Nejen růže jsou krásné

Geoff Hamilton - propagátor organického zahradnictví, dlouholetý spolupracovník s BBC v zahradnických programech. Založil nadační fond na podporu studentů zemědělství. Jeho zahrada v Barnsdale, Ruthland vedená jeho synem má 32000m2 a je otevřena veřejnosti.

Yolanda d´Aragon



Byla jediným dospělosti se doživším potomkem aragonského krále Jana I. a jeho druhé choti Jolandy, dcery Roberta, vévody z Baru. 2. prosince 1400 v katedrále v Arles uzavřela po desetiletém zasnoubení sňatek s Ludvíkem z Anjou a během manželství mu porodila šest dětí. Svazek mezi nimi měl vyřešit sporné nároky obou dynastií na království sicilské a neapolské. Ludvík trávil spoustu času snahou o získání neapolského království a Jolanda se zdržovala ve Francii, převážně v Saumuru a Angers. Po bitvě u Azincourtu a převzetí moci Burgunďany spolčenými s Angličany se společně s dětmi a budoucím zetěm Karlem raději uchýlila do Provence.
Princ Karel byl od roku 1413 zasnouben s Jolandinou dcerou Marií a po nečekané smrti dvou starších bratrů (1415, 1417) se stal následníkem trůnu a místodržitelem království. Tehdy Jolanda odmítla návrh královny, aby se dauphin vrátil zpět na pařížský dvůr.
Roku 1417 se vévodkyně po manželově smrti stala regentkou svých nezletilých synů a nadále podporovala mladého dauphina Karla ve snaze o udržení moci a po převzetí žezla roku 1422 patřila mezi jeho nejbližší poradce a stála za volbou Artura z Richemontu francouzským konetáblem. Podporovala Janu z Arku, osobně se zúčastnila zkoumání, zda je Jana skutečně pannou a měla na mnoha dvorech vyzvědačskou síť složenou z půvabných žen.
Zemřela v listopadu 1442 a byla pohřbena v katedrále sv. Mořice v Angers. Společně s dalšími osobnostmi závěru stoleté války je zpodobněna na vitráži pod rozetou severního transeptu v katedrále sv. Juliána v Le Mans.

Schone Maid / Tantau/ - krásná dívka
Tato růže byla pojmenována po slavném hitu německého zpěváka Tonyho Marshalla Schone Maid z roku 1971, která se krátce po uvedení na trh na několik měsíců stala vítězem německých hitparád. V Německu se prodalo kolem 1,7 milionů desek, celosvětově kolem 3 milionů.
Melodii ústředního motivu písně jistě znáte- vypůjčil si ji například i František Ringo Čech ve své písničce Perníková chaloupka - konkrétně v této části:" Svou cestou děti domů už jdou, hé-ja hé-ja hou.
Kde končí les, je rodná chalupa kdes a proto hé-ja hé-ja hou.
Lítostí pláčou táta s mámou hé-ja hé-ja hou.
Do náručí jim jejich děti letí a happyend je tu!"

Mišpulko, tyhle středověké příběhy se čtou skoro jako pohádky.
Zdá se, že Jolanda měla hodně rušný život. A ta její vyzvědačská síť - že by středověká Mata Hari ?

Ghislaine de Feligonde jsem se taky snažila najít, abych o ní něco věděla, když už se mi ji podařilo sehnat (doufám, že nezmrzla). Dojemný příběh o odvážné manželce jsem našla na několika stránkách, nicméně potom jsem našla informace, že to není pravda. Francouštinou nevládnu, ale dopátrala jsem se jiných informací.
Madeleine Mathiot (bulletin de l’association Roses anciennes en France no.11 – Autumn 2005) v bulletinu napsala, že Ghislaine byla narozena 14. října 1914 jako dcera hraběte Charlese de Féligonde a Odette de Martel a v roce 1916 měla jenom 2 roky. Autorka napsala, že to musel být Jean-Claude Nicolas Forestier (ředitel zahrad města Paříže), přítel jejích rodičů, který navrhl Eugènu Turbotovi Ghislaine jako kmotru růže.
www.roseraieduvaldemarne.fr/roseraie_int...7&lang=en&annee=2011
V dalším zdroji jsem našla přímo odpověď od její dcery - její dědeček byl opravdu vážně raněn ve válce, ale manželka ani maličká dcera ho z bitevní vřavy neodtáhly. Růže mají vysázeny na panství i kolem rodinné hrobky.
www.rosesanciennesenfrance.org/fr/histoi...ine_de_Feligonde.htm

Fotografie Ghislane asi v roce 1920

Objevily se tu dvě významné zahradnické osobnosti, je záhodno přidat ještě třetí.

Graham Stuart Thomas (1909 - 2003), anglický botanik, který se proslavil hlavně prací s růžemi a v neposlední řadě i sepsáním 19 knih o zahradničení. Má zásluhy o zachování genofondu starých růží.
Na začátku své kariéry se seznámil s Gertrudou Jekyll (pozvala ho na šálek čaje ), která mu věnovala nejen své přátelství, ale stala se pro mladého zahradníka rádkyní v profesi.
Ovlivnil svou prací mnoho šlechtitelů růží, mezi nimi D. Austina a P. Bealese.

en.wikipedia.org/wiki/Graham_Stuart_Thomas

Graham Thomas (D. Austin, 1983)

Judy, nedík! Schone Maid si asi nikdy nepořídím. Tony i Ringo i ten song, áááá.
Jinak díky, že máš v jednom příspěvku fotku růže, portrét dotyčného i podstané informace.

bradhal napsal:

????
Písničce se sice můžeme zasmát , růži nikoli. Je tak nádherná, že i kdyby se jmenovala po čertovi a přitom zpívala odrhovačku, jsem nadšená, že ji mám. No, taky názor...

Ano, je moc krásná, bez ohledu na to, čí jméno nese. Jenom je mi jasné, že už pokaždé, jak ji tu uvidím v nějakém novém příspěvku, si k tomu vybavím ty dva pány.

bradhal napsal:

No, to se vsaď, Bradhal, paměťové stopy vznikající při nějakém emočním prožitku / ať už kladném nebo záporném /, přetrvají navěky! A o to jde, ne? Vyšlechtit nezapomenutelnou růži...Tantau by tleskal Ne, fakt by byla velká škoda, kdybys ji kvůli mému příspěvku zavrhla .