Nejen růže jsou krásné

dresla wrote:

Lenko, ty mi mluvíš z duše ...
Já jsem si taky představovala něco "echt" venkovského - už mám zhruba scénář v bedně.
Snad seženu na jaře r. hugonis, r. canina, r. rubinosa, doma jsem objevila nějaké r. svraskalou - tak jsem hned odkopky nacpala do květináčů, ještě jsem si u nás v oboře vyhlídla nějaké vysemeněné hlohy - taky to upytlačím. Snad z toho něco přežije zimu a na jaře se uvidí. Maximálně ještě hlohyni.
Jen ty trnky (dobrý nápad) nikde zatím nevidím - na jaře oběhnu meze.


Musím se taky trochu držet při zdi, aby nějaký "řádný spoluobčan" neměl problém, že sázím v obecních kopřivách užitečné věci .....

Když se ale vrátím k těm plotům obecně ( a mám na mysli ty hodně volné s dostatkem místa pokud možno z obou stran), tak připomínám kytku, kterou miluju - kolkwitzie. Kdo má ???? Já mám a jsem z ní každý rok vedle. To je za málo peněz opravdu hodně muziky.

ještě bych skromně přidala habr, poslední dobou můj favorit...zlatavé listí po opadu zůstává v koruně, /dtto i buk/

Květa wrote:
Květo, mám teprve od loňska z Bojkovic mrňouse. V Jeremiášovce prodávali vzrostlé, kvetoucí, plodící, ale chtěli za ně moc peněz. Druhy měli oba, lišily se tvarem tobolek. Snažila jsem se ho vyset, ale nezdařilo se.
Kvést jsem ho neviděla, na fotkách vypadají květy výrazně. Mně se líbí moc ty měchýřky, připadají mi hodně ozdobné (i když barvou splývají). Nevím jestli vydrží na keři až do zimy. Ve Volu snad mají zasazený velký keř, omrknu, jak teď vypadá.

Habr mám na mušce pro svůj stříhaný živý plot oddělující sousedy. (než jsme koupili dům, stihli původní majitelé prodat kus zahrady a my teď máme 3 metry od stavení alpskou vilu:blink: ) teď tam jsou vysazené z naší strany smrky, což je dlouhodobě neudržitelné, už jen proto, že sousedi vše, co proleze drátěnkou ošmikají. Stromky byly vysazené (pův. majiteli) asi 30 cm od plotu, tak si dokážete představit, jak vypadají. Kamarádky mi navrhovaly habr. Přišel mi výhodný, protože by do něj šel včlenit habr-strom úzký, rostoucí do výšky, který by zastínil výhledy ze sousedovic balkonu v prvním patře přes celou naši zahradu (majitel na něm tráví veškerý svůj čas mimo dům).
ALE!!! U dospělého habrového ŽP je prý třeba počítat i s metrovými přírůstky za sezónu a nutností 2x ročně tvarovat. Máte s tím někdo zkušenosti?

dreslo, s tím sousedem to je neštěstí, tam bych to viděla už spíš na topol nebo bambusy ...řeším to stejné, jdu do bambusu, topol by asi neprošel

a co nechat ty habry růst volně, snad by ty přírůstky nebyly tak strašné...docela jsi mě s tím metrem vyděsila...řeším to i u mamky, tam je dám dál od plotu, a at rostou volně..hlavně teda z důvodu bezpečnosti, 2x při stříhání si málem el. nůžkami uřezala kábl, tak at tam tak často nečaruje ...
mám objednaných 100 kousků...

