Vynikající vlastnosti Sonnenwelt (Kordes 1999) podle mých zkušeností (mám ji od r. 2014) ji řadí do uličky slávy. Je naprosto zdravá a nenamrzá. Asi 130cm vysoký keř je souměrný, má pevné výhony, květy mají krásný tvar, na úpal a na déšť nereagují, lehce voní. Přestávka mezi 1. a 2. kvetením je asi 3 týdny.
Sklízí obdiv i na mezinárodních soutěžích: www.helpmefind.com/gardening/l.php?l=2.65547.2&tab=18
Mary Pope mám od r. 2015. Pětiletá zkušenost je ta nejlepší a ulička slávy je pro ni jako stvořená. Jako jedna z mála růží na naší zahradě má snad všechny dobré vlastnosti a zatím nikdy nezklamala - zdravá, mrazuodolná, keř je souměrný, vzpřímený, nevystřeluje "kandelábry", květ má příjemnou růžovo-červenou barvu, je zvlněný a hlavně ! vydrží dlouho, vadne i ve vedru až po týdnu, nepálí se, je odolný dešti. Jediným nedostatkem je slabá až žádná vůně.
Mary Pope je všude uváděna jako Kordesova růže z r. 1993, jen Pelcovi mají jako šlechtitele Lacharme 1993. Myslím si, že jde o nějaké nedopatření. Když jsem si M.P. u nich kupovala, uváděli ji jako kordesku.
2015 červen
2016 červenec - srpen
2020 červen, nejmladší ze tří keřů, které jsem si postupně pořídila.
Reaguji na Honzu PM, který do Uličky slávy uvedl Coral Dawn. Krásná růže, typicky pnoucí, dlouhé výhony, jako keř bez opory pěstovat nejde.Mám ji na oblouku a je tak akorát. Pružné větve vypadají elegantně, jako ruce baletky. To v porovnání s pevnými keřovitými růžemi typu Charles Austin, které i u oblouku působí násilně, chtěly by radši tvořit samostojné keře.
Květy na slabých stopkách klopí, což u pnoucí je výhodou. Krásné, teple růžové (ale ještě ne lososové) květy s ohrnujícími se lísty, podobné starým čajovkám, které jsou do Čech příliš choulostivé. V dešti se špatně otevírají. V suchém horkém létě mi opakuje nejrychleji. Středně silná vůně po ovoci, je poznat příbuzenství s vyloženě jablečnou New Dawn. Květy v květenstvích, nevydrží ve váze.
Lesklé listy čajohybridového typu. U mě v suchém jílu a horku dostává černou skvrnitost už v červnu - čs je jediná nemoc, se kterou mám potíže. To jí velmi kazí dojem, u mě to ulička holt není. (zato Louise Odier, která u Honzy marodí, je tady výstavní)
Určitě vyžaduje plné slunce, nenechte ji přistíněnou ani část dne.
Tak jsem se rozhodla taky nějakou oblíbenkyni přihodit.......zaprvé se přidávám k Alence s příbuznou White Morsdag.
Za moji zahradu si zaslouží uličku slávy stařenka od Geschwinda Marie Dermar.....pro mně úžasná růže.Mám jí sedmý rok. Protože je to taková divoška a moc místa opravdu nemám, první roky jsem se jí snažila krotit jako sadovku a nakonec jsem z ní udělala takový "stromek". Vůbec jí to nevadí, kvete průběžně celé léto, zdravá, na celodenním sluníčku a ani "samec" mráz na sucho bez sněhu v našich zimách jí nevadí. Stařenka věkem, ale kvetením, zdravím i nádhernou vůní se vyrovná těm moderním.
Belgická růže Poustinia ( J. Orye, 1994) má už po čtyřech letech nárok vstoupit do uličky slávy. Je to jedna z těch skvělých bílých růží, které mají střed rozkvétajících květů krémový, později jsou květy téměř bílé. Všechny základní vlastnosti jsou bez chyby - odolná nemocem, mrazu, úpalu, dešti. Má souměrný a kompaktní keř asi 1m vysoký. Příjemně voní.
Letos jsem její první kvetení propásla, fotky jsou z r. 2015 a 2016. Druhou vlnu si už pohlídám.
S tím naprosto souhlasím, dívala jsem se na ni ráno při odjezdu do práce. V těch vedrech přešla do skoro bílé, ale drží a kvete jakože nic. Na největší výhni na jihu, z jedné strany betonová dlažba, z druhé betonová zídka, pásek zeminy jen půl metru.