Nejen růže jsou krásné

Musím kompost udělat, jen nějak nejsem dost rychlá, teď trávu spotřebuju chci mulčovat na kartony, ale příští rok už budu kompostovat jako vy musím to nějak udělat. Čím větší zahrada tím se mi ten kompost nikam nehodí

No a na semínka plevelů a plísně a další neřádstvo používám dusíkaté vápno.
Akorát nevim, jestli jsem ho nepoužil moc a nezklidvidoval tak i přípané hodné bakterie.
Každopádně Semi zdá, že kompost stojí a nerozkládá se. Když zahrabu dovnitř, tak je
tam sucho, podestýlka z morčete se vůbec nerozkládá atd.

Honzo ty potvory k.ž. sežerou všechno. loni bylo hodně spadlých a pohnilých jablek. všechno jsem prala do kompostu a ony to zpracovaly. kompost ale musí být přístupný vodě, mám na něm staré desky s mezerama.

Dreslo, kal. žížaly máme už asi dvacet roků, ze začátku jsme s nima dělali obštrukce všelijaký - tenkrát to byl drahý špás. Teď už máme jen dvě hromady - jednu, ze které bereme kvalitní kompost - my říkáme žížalinu:P a hned vedle je čerstvější, kam se vozí hnůj a nějaký zahradní odpad. žížaly si přelézají samy - jinde je nevidím, jen tam, do zahrady nelezou. Co se týče klíčivosti semen, tak to je tedy průšvich - vždycky (i ze začátku, když jsme opečovávali), vyklíčí neuvěřitelné množství plevelů - hlavně kopřiv - je to ale tím, že hodně často je zapomeneme posekat v okolí kompostu ještě před vysemeněním.

Jen přispěji.

Kdysi, za dědečka, v dřevních dobách, jsme kompostovali dle předpisů. Děda vykopal jámu, na dno navezl jíl, udělal hrazení z cihel + nějakého bet. sloupku ( nikdo s ním nehne, zůstal v záhoně ) - no a pak jsme vesele kompostovali. Trávu, hnůj, klacíky růčo sekané sekerkou na miliprdíky ( bezva vzpomínky, podobné jako na klepání ořechů ), vápnilo se.

Dneska valíme trávu ( nedávám nic jiného + kuch. odpad ) na jednu stranu kompostu, občas přeházím, ale málokdy. Třetím rokem používám. Nevápním ( potřebuji kys. půdu ), pokud zbyde, přidávám popel ze dřeva. ( z uhlí ne, jsou v něm TK ).
Dávám lógr z kafe, žížaly ho milují.
Čili asi podobně jakko Maggi.
Druhý kompost ( čisté listí z dubů ) u matky se na podzim nahrne na kupu, na jaře lze použít. Je to ten "zázračný kompůstek". Jen se musí ředit, je hodně kyselý. Svůj norm. travní používám tak jak je, při výsadbě.
Nezlikvidují se ( stejně jako Amazonce ) semena lebedy, zbytky pýru přeseju. Z okolí se ráda do něj "uloží" semenná zásoba kopřiv, kdysi jsem si nedala bacha na pěťour, několik let s ním byl následně problém.

Amazonko, skoro to vypadá, jako kdyby jsi měla vyrábět víno ( příp. ocet ) a ne kompost... Zajímá mne to, dej zprávu, jak fungovalo, jo ?

jo, ještě dodám - asi před 25 lety jsem do kompostu zahrabala několik rezavých hřebíků - nevěřila jsem tchy, že se nerozloží ( idea = dodám železo ).
Letos jsem kompost rušila ( proto toho tolik vím o tom, jak ho děda dělal, prokopala jsem se k základům ).
Hřebíky jsem našla v stejném stavu jako když jsem je tam dávala ( = na téma zakopejte pod hortenzku železo )

Ráno jsem šla kompost omrknout a žížaly nikde. Snad se najdou.
Ještě výňatky z elaborátů, které mi přišly zajímavé:
-počet žížal se při vhodných podmínkách za 14 dnů zdvojnásobí
-denně jsou žížaly schopné zpracovat polovinu své váhy

Jájo, asi bych si s popelem z uhlí tak nelámala hlavu. Obsahuje, jak píše Květa, těžké kovy a bývá kyselý (síra).
Předkové všechno sypali do zahrady, takže mi přijde, že ta trocha ve směsce se starým kompostem už neuškodí, pokud nepřijde do zeleninových záhonů.

