou pokaždé, když na zahradě něco předělávám a tentokrát frflá dvojnásob. Takže mu prostě chci dokázat, že růže jsou opravdu krásné


Skalničko, jako bych to slyšela. To bylo u nás taky, pořád, že prý to moc kvete:woohoo: , nejradši jen zelené keře.Ale nenech se odradit, růže u nás přibývaly nenááápadně, po desti kusech. A teď už se nebrblá a dokonce jsem dostala pod stromeček super model nůžek.

Skalničko, Vlaďka má pravdu a zažíváme to podobně skoro všechny. Manželé se časem dají usměrnit, chce to trpělivost, já bych mohla vyprávět. Teď po dvou letech je už v pro mě v solidním stavu , nebrblá a občas i pomůže ! Pak k vám někdo přijede a bude nadšenej a on začne být i hrdej ! Je s nima sranda.
Já jsem na podzim ujmula kousek užitkové zahrady a nasadila (přesadila) asi 6-7 růží a manža vůbec nenadával a dokonce řekl, že to bude fajn, že na nás nebudou sousedi čučet.
Nedávno jste tu někdo dal odkaz na manžele u Kroměříže (myslím v Polkovicích), ti si nechali "vyrobit" zahradu na klíč a několik let ji už předělávají k obrazu svému a mnohé keře a konifery dávají dozadu do zahrady s tím, že je někomu dají. No to jen tak, že pokud je někdo fakt milovník zahrady, musí si ji podle mě udělat sám.

Skalničko, s napětím sleduji toto vlákno, neb řeším na chlup stejnou situaci (včetně frflajícího muže)
Do radění jsem se ale nepouštěla, neboť já jsem "růžové vejce" (- parafráze na Amazončino vyjádření, že je "růžové kuře" )
Nebudu radit, na to tu jsou povolanější, jen se podělím o mou zkušenost.
1. Zjednodušit si to
Já jsem zvolila růže "anglické". Vycházela jsem z toho, že pro mě jako začátečníka se jedná o relativně přehlednější skupinu a nemůžu nadělat tolik chyb (nemusím sledovat tolik znaků najednou - jednou či opakovaně kvetoucí, zuřivě odnožující, snašející či nesnášející hlubší řez, atd.)
2. Formální styl
Za další mám v úmyslu zrealizovat formálnější styl - rámec tvoří živý plot z bobkovišně a na stráži u branky z každé strany cestičky ke vchodovým dvěřím stojí sloupovitý tis. (Historické růže budou v divočejší části zahrady, kde se snese jejich bujnější růst.)
3. Barevnost
Barva fasády - smetanová (muž říká, že bílá, ale to je úplně vedle! - ze vzorníků fasádních barev jsem ji minulý rok vybírala přes měsíc, a pak se fasádníci vyjádřili, že nechápou, co jsme tak dlouho řešili, že jsme rovnou mohli říct, že chceme bílou. Byli úplně barvoslepí! ) by dovolila téměř jakoukoliv barevnost květů. Já se rozhodla pro "studenou předzahrádku" - růžovo-fialovo- modro-bílou, přičemž o modrou a fialovou se postarají především trvalky. Zamýšlenou barevnost by mi pomohly naplnit oba dva typy růží. (Pokud bych chtěla oranžády, byly by angličanky jasná volba, historické v této barevné škále aby pohledal.)
4. Polostín
Slunce mi na předzahrádku v létě svítí úplně stejně jako tobě. Až po obědě (obědváme kolem 13hod To by hovořilo spíše pro historické, mezi kterými se najde hodně druhů snášejících polostín. Ale podívej se na fotky lanling! Sama říká, že jí růže kvetou stejně dobře na slunci i v rozptýleném světle pod stromy.
5. Ulička slávy a míchání typů
Za poslední. Také jsem měla předsevzetí buď - anebo! Buď angličanky, anebo historické. Když jsem ale vybírala růže, které budou z obou stran chodníčku vedoucího od branky ke dvřím, taková moje ulička slávy pro top krasavice, nejvíc se mi tam hodila Mrs. John Laing - historická!
Zuřivě jsem se pustila do vymýšlení jakou za ní dát. Ale proč? Jen proto, že je to dáma staršího data narození? Navíc mezi "angličankami" od Austina budou i delbardovky, tj. "francouzky". Snad se mi tam po vzoru svých vlastí nepoperou Maximálně se můžou rvát o to, která bude krásnější. To bych brala
To by byl v kostce můj nestručný příspěvek k tématu. Ještě jednou zdůrazňuji, že jsem zelenáč. Ber proto s rezervou má "doporučení". Jsem si vědoma, že se dopouštím nemístných generalizací a zjednodušování. Ta si vytvářím pro sebe, abych se v růžích úplně neutopila. Ostatní to určitě uvedou na pravou míru.

Doubravko, možná, že seš „vejce“ , ale aspoň máš jasno. Já jsem v růžích taky úplný zelenáč a navíc jsem šíleně nerozhodná. Když se mi něco líbí, tak bych to chtěla všechno, ale bohužel jednak to není dost dobře možné a druhak hlavně naše pubertální dítka těžko rozdýchávají každou koupenou kytku, jejíž hodnotu dokáží bleskurychle převést na cenu nějakého „hadříku“, který nutně potřebují (máme dvě holky).

