Nejen růže jsou krásné

Iveto, základní pravidla jsou v tom článku popsaná a jsou to celkem univerzální pravidla pro prořez stromů tak, jak by ho dělal arborista a ne čuně z technických služeb. V praxi je to tak, že u správně prořezaného stromu si ani nevšimneš, že byl prořezán, prostě jen vypadá pěkně, zdravě, přirozeně a nepřehuštěně. Zásahu čuněte z technických služeb si všimneš, protože čuně neprořezává, čuně vyrábí stromy-invalidy. A těch si prostě všimneš, i když nechceš.

- Základ je ve vyřezání suchých či nemocných větví.
- Dál pokračuj větvemi, které se v růstu vzájemně kříží a to tak, že se vyřežou ty větve, které kříží a zároveň míří doprostřed koruny.
- Dál pokračuj s vystříháním vlků (hubené, dlouhé, zpravidla kolmo vzhůru), je to masa, kterou strom tvoří často po silném řezu, proto se musí řezat pomalu. Zmladit starý strom není záležitost jedné sezóny, protože jakmile vezmeš víc silných nebo přímo kosterních větví, strom zareaguje silnou tvorbou vlků, které se ale časem vylamují a funkci kosterních větví nepřevezmou. To je bohužel to, co dělají střelci z technických služeb. Zkrátí motorovkou kosterní větvě o polovinu a na pahýlech vyrostou jen koule tenkých prutů.
- Boční větve zkracuj citlivě v souladu s tím, jakého tvaru chceš dosáhnout, tady to chce hodně představivosti a znalosti růstu daného stromu.
- Těžké větve nejdřív uřízni o kus výš než je cílový řez - při řezu se může natrhnnout kůra pod řezem nebo vylomit kus větve pod řezem, proto se řeže výš a teprve lehčí a kratší pahýl dořízneš ve finálním místě řezu. Při řezu silnějších větví si nařízni spodek větve, aby se minimalizovalo riziko natržení kůry v okamžiku, kdy se ještě neodříznutá větev vlastní vahou odlomí a strhla by i kůru.
- Vždycky před každým řezem přemýšlej a snaž si představit strom bez dané větve, pozoruj, sleduj, cílem je prosvětlená koruna a přirozený tvar stromu
- Pracuj s ostrým nářadím, na silnější větve je velmi vhodná zahnutá velmi ostrá pilka

Varouchu, moc děkuji za knowhow, já jsem absolutní laik v stříhání stromků (kromě vrbičky )
Mě se zdá na tom druhém odkazu takhle od oka, že tato metoda spočívá v tom, źe vždy ve větvení je odstraněna ta spodní větev, jen na konci větví jsou ponechány.

Tak snadné to bohužel není, naopak, kdybys ubírala jen spodní větve, tak brzo získáš úzkou přehuštěnou korunu. Na té fotce je strom, který má přirozeně podobně přepadající habitus. Z dubu bys podobný tvar nevyrobila.

Aha, aha, musím se ještě mócmoc ućit... na fotce je asi právě ta moje hrušeň vrbolistá Pendula, kterou mám od loňska.
Mám jeśtě břízu Pendulu, u nî už po tři roky zjara ustřihnu asi třetinu délky horních větviček, ona vyrazí nad střihem proutek do obloučku do výšky, no asi jako se kreslî vrána.....tím se má docílit, aby nabrala výšku - nebyla jen placatý deštník. Určitě nekandiduju na odborníka střihu stromů, ale tu hruśeñ jsem si dlouho přála a teď ji nechci pokazit....
Děkuju, Varouch .

Iveto, moc se mi do "rady" nechce, páč bych nerada, aby z toho byla spíše nerada než rada.

A taky odkud začít, že...

- je to hrušeň. Ty se stříhají v předjaří nebo ( + ) se u nich provádí pozdně letní střih. Největší přírůstky mají v červnu + červenci.
Čili u této hrušně jdeš vlastně proti obvyklému střihu, páč účelem je korunku zahustit. Víc střihu, víc růstu. Předpoklad u běžné hrušně je, že stromek je "hotový" po 6 ( 7 ) letech. U této bude zřejmě čím starší, tím hezčí ( malebnější ).
Po této době se střih ( možná ) omezí do doby než bude nutný průklest kvůli vzdušnější koruně.

- než začneš stříhat, podívala bych se, co udělala ( jaké jsou následky zasahování, jak reagovala ) z loňska.
- když zakrátíš letošní výhonky, způsobíš jejich rozvětvení - což je žádoucí u tak mladého stromku.
- jestliže máš výhonky, které se kříží, uvažovala bych o jejich odstranění. Pravdou je, že já bych to bývala dělala již v předjaří. Je to mladý stromek, byly by z nich jednou silnější větve.
- pokud ti stačí výška a toužíš po tvaru penduly, zamyslela bych se i nad odstraněním výhonků trčících vzhůru. Jenže - to je to, co nevím, jen naprosto laicky odhaduji. Možná by se sklonily následně samy, totiž. I proto bych je teď možná jen zakrátila, pozorovala a když půjdou nahoru, odstranila příští předjaří. ( Pro mne ) nejvíce z toho důvodu, že je pohledově jednodušší ( si myslím ) zasahovat do tvaru bezlistného .
- z fotek lze opravdu usoudit, že jde o velmi tvárný stromek, co "pokazíš" letos, lze napravit.

Vždycky se mi tahle hrušeň v časopisech líbila.Teď vidím,že má další +,ona i kvete.Ale jedlé plody asi nemá nebo jo?



Nemá,teď jsem to vygůglila.Ale fakt by mě zajímalo,jestli by taky chytla houbu.

mišpule napsal:
Američani o ní píší, že mívá v nějaké oblasti USA fire blight www.google.com/search?q=fire+blight+dise...=0CAYQ_AUoAQ#imgrc=_
což má být bakteriální onemocnění, jenž snad u nás nemáme. Postihuje i asijské hrušně ( u nich ).
O jiném jsem nečetla. Otázkou je, jestli oni mají takové problémy s rzí hrušňovou jako my...

... jsem zvědavá, jestli rzí napadána bude. Můj tip - nebude.

Děkuju Květo za tvé postřehy. Podnož či kmen hrušeň není, já ji v nadśení popadla v místním zahradnictví, aniž jsem se ptala....list je plstnatý, hrušce vzdálený, na zmînku o rzi jsem též nenarazila.
Ohledně střihu: přemýšlím, jak ji vlasně chci mít - Žádný obr strom, zahrada je pidi. Má odstínit pohled od sousedů, je zasazena mezi keři u plotu....máš pravdu, fotky ukazují různé vzhledy...musím se rozhodnout, jak by měla vypadat a potom je to na mě a ZZ
Mišpul, kvetla velmi krátce...

Přidávám zlatý jilm.

ke květnu patří voňavý šeřík