To jsem ráda, že je tu tolik nadšenců nejen do růží, ale i do plaménků. Mám jich v současnosti 17 a určitě to není konečná. Letos chci jet na výstavu do Parkonu a s prázdnou domů nepojedu, takovou dálku. Jinak se tu někdo dřív ptal, kolik jsme ochotní platit za klematis. Já mám hranici 150 Kč, porušila jsem zatím jen jednou, strašně jsem chtěla Omoshiro. Za 180 mi bylo drahé, tak další rok po zdražení na 200 už jsem neváhala. A letos ho našla v jednom obyč zahradnictví za 120... jinak drtivá většina mých plaménků je z výprodeje Bauhaus v cenách kolem 50 korun a pak z běžných menších zahradnictví hlavně v Brně a okolí. Mám nějaké dva no name, u ostatních vím, mám to tak radši. Výborné stránky, kde pokaždé hledám info, jsou
www.clematis.com.pl/en/ Velká část rostlin v našich prodejnách pochází přímo z této školky.
Kdosi tu psal, že je dusí v květináči, ale že je musel mít. Já už to tak dělám záměrně. První rok jsem je všechny vysadila, v srpnu pak nastoupilo hnědnutí, ošetřovat to potom na volném prostoru na nic. Třeba Pink Fantasy, co tu už několikrát byla, ta mi odešla komplet celá, uschlá na prášek za pár dní. Naštěstí letos na jaře po vykopání bylo vidět výhonky, už je přesazená a opečovávaná. Ostatní dávám zrovna do velkých květináčů, rok si je opečuju, taky pozoruju barvu, jaká je v reálu proti fotkám na netu, jaký z toho mám dojem, pak půjdou na pevné místo. S některými počítám v květináči trvale.
Fujimusume - "duch vistárie". Jeden z "modrých" - jak asi to u plaménků nejvíc jde. Po otevření je víc do fialova, časem barva bledne do světle modré. Japonská odrůda z roku 1952, 'Asagiri' x 'The President. Květ byl už první den větší než moje ruka. Pořízen letos v Parkonu manželem na služební cestě (on miluje jezdit po zahradnictvích s papírkem v ruce, znáte to

).