Né, Mišpul.
Myslím, že jsme tu všichni milovníci rozlehlých, nízce střižených travnatých lánů, sem-tam vkusně olemovaných thůjkou.

Jinak děkuji. U tebe to též velmi vesele a pěkně kvete.
Oregana u mne letos taky nic moc. To jim tedy křivdím, jejich jediná "chyba" spočívá v trochu moc bujném růstu
a následném rozklesávání se. To platí i pro kultivary nejkompaktnější z kompaktních.
Levandule je prostě levandule. Ta je u mne nejlepší. Srdcová záležitosť.
Myslím, že Stellu d´Oro bych mohl do "žlutostinkového" záhonu vmáčknout.
V ne-žlutém období jsem ji vyryl a vysadil u babi, kde kvete neustále a vděčně,
a už loni mne napadlo, že by nebylo od věci si kousek, kousíček, uloupnouti zpět.
To rozvíjející se poupátko je ´Pastella´? Krása.
Montbrecie nabízel takový sympatický pan zahradník na Zahradě Čech v Litoměřicích. Stála setam na ně fronta.
K jeho cti lidem se setrvačností vyprávěl, že v oblastech beze sněhu je vhodné je na zimu vyjmout.
Obdivoval jsem jeho neúnavnost.
Pohled z chodníku u něcojakoskalky
A jedna z těch, nad kterými letos planu nejvíce (a říkám si, jestli je vůbec něco tak krásného možné).
Nebesky do dálky vonící ´Gartenträume´, letos je dokonalá, mám u ní křesílko... (ach ten Tantau...)