Kláro, rohozka se naopak má použít na podzim k vysazovaným růžím - pod kořeny jako zásobní hnojivo (mluví o tom Květa). Rozkládá se a uvolňuje živiny velmi pomalu. S banánovými slupkami nemám zkušenost, ty házím do kompostu. Myslím si, že cokoliv, co v zemi hnije, kořenům moc neprospěje. Ale to je můj názor, nikomu ho nevnucuji.
Uleželý hnůj bych použila na nakopčení růží před mrazy. Na jaře bych kopečky rozhrnula a tím obohatila zem o humus (udržuje v zemi vláhu). Jako hnojivo je hnůj dobrý, ale méně vydatný. Růže potřebují na začátku vegetace větší povzbuzení ve formě vícesložkového hnojiva - buď speciálního pro růže, jak ukazuje Kája, nebo univerzálního jako je např. cererit, NPK a pod. Je pravda, že se u nových růží tato hnojiva nedoporučují (pokud dostanou při sázení zásobní hnojivo a kompost). Je ale možnost přihnojení na list ( postřikem rozpustného hnojiva, např. Kristalonem) v průběhu vegetace, v době, kdy nejvíc kvetou a hlavně po první vlně kvetení na podporu nasazení nových květů.
A ještě poznámka k řezu. Obecně u listnatých dřevin, tedy i růží, se doporučuje v prvních 2 - 3 letech zapěstování požadovaného tvaru. U růží se tím rozumí keř s výhony, které vyrůstají od báze. Předpokládám, že se bavíme o růžích keřových, ne pnoucích - tam je řez trochu odlišný. Jednou ze základních vlastností růží je to, že při růstu jsou upřednostněna vrcholová očka na úkor těch na spodní části výhonu. Proto je nutné u nově sázených růží podpořit růst výhonů právě z těch dolních oček. A to je zásada toho počátečního zapěstování tvaru keře. Chceme přece, aby byl dostatečně rozvětvený už od báze, aby byl kompaktní a aby neměl po letech "holé nohy" - zdřevnatělé kmínky s "košťátky" v horní části keře.
Proto nelitovat, nové růže šmiknout na 2, maximálně na 3 očka. Určitě se to vyplatí.