Nemám ani jednu, navíc, po červených růžích neprahnu. Ještě jsem k nim nedorostla, asi

.
Ale - na těhle drobnokvětkách se umakáš.
Fakt ti do toho nechci kecat, terasu nemám - ale kdysi jsem vypěstila a následně vysadila matce cca 3 ks růží s ideou, jak to bude krásné, až budou přepadat a dělat mohutnou stěnu kvítků z 3m kamenné terasy. Byla to nějaká typu Excelsa. Ten chuchvalec květů se musí vzít jednou rukou, druhou s nůžkama šmiknout. Dlouhými to nejde.
Vlezla jsem až na kraj terasy, matka - věchýtek - mě držela za pásek a obě jsme doufaly, že šaty vydrží a nehupsneme jedna či obě dolů. Sdrápané jsme byly obě.
Opačně, ze štaflí, to zase bylo o oko, pruty - ohebné mršky- švihaly.
Takže za mne - čím větší květ, tím lépe ( ta Swany fakt není od věci ), Raubritter zase dlouho kvete a pak se nechá...