Nejen růže jsou krásné

Jojo, taky zaštipuju a jde jim to k duhu, zrovna dneska jsem si gratulovala, jak pěkné keře mám letos ze zaštípaných aster. A není to nic nového, v Čechách se tomu ve starší literatuře a za našich babiček říkalo "svatojiřské zaštipování" - podle názvu je poznat, že se dělávalo dřív, už na svatého Jiří. Řekla bych, že to dřívější zaštípnutí je dobré právě u vzrůstných trvalek, které bys v květnu brala hodně - třeba až o polovinu (astry, veronicastrum, perovskia, apod.). Na svatýho Jiří stačí skutečně zaštípnout vršky. Čím dřív zaštípneš, tím méně si oddálíš kvetení. Na druhou stranu, v květnu, když to vezmeš víc, máš rovnou řízky, který se poměrně slušně ujímají, takže rovnou namnožíš, pokud chceš. A pak se to dá samozřejmě kombinovat - pro prodloužení kvetení a zároveň zahuštění. Třeba veronicastra kvetou poměrně krátce, takže zaštípnutím si délku kvetení zdvojnásobíš.

Jani, ďakujem za tvoj príspevok o zaštipovaní trvaliek - skutočne je pravda, že človek sa do smrti učí. Na tomto fóre stačí iba pozorne čítať - stále sa dozvedám niečo užitočné, múdre a hlavne odskúšané v praxi. Mám dojem, že absolvujem diaľkovú školu!

Alcearoso, u Krul. mají terminál na kartu, tam strop v peněžence nefunguje .

Varouchu, veronicastra zrovna jsem nikdy nezkoušela. Můžeš prosím příležitostně dát fotku, jak vypadá po zaštípnutí? Taky některé věci zaštipuji dřív a taky jen vršky, dělávám to zvlášť u mladých keříků ( v podstatě podobně, jako se dělá u bonsají), takže se docílí lepšího rozvětvení.

Marto, i já se ( nejen tu) pořád učím něco nového , něco i opakovaně , páč paměť je průtokovější, než bych si přála

Ptala jsem se jinde, ale tu jste na to narazily u toho zaštipování: Vysoké floxy řízkujete zelenými řízky (a jak velkými, kolik párů listů) nebo až kořenovými na podzim?

Bradhal, vysoké phloxy jdou bylinnými řízky špatně, nejlepší je zjara, když listy vyraší asi na 10 cm, vyndat trs a opatrně oddělit ty výhonky ( obvykle již mívají pár vlastních kořínků). Koncem léta už pak často i kvetou . Pokud původní trs pak zasadíš na jiné místo, je velká pravděpodobnost, že ti na původním místě vyrazí ze zbytků kořenů znovu. Toho se dá využít, na druhou stranu to dost komlikuje sázení phloxů po sobě. Jestliže se ti třeba na to místo nehodí růžový a vyndáš ho, abys zasadila bílý, obvykle se stane, že tam nakonec pokvetou bílé a růžové spolu .
Dokonce se mi stalo, že jsem měla květináč s phloxem jen tak postavený v záhonu a kořeny prorostly do hlíny. Pak jsem ho odtrhla a zasadila jinam a za rok jsem tam našla kvést phlox. Phloxy jsou jedny z trvalek, které jde množit velmi dobře kořenovými řízky. Osobně jsem nezkoušela, ale tohle o tom svědčí .

Phloxy jsou krasny. Mam zalusk na bily vysoky. Ale musely by na jizni stranu. Co myslite, daji to?

S dostatkem vody ano . Mně roky phloxy nešly, nedokázaly přežít v systému : "Buď to zvládneš bez zálivky, nebo tu pro tebe není místo", který tu panoval v letech, kdy jsem denně dojížděla 2-3 hod. do práce.
Ale pak jsem neodolala Karkulce ( Red Riding hood) a kupodivu se mi jí povedlo dát na dobré místo, kde je odpoledne chráněná před úpalem a současně blízko sudu s vodou. A tak jsem na to místo pořídila další a další .
Teď už mám i čas je občas zalít, tak krásně prosperujou .

Jana V. napsal: Zaštípnuto v termínu výstavy v Chelsea cca o 20cm. Rozdíl ve výšce je teď dobrých 50cm. Nezaštípnutá část právě kvete, zaštípnutá to má před sebou, rozvětveno je velmi bohatě.

Varouchu díky , jsem zvědavá, jestli to zaštípnuté vykvete. Kdysi se mi ulomil jediný stvol u úplně nového jednostvolového veronicastra, udělalo to podobné rozvětvení, ale nevykvetlo ( možná proto, že bylo mladé a ještě nemělo sílu to vyživit). Takže veronicastra raději nezaštipuju. Vysoké veroniky ( rozrazily) vlastně taky ne, hned po odkvětu seříznu u země a ono pak vykvete znovu.

Máte někdy Macleayu? Mám v záhonu za Astrid Lingren velkou, ošklivou díru...