Dneska jsem sadil další růže, z Troji jsem si jich dovalil rovnou dvacet,
to asi abych se nenudil, a při tom sázení jsem dostal plno skvělých nápadů
na škatulata, tak jsem hnedle některé zrealizoval, některé zítra.
Počasáři mi teda netěší, chvojí nemám, juta zahrabaná kdesi v útrobách garáže,
chuť a čas na zimování veškerá jaksi není. Tak jsem aspoň ostříhal větve a obral listy
několika růžím a tak nějak nesměle v tom pokračuju dál. Sibiř. kosatec se rozvalil na všechno kolem,
porazil i molinii, tak jsem ho pidlal a nadával na žvejkací nůžky a kul plány na nákup nových.
Pod kosatcem jsem objevil trávu, asi hakonku, a pěkné epimedium, o nich jsem ani netušil, že vedu.
Ochranu proti větru a sněhu dělám tak - zapíchnu silnou tyčku/tyčky ke keři nebo doprostřed bambusu,
okolo zapíchám silné větve chvojí a důkladně svážu nebo 1 větev =1 tyčka. Popř. ještě omotám jutou.
Nebo obrác. postup. Když už je na tom sněhu jo hodně, tak ho sklepu dovnitř, v mrazech izoluje, v teple vlaží.
Dany, broskve - je lepší hýbat na jaře - koření za tepla. I když u vás na Hané to je asi jedno.

Zeminu z rybníka tu mám, ale ležela vybagrovaná pár let na hromadě, je to nejlepší zemina, co tu mám.
Navážky mám opravdu hodně a mnoho druhů, některé tragické - nepropustný beton nebo spékavá škvára,
a ta rybniční, ta je fakt nejlepší. Lilie a ostrožky v ní jenom kvetou.

Škoda, že už tam není, resp. možná zbytek ano, ale to už je samej pejr. A co že se nesmí? Jsem mimo.