S habrovým plotem mám zkušenost zprostředkovaně - u rodičů a u sousedů. Je krásný, dá se udržovat dost štíhlý, ale přírůstky má skutečně velké (i když metr asi ne) a stříhají ho opravdu 2x ročně. Sousedka si kolem plotu nasázela habříky a měla původně ideu, že je nechá růst volně, jen tu a tam přistřihne, kdyby to s tím růstem už moc přeháněly, ale nakonec se jí z toho stalo takové vysoké rozlezlé koště, které po čase začala stříhat taky do krychličky. Vždyť on taky vzrostlý habr není zrovna malý a dole moc hustý nebývá, takže nestříhaný mi připadá použitelný jen do takových těch velkorysých mnohořadých živých plotů a la remízek.
Kdyby se ti nechtělo nic stříhat, tak na odclonění otravného souseda se mi docela osvědčil zmiňovaný nestříhaný tavolník van Houteův - v létě neprokouknutelný, v zimě nějakou clonu taky udělá, je dost hustý a část listí na něm zůstává. Výhodou je, že jen zasadíš a pak už se o sebe stará sám, do tří, čtyř let máš neproniknutelný plot, a když ti ho soused na své straně přistřihne, nic se nestane. Udává se u něj výška jen do 1,5 m, ale podle mě je dost podehnaná - u nás má rozhodně víc: tak 1,8-2 m a i v pražských parcích jsem viděla vyšší. Dneska už bych si monokulturní křoviště asi nevysadila, ale vykopávat to nebudu, když už to tam roste. U nás v sousedství mají trojkombinaci tavolníku v.H. s trojpukem a kalinou vonnou, to vypadá přirozeněji a přitom funkci to plní úplně stejně.

Já se jen u habru děsím toho, co když z nějakého důvodu nebudeme mít třeba rok sílu ořezat. On ten plot bude docela dlouhý. Taky by na něj měl v části navazovat záhon a to znamená udělat manipulační uličku.
Další varianta je tis. Roste pomaleji, nevadí mu hluboké seříznutí, stěnu dělá neproniknutelnou. Asi by byl vítaný i z druhé strany. Jen se děsím, až se majitel jednou rozhoupá a přivede si mamku, pomnoží se a začnou problémy s kuličkami. Aby mi za pár let zase nestáli za plotem a neříkali, že je třeba vykácet. Další varianta byl buxus, mám tu pěkné cca 8leté řízky (určitě by jich nebylo dost). Ale při vědomí té houbové choroby, která je decimuje a představě, že je přesadím, opečuju a když začne plot k něčemu vypadat, exnou, jsem tuhle variantu zavrhla.
Každopádně si volbu nechám od vedle schválit, už jen proto, že nechci dělat ještě jednu uličku u plotu a chci, aby si tuhle stěnu opečovávali bez odporu sousedi.
Původně jsem chtěla ŽP jako směsku všelijakých vajgélií, kolkvícií, tavolníků, forsithií, trojpuků, atd. Plot v tomto složení znám a není v zimě dostatečně neprůhledný, navíc si představuju vyšší stínění. Žijeme ve statku, který má do ulice jen domy a bránu. Uvnitř byl asi původně dvůr obehnaný hospodářkama a za ním pole. Dvě strany obdélníku z budov už neexistují a navíc došlo k parcelaci okolních polností, takže je zahrada obklopená domy. Za tím problematickým je další a za ním další a všechny zahrady jsou odděleny jen drátěnkami, takže přehlídneš k desátému sousedovi a vidíš co zrovna dělá. Asi jsem cimprlich, ale na své zahradě chci mít soukromí.

Dreslo, a co topoly - z jedné strany jsem je zkoušela a nedopadlo to nejhůř - rostou rychle, jsou štíhlé a pokud je zakrátíš cca ve výšce 1 m, tak udělají pěkně neprůhlednou vysokou korunku až do výšky 3 metrů. Každý rok jsem je pak stříhala tak 1,5 metru a pořád zahušťovaly. Jediná jejich nevýhoda - kvanta opadaného listí. nyní jsem nechala už jenom 1 ks /všechno měním na kvetoucí/ po kterém popnu clematis /co to bude-až na jaře/. V zimě ovšem bez listí, pokud náhodou neexistuje neopadavý. Moje zkušenost je, že rostou mnohem rychleji než všechny zeravy, cypřišky, tisy, tůje apod.

Topoly se taky pěstují pro rychlou produkci dřeva na otop (by byl dvojí užitek). Musela bych ten plot někde omrknout v reálu. Teď někdy byl v Zahrádkáři článek o ŽP a byl tam dvouřad (myslím, že topolů) a ořezané větve házeli mezi ně, takže dělaly "podezdívku". Doma jsem meditovali, že nám by skrz to určitě prorůstaly kopřivy.

A co proti kopřivám moje oblíbená netkanka -větve ořezané z topolů šly do drtiče, štěpka místo kůry jako mulč.