Asi i krtci mají různé nátury, jako lidé a všechna zvířáta

. Ten, co jsem ho měla já, v podstatě nijak neškodil, sice pilně ryl v záhonech, ale nic nezlikvidoval, krtiny byly pořádné, ale vždycky nějak kolem rostlin, takže žádnou nevyryl. A opravdu jsem ho obdivovala, jak si s tou těžkou slitou půdou hravě poradil. Když se pak naštval a odešel, chyběl mi. Měl neuvěřitelnou sílu v předních tlapkách, když jsem ho tehdy vynášela v rukou ze zříceniny, sotva jsem ho udržela, jak se mi dral z dlaní ven

Mívali jsem doma starou učebnici pro měšťanské školy ze 30. let, bylo tam mimo jiné krásné dlouhé povídání o krtkovi, jeho způsobu života a jak je užitečný a že by rozhodně neměl být pronásledován. Když jsem byla malá, bylo to mé oblíbené čtení. Bohužel ji už nemám, kdysi jsem ji půjčila jedné bývalé kolegyni a už mi ji nevrátila.