Jak bych to napsala...? Matka Fargesie žije, loni se mi zdála poprvé od kvetoucí kalamity v pořádku, že jako začíná nabírat dech. Tady je fotka z června, do podzima se ještě trošinku vytáhla asi na 60 čísel.
Teď je taková seschlá (jsem ji raději zalila), lístky zkroucený, no snad žije. Z prvních semenáčku jsem měla takovou radost, že jsem je přesadila a ony mi nevydržely. Další se objevily předloni, taková špetka, raději jsem je nechala na místě, loni povyrostly o kousíček, jenže rostly hned u betonu ve dvoře, kde je docela provoz, všechno vydržely, ale když Miloš, dělal hrazení pro uhlí, přímo nad nima

.... Jsou z nich holý košťátečka. Jim tedy už nevěřím, že žijou (že jsem je raděj nedala sousedce, když škemrala, ale to víš, já hamounek nedala, že jako sama mám málo, no

. )
Pokoušela jsem semínka vysít, ale nic nevylezlo, vím, že někomu se to zadařilo, ale mně ne.