Nejen růže jsou krásné

ahoj Jitko,
nejsem přebornice v anglických růží, ale stojí za pozornost růže The Lark Ascending. V rozariu HK je možná 5letá, moc mě ze začátku neoslovila, to byla chyba. Je poloplná, neklopící, stále nakvétá, neviděla jsem ji bez poupat. Čím starší,usazená, tím více u mě získává .Snad tam nějaký čas zůstane. Barva teplá, myslím, že ke kombinaci barev se velmi hodí. Ale po vzrůstu v HK bych ji umístila do pozadí záhonu. Dávala ji tu rok.záruka, chválila ji. Austin už do HK neposílá, tahle byla jedna z posledních, ale stojí zato.

Jitko, hlavně nepropadej pocitu marnosti. Všechno je řešitelné.

Navážka (zřejmě stavební odpad ?) by neměla být problém. Jestli ji obohatíš dostatkem humusu, tj. kompostem a kupovaným substrátem (zdroj živin, váže v sobě vodu), bueš možná překvapená, jak budou růže spokojené. Bohaté zkušenosti s růžemi v navážce má Květa. Určitě se o ně s tebou podělí.
Při sázení se asi trochu víc zapotíš. Jáma by měla být hlubší, asi 60cm (možná i víc) a stejně tak široká, kořeny zasypané kompostem (substrátem) smíchaném s kvalitní zeminou, třeba s drnovkou. Vyplatí se nasypat na dno jámy hrst rohoviny jako zásobní hnojivo. Asi nemusím zdůrazňovat, že hlavně v prvním roce je nutná důkladná zálivka. Tvoje obavy, že to "nedáš", budou zbytečné.
Ještě poznámka k hnojení. V prvním roce se nedoporučuje přihnojovat např. granulemi, ale třeba jeden, nebo dva postřiky "na list" hnojivem rozpustným ve vodě (např. Kristalonem) nezaškodí. V dalších letech už je vhodné vícesložkové hnojivo alespoň dvakrát za sezónu - na začátku rašení a pak před druhým kvetením.

Větrného jižního svahu bych se také nebála. O růžích se říká, že jsou to děti slunce. A opravdu se jim na sluníčku daří nejlíp. Možná některé z nich budou mít problém s pálením květů, ale neplatí to obecně, záleží na konkrétním kultivaru. Např. z těch, které mám a o kterých jsem tu psala, se nepálí žádná.
Každopádně jižní svah je náročnější na zalévání. Vítr (pohyb vzduchu) může mít vliv na menší náchylnost k houbovým chorobám. Ušetříš na postřicích.

Takže vlastně je všechno OK, netřeba se bát.

To, že Austin už nenabízí starší odrůdy, je čistě komerční záležitost. Trh je jimi už nasycen, nešly by na odbyt. Novinky jsou lákavější.

Anonym napsal:
S tím bych si, na tvém místě, nelámala hlavu. Je fakt, že austinky (ne všechny) jsou o něco náročnější na životní podmínky. To ti asi potvrdí všichni, kteří je pěstují. Jak se jim něco nelíbí, je to na nich vidět.
Na vysvětlení tzv. krátkověkosti asi nikde ani nenarazíš, jako jsem kdysi nenarazila ani já. Jde zřejmě jen o subjektivní dojem. Podezřívala jsem tehdy např. Grahama Thomase a Eglantyne, že jejich nedostatečný růst je projevem stárnutí. Později jsem si to vysvětlila spíš zhoubným vlivem kořenů ptačího zobu v případě G.T a chybným výchovným řezem u E. Dojem stárnutí můžou mít na svědomí i hryzci a další havěť, kteří ožírají kořeny. Těch škodlivých vlivů může být víc. Jak příjde růže o podnož a není schopná ji plně nahradit vlastními kořeny, tak je to špatné.

Evi, co myslíš tým chybným výchovným řezem u Eglantyne?

Kiko, dík za otázku, pokusím se vysvětlit.
Začnu od lesa. Keře a stromy z botanické čeledi růžovitých - kromě růží i jabloně a další, jsou specifické tzv. akrotonním růstem. To znamená, že přednostně raší ty nejhořejší pupeny na větvi. Výsledkem pak jsou "koštátka" s vyholenými dolními částmi větví. Proto se doporučuje v prvních letech výchovný řez. Je docela drastický, u růží téměř u země. Má se tím přinutit keř k rašení nových výhonů od báze.
Když se tenhle výchovný řez zanedbá, tak to může dopadnout jako s mojí Eglantynou, že dolní část zdřevnatí a nové výhony vyrůstají z kmínku a ne od báze, jak by bylo záhodno.
Nemusí to ale platit pro všechny růže, ty vitálnější vyhánějí výhony shora i zdola. Taky takové mám, Eglantyne, bohužel, mezi ně nepatří. Řekla bych, že je celkově méně výkonná.

Aha, jasně, takové taky mám, sice to sem do tématu, nespadá, ale dělá mi to třeba Nostalgie.

Munstead Wood menší keřík

asi nejranější angličanka

poměrně malý keřík

zajímavý vajíčkový květ
jako poctu D.Austinovi ještě dám nějaké své starší angličanky.

ještě jich je víc- mám celkem 40 angličanek D.A

Kájo, nádhera

Eva L. napsal:
EviL, onen nový trend šlechtění se zřejmě skrývá v tom, že na jejím vzniku se nepodílela krev stávajícího A.šlechtění ( uváděno semenáč x semenáč ). Či případně krev jde přes prarodiče. Alespoň tak já si to vykládám.

Já právě na ni mám celkem vzteka. Poprvé jsem o ní četla na fóru u Filů, bylo kolem ní celkem haló ( přelom, novost, furtkvetení = vše právě z promo, bez jejich vlastních zkušeností )... tak jsem ji musela honem honem mít, že jo...
První rok po zasazení byla OK, pak začala zlobit. Zejména ona nevýdrž květů v teple. Ráno se rozvine, odpoledne je utahaný, příští den ušmiknout. Tím se hodně zkracuje délka květu keře ( má za chvíli hotovo ) a pak se čeká.. ona navíc patří k těm, kt. v tropech a suchu se k ničemu dalšímu nemají, sedí. Sedí i přes intenzivní zálivku. Udělala mi to v roce 2015, 2016 i loni. Původně jsem ji měla zasazenou na plném slunci, zkusila jsem ji přesadit do polostínu. Nepomohlo, furt to samé.
Zde max. v. 50 cm.