Nejen růže jsou krásné

Varouchu, jedná se o jiff. Speciální rašelinová tableta se substrátem pro zakořeňování ( event. se prodávají i s hnojivem ).
Takhle se dodává tzv. mladá sadba s ( licenčními ) mladými sazenicemi ze školek ( v zahraničí ) na dopěstování pro prodejní školky.
Urychlí to dopěstování sadby do prodejní velikosti o ( cca min.) týden - a to je znát.
mj. je i sadba skladnější pro případný transport.

Ničemu nevadí, kořeny ji pak roztrhnou.

Díky Květo, třeba u pryšců byla poměrně silná a teprve, když jsem ji u krčku odstranila, tak začaly pěkně košatět a obrážet. Tady u floxu to snad nebude potřeba. Čekala bych, že to bude spíš z něčeho rozložitelného - kokos nebo juta.. Ale to zas nevede tak pěkně vodu.

Já si do jiffů vysévám některé letničky a mám pocit,že to ničemu nevadí,naopak mi rostou líp,při sázení neporuším balíček kořenů .Brzy je vidět,jak kořínky obalem prorůstají,to je pak hned sázím do květináče nebo na místo.

Jj, může to být jiff, ale u těch surfinií bych spíš tipla, že to v tomhle případě bude tzv. paper pot : eshop.pasic.cz/paper-pot-25-mm-bp-2850-1...n22783-skup20202.php : www.agrolinkholambra.com.br/s_paperpot.htm .
Je to v podstatě stejný princip, ale je to jen rolička bez dna. Dle názvu by se dalo soudit, že by paper pot měl být z papíru, ale je to něco jiného, protože se to nerozmočí. Ulehčuje to práci s přesazováním, ale také si myslím, že to těm kytkám vadí.
U balkonovek jsem si všimla, že některé se dokonce snaží kořeny přešplhat tu bariéru horem.
Výrobce tvrdí, že kořeny se dostanou skrz a že je to dokonce kytce ku prospěchu ( viděla jsem nějaké srovnávací fotky, jakože v paper potu rostlina vytvoří bohatší kořenový vystém ), ale mám vypozorováno, že balkonovky v tom stagnujou. Mmch. kytky co se prodávají v IKEA to mají už několik let. Kupovala jsem takhle kdysi do kanceláře ficus lyrata a nikdy nevytvořil pořádné kořeny. Prostě vyčerpal hnojivo a pak stagnoval. Nakonec uhynul.

Bohužel se zdá, že je to školkaři čím dál oblíbenější , protože už na to přecházejí i menší zahradníci.... ( paperpoty distribuuje mimojiné i Gramoflor, který zásobuje ty největší, naštěstí je to zatím furt dražší než běžné pěstování)
Možná se to časem rozloží. Možná to trvalkám nevadí tolik jako balkonovkám. Ty se za svůj krátký život rozložení nedočkají... Těm, co jsem jim to sundala se daří jednoznačně lépe . Bohužel jsem si jich pár při tom zlikvidovala. Příště to asi jen rozstřihnu na krajích .

jj, PaperPot by to mohl být též. ( to pozná nejlíp Varouch podle struktury ).
ještě jsem viděla jiný druh sadbovače, vypadá jako včelí plástev z papíru. Existují pro něj sázecí stroje pro polní výsadbu.
www.google.com/search?q=paper+pot+transp...AGs&biw=1024&bih=664
( jen pro zpestření probíraného tématu )

Záplevák podzimní - taky vděčná trvalka

Zámecké zahradnictví Ctěnice

Milí pěstitelé peren,
Posledních šest týdnů se změnilo v suché drama jehož následky neseme každý. I přes snahu zalít, se mnohé rostliny podpařily, opakovaně zvadly a nebo dokonce zkolabovaly úplně. Nezoufejte, většina rostlin se proti suchu umí bránit. Nicméně když ztrácí listy i levandule, je situace vážná. Přišly deště a vidíte, že teplota v prvních dnech bouřek neklesá. Oslabené pereny se nyní stanou terčem houbových chorob. Teprve nyní může přijít skutečný malér.
Rostliny, které vám opakovaně přeschly, ztratily celé výhony či většinu listů, seřízněte u země. Netrapte je chřadnutím, uleví se jim a obrazí dle svých možností. Drtivá většina suchomilných i rabatových peren to ocení. Obvykle najdete dole již náznaky obrážení. Pokud si nejste jisti, vystříhejte 3/4 výhonů z trsu u země, obrážení se do týdne nastartuje a pak ustřihněte rychle zbytek. Na chřadnoucí tkáně se teď totiž okamžitě vrhne padlí a černě, do kořenů vlítnou všechny plísně, které v klidu spaly. U rostlin, na kterých vám velice záleží a byly přeschlé, doporučuji preparát Polyversum. Opakovat po 14ti dnech. Klasické fungicidy lze použít jen na rostlinách, které jsou samy o sobě stále vitální. Pocuchané rostliny, které trpěly suchem nyní v žádném případě nehnojte. Pouze tehdy, zalévali-li jste pravidelně a rostliny aktivně rostou, použijte třetinovou dávku podzimních hnojiv (posílený fosfor a draslík, minimum dusíku).
Ze Ctěnic přejeme mnoho zdaru a držíme palce.

Velmi děkuji,právě na tím ustřižením jsem váhala ,rada v pravý čas !

Ale ještě chci říci,že na mém písku při pravidelném zalévání jsou letos některé trvalky-hlavně vysoké floxy a rozrazily-krásné ,bohaté a zdravé,jak nebyly dosud nikdy.

A zaléváte někdo na podzim pivoňky? Děkuji

Honzo, dík za přeposlání. Zrovna včera jsem o tento problém, který může nastat, probírala. Váhala jsem, jestli ještě stříkat, když takovéto upozornění přichází z tak renomovaného zdroje, stříkat budu.

Většinu uschlých ( odkvetlých ) jsem již ořezala před poslední vlnou veder ( odkvetlé nepety, zvonky, rozchodníky, šalvěje ). Část phloxů.
Teď vezmu zřejmě všechny postižené phloxy ( nebudu čekat na opakování, nejspíš by se tejnak nekonalo ), vedro nedaly i asi dvě astry. Totál uschlé jsou echinacey. Postižené mám i některé hosty, tam budu selektivní. Brunery, plicníky, verbeny hastata.
Nevábné jsou i listy astrantií a thalicter, ty, ačkoliv plísněmi netrpívají, zřejmě ořežu také.
Nechám kvetoucí gerania ( podivuju, letos neuschla ).

Už jsem fungicidovat neplánovala, zřejmě vezmu astry, čemeřice a náchylnější růže na ČS. + Řízky.

Edit : u mne některé phloxy uschly nebo mají velmi drobné květy. Pivoňky nezalévám na podzim, většinou jim stačí to, co spadne... ale letos zalévání nevylučuji - uvidí se, jak bude. Jako zatím u nás napršely 3 mm, to je plivanec.

jana H napsal:
Jano, nezalévám, protože listy v té době vadnou (zatahují ?) a mám strach, že by mohly chytit hnilobu. Dočetla jsem se, že se mají listy na podzim ostříhat - právě kvůli prevenci hniloby, na kterou jsou pivoňky citlivé. A tak se tím řídím.