Ad. Manžel – už jsem si na jeho frflání docela zvykla. Pokud nechci slyšet jeho ne zrovna nekonstruktivní připomínky, provádím zásadní změny (překopávání apod.) na zahradě výhradně když není doma. Někdy je to problém, ale jde to. Ovšem, pokud frflá, tak mě to ruší v mém „budovatelství“ a pokud se nemůžu rozhodnout, zda jdu správným směrem, tak mě to jeho frflání ruší o to víc, protože někdy prostě potřebuju jen něčí další subjektivní názor a pohled, popř. nápad. No a manžel je jaksi po ruce, že. Často se pak stává, přesně jak říkala Dany, že si prosadím svou ( to teda skoro vždy pokud jde o zahradu), dílo se podaří, návštěva pochválí a manžel se pak div že netváří, jako že to on všechno vymyslel a realizoval…… no komment, hlavně, že já mám dušu v peřu.

Ad. Styl – tak daleko jsem ještě asi nedospěla, a kdo ví, jestli dospěju. Mám styl – nestyl. Líbí- nelíbí. A na míchání typů si tedy vůbec netroufnu, proto se snažím přiklonit k jedné nebo druhé skupině. Přijde mi, že pak nemůžu, snad, udělat tak velké chyby.

Ad. Angličanky versus historie: Několik angličanek jsem si pořídila na podzim. Jsem na ně šíleně zvědavá. Tahle skupina růží mě uchvacuje. Nicméně ty historické mi přijdou jako by dostupnější, je jich velké množství, tak jsem si řekla, že je trošku prozkoumám.
Angličanky jsem momentálně pro potřebu předzahrádky zapudila. Později pro ně vymyslím jiné místo. Takže se pořád pořád hrabu v historických. Bohužel většina historických je vzrůstnějších než bych potřebovala. Jsem trošku omezená místem (protože tady je potřeba taky projít, ne?….. to není z mých úst).

Protože mám špatnou představivost, musím si veškeré své myšlenky přenášet na papír. Docela se mi to vyplácí, protože pak zjišťuju, že co se vejde na papír, tak na to není ve skutečnosti místo. Takže přemalovávám a přemalovávám a přemalovávám. Když mám hrubou kostru – jako že: vejde se toho asi tolik, resp. kostru tvoří v tomto případě růže, tzn. vejde se asi tolik růží, tak to nejdřív buď usměrňuji výškově nebo řeším barvu. Výška má většinou x-variant a koliduje mezi mou představou a uváděnými výškami růží, které se často dost rozcházejí, což mě dokonale rozhazuje.

Barevně mi, pro momentální případ, historické docela vyhovují, i když odstínů je příliš. My máme fasádu růžovou – možná že si někdo poťuká na čelo, jako to dělalo dost lidí, když jsme postavili, ale okolní zeleň tuhle barvu, dle mě, dokonale zklidní, doplní; tzn. na záhon ke vchodu volím barvy tmavě + světle růžovou, případně bílou a temně červenou. Doplním zřejmě trvalkami v modré.

Dneska mi v hlavě uzrála další (neříkám poslední) varianta členění záhonu a hlavně výběru růží. Až bude chvilka, zkusím to trochu na PC zkreslit a dovolím si předhodit. Snažila jsem se „to“ stvořit na na základě rad, kterých se mi tu dostalo, když jsem řešila růže k terase (podobný tvar květu, barevné odstíny apod.) .(Jen na okraj – velice se mi zalíbila Comte de Chambord – řekla jsem si, tu CHCI! Jenže pak jsem zjistila, že k ní barevně a výškově nevyberu asi nic vhodného. Takže pro tentokrát má Comte smůlu).

A proč tentokrát nakonec historické? Protože dneska jsem koukala na jarní nabídku p. Šípa – anglické nejsou k mání, nevím, kolik toho bude u Pelců a já už to do podzima prostě nevydržím!!

Mmh zajimava diskuse, čekala jsem že někdo bude chvalit historicke ruže a ja nakonec pochopim co je na nich tak dobreho. Zatím pořad mam nazor že jsou to ruže pro extra velke romanticke zahrady. Některy hystoricke mě taky lakaji , ale když jsou jine jako mechovky nebo maji zvlaštní listy a pěkny tvar keře jako Jacques Cartier. Taky mě připadaji krásne když jsou mlady a co když vyrostou tich 150 a ještě do šiřky, a pak v srpnu z nich opadaji všechny listy, to asi moc velka krása nebude.Tak že jenom teoreticky řeknu ano pro moderni romanticke ruže jako anglické, a ještě abych měly tři hvezdičky odolností vůči nemocem.

skalnička wrote:

jevgeni..než jsem viděla kvést historické na živo, tak jsem také dávala spíše plus anglickým..
ale nevím..ty historické v sobě mají něco mocného, co tě jakoby omámí, chytne:) ..
angličanky jsou překrásné (a určitě mohou být také nemocné - opadal mi glamis c.)..ty historické v sobě mají něco jiného.. a často ta silná vůně (no u angličanek zas ten glamis:laugh: promiň kájo;) )
doplňovala bych je, kombinovala.. proč se zříkat jednoho pro druhé (platí pouze pro květiny;) a tak;) )