Nejen růže jsou krásné

Myslím,že jsem něco podobného zahlídla u mamky.Měl ten hrnec 3 patra?

Eva L. napsal:
Vytahuji téma nahoru, nedaří se mi najít ten hrnec - možná mám špatná klíčová slova? Takovou věc bych ve své domácnosti určitě ráda měla. Vzpomínám na babiččiny a dědovy ovocné šťávy, nic se jim nevyrovná.
Kdybyste prosím někdo věděl, kde ten "ovocný" hrnec, nejlépe z nerezu, koupit, budu moc ráda.

Kirsten, hrnec jsem kupovala v obchodě s domácími potřebami, kde byl velký výběr všelijakých i jiných hrnců, pekáčů, pánví ... Myslím, že je to německý výrobek. Je z nerezu. Bezvadná věc !

Kirsten,zadej si "parní odšťavňovač".je jich spousta

Honzo, jdu Ti pochválit recept na růžovou zmrzlinu. Právě jsem ji dojedla a odeznívající chuť mám ještě na jazyku. Dělala jsem ji z neznámé galiky. Květy jsou menší, dala jsem jich třináct, ale možná to zvýším až na dvacet. Další historické růže třeste se - nastane ostříhávání květů.

NO a kde je ten recept na tu zmrzlinu?
Já si ho nestihla překopírovat, když ho dával Honza na Weeku loni a letos by se mi hodil.
Prosím, dal by se sem vložit? Já totiž slíbila, že když furt "prudím" s růžemi, že jsou dobré i jinak. Tak ať všichni zírají .

Dávám sem Honzův recept tak, jak jsem si jej loni okopírovala:

Recept na zmrzlinu z okvětních plátků růží

150 g cukru
150 ml vroucí vody
okvětní plátky ze tří velkých květů voňavých růží (ale čím víc, tím líp, já dával devět)
2 polévkové lžíce šťávy z citronu
250 ml smetany

Do vroucí vody přidáme cukr a dobře ho rozmícháme.
Přidáme opláchnuté okvětní plátky růží a dbáme, aby všechny byly dobře ponořené ve vodě.
Stáhneme plamen a necháme 24 hodin odležet.

Přelijeme přes plátýnko nebo sítko a vylouhované okvětní plátky dáme na kompost.
Do voňavého roztoku přidáme šťávu z citronu a smetanu.
Dobře promícháme.

Dáme do mrazničky. Když je zmrzlina částečně ztuhlá, vyndáme a opět dobře promícháme
nebo pevně uzavřenou vaničku silně protřeseme - zmrzlina bude kompaktní, lepší a nadýchaná.

Recept je od Sheen Eaton Lower.

Zkoušel jsem z Golden Celebration (vynikající, ale možná jsem měl dát klasický cukr místo třtinového) a z William Shakespeare 2000 (klasický cukr) - tak ta je dechberoucí a absolutně lahodná, nebeská...
Ještě zkusím z Louise Odier. Teď jdu dělat z Louise a Williama. Když to zvládnu já, tak každý.
Místo smetany lze i mléko nebo bílý jogurt, tvaroh... fantasii se meze nekladou.

Heleno, díky. To jsem rád, že ti chutná.

Mě osobně tam ta smetana moc nesedí, cítím ji tam, přijde mi taková... mazlavá.
No jo, jsem vybíravej, já vím .
Možná bych tam dal zakysanou nebo jogurt (mléko?).
Tvaroh kupovaný mi taky nevyhovuje, přijde mi, že má takovou... svíravou chuť.
Takže si dělám tvaroh domácí - 0,5 kg bílého Selského jogurtu Hollandia
dám do čisté utěrky, svážu ji do uzlíčku a pověsím nad dřez do druhého dne.
Nic se nezkazí, není třeba se bát. Z jogurtu skrz utěrku vykapává syrovátka.
Pro ni nemám uplatnění, takže nechám stékat pryč.
Někdo si tu syrovátku může stáčet, dát pod to třeba misku, ochutit ji
nějakou domácí šťávou a pít to ráno na lačno. Není to nic jiného, než Actimel.

Mno a tenhle domácí tvaroh je pak geniální na vše. Třeba jen tak na chleba,
na pomazánky (rybí, vajíčkovou, bylinkovou, pikant na očka) nebo rozmíchat s ovocem
nebo ovocnou šťávou. Famozní je s domácím Pečeným čajem.


(jinak mrkám, že tu ten recept není, myslel jsem, že už tu je, ale vyhledávání
mi ho nenachází, takže díky Heleno, žes měla uloženo)


A co se čaje z růží týká, tak ten recept začíná stejně, jako ten na zmrzlinu:

150 g cukru
150 ml vroucí vody
okvětní plátky ze tří velkých květů voňavých růží (může být víc)
šťáva z jednoho citronu

Do vroucí vody přidáme cukr a dobře ho rozmícháme. Stáhneme plamen.
Přidáme opláchnuté okvětní plátky růží a dbáme, aby všechny byly ponořené ve vodě.
Necháme 24 hodin odležet a louhovat.

Přelijeme přes plátýnko nebo sítko a vylouhované okvětní plátky dáme na kompost.
Do voňavého roztoku přidáme šťávu z citronu.
Dobře promícháme.

Čaj je hotový. Podávám chlazené nebo pokojové, chutná to všem.

(poznámka pod čarou - nevím, jestli záleží na teplotě vody nebo na vašem sporáku
- indukce má ještě dojezd - nebo na množství přidaných okvětních plátků (méně je více??),
ale s Louise Odier semi stalo, že druhý den po louhování byl obsah hrnce nepěkně hnědý,
až jsem se bál, že je to celé zkažené. stačí neláteřit a slít ty okvětní plátky,
a jakmile přidáte citron, tak ta hnědá voda krásně zrůžoví (nebo podle barvy růže)
a zavoní přesně tak, jak má)