Jj - vono se řekne pupenec, ale seď nalitej na stromě!
Naplánujete záhon, pokud možno do nejmenších detailů - velikost, barvy, čas kvetení, oblibu slunce či stínu. Plánujete, kreslíte obrázky, vybarvujete.
Objednáte kytku - nedojde. Objednáte jinde - chcípne cestou. S povděkem kvituji, že když už ta kytka jednou dorazila a byla ještě živá, tak se prakticky nestalo, že by se neujala.
Dočtete se, že Bergénii vyhovuje polostín .... houby! Všechny tři Bergenie, které mám žádají si sluneční úpal!
Koupíte si růžovou kytku a ona vykvete fialově.
Zasádíte do trojúhelníku a ze tří kytek vám aspoň jedna scípne. Scíplou kytku nelze nahradit, neb právě není na trhu, nebo zapomenete její název.
Nasázíte jehličnany (ty přece jdou tak krásně k růžím) a pes vám je do jednoho učůrá!
Přátelé vám darují květiny, které se vám naprosto nehodí - ale když jsou tak krásné!
V záchvatu kompletního šílenství si tu nehodící se kytku koupíte dokonce sami a pak běháte po zahradě jako blbec a lámete si hlavu.
A o tom, že si koupíte metrovou růži a ona má z ničehož nic ty metry dva, ani nemluvím!
Prostě (nejen) smíšený záhon, vážení, to je vítězství ducha nad hmotou!
Na fotce je něco, co by mělo být stinným záhonem a dokonce je snad, snažně doufám, hotové... jen se to ještě musí rozrůst. Asi dám na modlení....