Snažila jsem se přelouskat článek o Bokashi - moudrá z něj nebyla. Tady www.emiko.at/effektive_mikroorganismen.html je na rozdíl od české verze aspoň pár použitelných informací . Fígl by měl být ve složení kvasinkové násady (Japonec nad tím bádal 30 let:) ) Různé kvasinky jsou použité tak, aby vytvořily potravní řetězec (jedny se živí zplodinami druhých), aby potlačily vznik nežádoucích zárodků (asi nějakých fytocidů) a naopak produkovaly sloučeniny prospívající zdraví rostlin.
...no, moc nadšení to ve mně nevyvolává - snad jedině výhoda likvidace semen plevelů. Amazonko, vykašli se na mléčné kvašení a raději nahoď alkoholové , ale bacha, aby žádostivci nechodili do kompostéru s brčkem.


Progůglila jsem se k informaci, že i ono horké tlení v kompostu je aerobní, anaerobní je kvašení (a možný následný rozklad jinými bakteriemi na methan).

Včera jsem bokašisud založila
Japonec nejaponec, použila jsem násadu z kysaného zelí, místo melasy cukr, do děravého sudu jsem našlapala plevel, drny, trávu, zatížila a vzduchotěsně zalígrovala. Uvidíme (při nejhorším to vyleju za plot, no)

Jinak nevyrábím alkohol, ale rychlokvašky , i když přeměna kopřiv a pýru na alkohol není marný nápad

Bohužel přísady na Bokashi nedají nedají jen tak nahradit jinými přísadami, Efektivní mikroorganizmy je směs mikroorganizmů,důležitou součástí jsou fotosyntézní mikroorganizmy, které si navzájem pomáhají a jeden druh, připravuje podmínky pro druhý druh.
Pokud používáš kysané zelí, vyrobíš siláž a ne Bokashi.
Melasa neobsahuje pouze sacharidy, ale i různé stopové prvky, organické látky atd. , které jsou pro rovnoměrné rozmnožování EM nutné. Pokud se založí Bokashi ze směsi zahradního odpadu, nebo kuchyňského odpadu přísada melasy není nutná. Melasa pomáhá mikroorganizmům pouze z počátku, než si mikroorganizmy přivyknou na jiné podmínky, když je Bokashi založeno z těžko stravitelným materiálem např. listy, nebo sláma a seno.
Ještě by se měl přidat prach z mateční horniny tzv. diabas, ten slouží jako "útočiště" pro mikroorganizmy a také jako přírodní zdroj pro minerály a stopové prvky.
Výhoda Bokashi je v tom, že v anaerobním fermentováním organických látek při nízkých teplotách jsou podstatně menší ztráty dusíku a uhlíku, které by při vysokých teplotách ve formě CO2 a NH3 zmizely do atmosféry. Dále potlačí růst škodlivých mikroorganizmů tím, že vytvoří EM konkurenční podmínky a potlačí pathogenní mikroorganizmy. Fytocidy v tom nehrají roli, jelikož, by také potlačily žádoucí mikroorganizmy, nefungují selektivně.
Doufám, že jsem problematiku Bokashi trošku přiblížil, pokud někoho ještě něco zajímá , velmi rád odpovím.

Wernere, já to studovala , takže vím, že se tvrdí, že je potřeba tohle a tohle. Ale taky vím (páč mikrobiologii, tentokrát pár let, jsem studovala taky), že třeba fotosyntezní mikrob, který bude fungovat bez slunečního světla (což uzavřené Bokashi je), je nesmysl , asi tak stejný jako ojedinělost a vyjmečnost bifidobakterií v Aktivii.

Co se siláže týká, tak tu jsem vyráběla taky, a v podstatě mi nepřijde extra rozdíl od popisovaného Bokashi "kompostu", kdy jsem stejně v nějakém článku četla, že k rozkladu surovin nedojde, ten následuje až při zapravení do půdy, celkem logicky, mléčné kvašení tohle neumí.

Nicméně to prostě zkouším, a vlastně mi nejde o nic jiného, než o jinou likvidaci úporného (vypletého) plevele, který klasicky v téhle míře zkopostovat neumím.