Nejen růže jsou krásné

luci: bonariensis u nás často vymrzá a vyhnívá, ale jestli ji máš nakvetlou, tak si ro sichr schovej semínka a na jaře s nimi cukruj záhony, kde ji chceš. Má dobrou klíčivost.

Taky mám hadr jen asi na dvou místech (naštěstí menších) a dodnes lituju. Plevel stejně proroste a skrz hadr nejde zničit už vůbec. Nálety břízy, javorů a jasanů se v ní chytají stejně a musí se vytrhávat. Co je nejhorší, je to, že si s ní ničím totálně půdu vespod - nefunguje okysličování, vytrácí se půdní živočichové, keře mají tendence kořenit jen mělce, těsně pod textilkou, právě proto, že nefunguje aerifikace. Trvalky ji nesnáší, komplikuje jim rozrůstání. Udusila jsem tam jednu velkou svídu, postupně hadr likviduju. Bohužel je to plíživé ničení půdy, takže si to člověk dlouho neuvědomí, nezpozoruje to. A náprava pak trvá taky celkem dlouho - o to déle, o co déle se to pod hadrem dusilo.

víc by se mi hodila verbena rigida, ale tu jsem nesehnala

luci napsal:
zklamu, motyčku snad už ani nemám..

záhony vypleju na jaře, dloubákem, ptž. mi tam z hnoje klíčí tisíce lebed. Pak až na podzim - nálety pampelind, pcháčů, mléčů a bříz.
Textilku nemám nikde ( krom Pompejí a tam už jsou jen prostříhané cáry - díky přesunům. Přesto zemina páchne hnilobou ).

to se mas ze mas takto jednoduchou udrzbu ... u nas tohle proste nefunguje a do mesice bych z toho mela zaplevelenou plan jak tu jednou nekdo napsal herbar plevelu

Luci ono je to hodně dáno i tím, že Květa má zahradu založenou a zapojenou déle. V zapojených záhonech se plevel uchytí hůř než v záhonech, kde se kromě náletů probouzí díky zrytí i dříve dormantní semena. Pak je důležitá i druhová skladba. Ty máš zasazeny převážně pomalu až středně rychle rostoucí a méně až středně kompetitivní rostliny (aspoň mám ten pocit z obrázků), hydry si tam moc nepouštíš. Když si je rozdělíš na krátko a dlouhověké, tak velmi často platí (ne vždy, ale těch případů je dost), že dlouhověké se déle usazují, pomaleji přirůstají, nemají vysokou klíčivost vlastních semen (tj. to co máš - astry, irisy, menší koblížky leckdy sterilních geranií). Krátkověké rychle narostou, dobře se semení, musí stihnout zajistit potomstvo, protože samy tak dlouho nevydrží (a nemluvím o letničkách, ale i o krátkověkých trvalkách). Pokud máš v záhonech spíš převažující dlouhověké, tedy ty, co se samy moc nesemení, pomalu si rozšiřují trs, nebují rychle oddenky do stran, tak než se takové společenstvo zapojí, musíš čelit invazi té druhé skupiny. Buď tím, že pleješ, protože se ti to tam sype z okolních stromů, nebo nepleješ a invazi ze stromů potlačíš vlastní invazí něčeho semenivého, co ale chceš - např. zrovna ta verbena bonariensis je takovej hezkej příklad. Ta ti potlačí semenáče stromů a dalších plevelů, následující sezónu zredukuješ verbenu tak, aby se ti dlouhověké rostliny s pomalejším startem měly kam rozšiřovat a za pár let ti z některých míst zmizí sama, protože pomalejší druhy ji konečně přebijou (u mě např. astry, sadce, trsy trav..).

Pokud sousedíš s neudržovaným prostorem, osvědčuje se k hranicím zase dát něco vyššího konkurenceschopného - prostě hydru, kterou ale sama chceš. Např. pokud sousedím s obecním pozemkem, který nikdo neseká, neudržuje, tak nebudu dávat k plotu clematis integrifolia, ale raději třeba persicaria amplexicaulis, protože máloco pustí kolem kořenů a díky výšce toho dost přecedí i po větru. Samozřejmě hydře nechat prostor, ať vynikne a má kam prosperovat, nemá smysl tam dávat něco, co pak budu chtít udržovat jen na velikosti kapesníku. První rok dva kolem nechat vysemenit klidně tu verbenu nebo digitalis, pak už nebude potřeba.

Mám tu vedle sebe taky neudržovanej pozemek a na tomhle principu jsem udělala okraj velkého záhonu, kam se mi toho semenilo kvantum (hned vedle je remízek s duby a jasany, na druhém konci stavební pozemek, který sekají maximálně jednou v szóně, lítá to tam pořád). Na okrajích je nízkej živej plot, pak proužek kompostu, který přihnojuje ten plot, pak řada hyder (vzrůstné astry, vysoké sadce sázené v menším sponu, veronicastra zase víc pohromadě, trávy.. mezi nimi na místech, kde dosud není zapojeno, je verbena). Pleju jako Květa a většinou jsou to pampelišky, které vypíchám, sem tam svlačec a přeslička, který tam už byly a jsou nezničitelný. Hadr nikde, omezuje rozrůstání trvalek a jak píše pregnantně Květa - hlína pod ním smrdí, není zdravá.

posledních pár letních květů ...
a letošní pidi přírůstky aster ...

Na jaře jsem si koupila v Lídlu krabičku se šaterem. Byla tam tři ocásky, ujaly se, kvetly, i když nenarostly velké. Chtěla bych to namnožit, dat sousedce. Na netu píšou, rozmnožit kořenovými oddělky na podzim. Opravdu do toho můžu teď hrábnout?

Bradhal , nedělala bych to . je to kůlový kořen a myslím , že bys je zlikvidovala . přitom na jaře zase budou v Lidlu . koupila jsem tam letos , loni a myslím , že i předloni . takže by to mohla do jara vydržet . a narostou krásně. ty moje víceleté jsou už jak obláčky. taky mám už hodně let růžový . ten je moc krásný , tuším od Basíka nebo Lukonu ?? už nevím . a ty z Lidlu jsou některé prázdné / obr / a jiné plnokvěté .ale to je náhoda . nevím , jestli bylo na krabičce uvedeno . z Hornbachu mám zas jiné - ale ty jsou neskutečně velké keře a mají řídké laty .kvetou později , takže zase najdou uplatnění do kytic.barva slabě narůžovělá . .







- to je růžový/ asi Basík / . fotka barvu nezobrazila. ale je na ní datum . kvete ještě ted´ .

česneky-alium












č .kulohlavý

sorty jmény neznám

Prosím o radu,
moc se mi líbí stračky, každý rok se je pokusím někde zasadit a každý rok je to bída - sotva co vůbec vykvete, nakonec vše přes zimu zajde. Ráda bych měla pěkné stračky jako výškový a barevný kontrapunkt k růžím, říkám si že jim zkusím dát ještě letos šanci, prosím ty, kterým se jejich pěstování daří - jak se o ně staráte? Máme tady jílovitou půdu, ale co jsem četla, to by neměl být problém... Je možné, že jsem jim vybrala nějaké špatné místo, že byly třeba už stíněné vzrostlejšími růžemi a proto jsem jim nedařilo? Něco málo přihnojuji, ale ne moc.