Nejen růže jsou krásné

Včera jsem dostala krabičku kalifornských žížal spolu s příbalovým letákem. Dnes jsem jim budovala bydlení. Přelouskala jsem tuto starou diskusi www.zahrada.cz/forum/zeminy-a-substraty/...zaly-2311/?stranka=1
V letáku i diskusi se píše, že kaliforňankám nesvědčí hlína. Doposavad jsem běžný kompost sice hlínou neprosypávala, ale často do něj dávala zem po přesazování, letničkové truhlíky, plevel i s balem atd.
Jedna informace říká, že není potřeba dělat si starosti se semeny plevelů, žížaly se o ně postarají.
Máte s nimi někdo zkušenost? Nějaké vychytávky?

A ještě trochu odjinud. Pořád tápu v kompostování.
Pravé kompostování by snad mělo vypadat tak, že se odpad zahřeje na teplotu, při které se zničí semena plevelů. Pokud vrstvím běžné zahradní odpady (ne hromadu čerstvě nasekané trávy), nikdy takové teploty nedosáhnu. Zapaření a shnití posekané trávy se uvádí jako jev nežádoucí (anaerobní??). Pokud nechám trávu v nízké vrstvě proschnout a pak zkompostuju, mohu si nechat o zvýšené teplotě jen zdát (snad pokud bych ji prolévala vodou). Poučky ke kompostování zdůrazňují také význam prokládání hrubších vrstev (větve ap) kvůli přívodu vzduchu dovnitř kompostu. Tím se ale kompost přece musí ochlazovat.
TAK JAK???

Ahoj, co se mě týká - tak děkuji, v žádném případě.
Z historie je známo velké množství takovýchto vychytávek (asijské berušky - únik ze skleníků atd.),
takže se nehodlám podílet na introdukování nepůvodních druhů do naší přírody.

Pravé kompostování - to je pro mne meta na hony vzdálená.
Mám tu sucho, moc zeleného a žádnou minerální složku (rašelinu dávat nechci, je to mrtvina).

Honzo a pravé je to horké? A má mít kyslík, nebo ne?

Nevím, jak dopadnou moje žížalky - odpoledne už tam rejdil drozd:angry: .

Jak tedy správně kompostovat? Mám spoustu trávy a plevele, jak na to správně???

já si s tím hlavu nelámu. mám kompost ohraničený ze tří stran pražci a před asi 10 rokama mi soused dal lopatku kal. žížal . tak jsem je tam frkla a od té doby seču trávu, hrabu na podzim listí. ještě nedávno jsem měla slepice, tak jsem tam dávala jejich hnůj.když bylo plno, tak jsem zaryla- a ejhle ... nádherná vrstva černé hlíny. žížaly jen vtom horním patře , co nebylo zpracováno.stačilo odhodit bokem. vtom ostatním nebyla ani jedna . už tam neměly co konzumovat. je fakt , že soused trávu nejdříve suší a pak jim ji dává.to proto aby neměl kyselou zem - má ji do skleníku. loni jsem takto vybrala po 5. letech úplně kompost ateď tam cpu nanovo. žížalky jsou to takové tenké a malé- žádní tlusťoši. je jich ovšem hodně.---ještě: ten soused je má ve vybetonované šachtě , kterou měl dříve nevím na co.ale ony neutíkají, drží se v tom místě kde mají zetlelou potravu.

Já mám kompost "víceúčelový" a myslím, že už jsem ho tady popisovala jako bydlík pro slepejše. Je u severní zdi, do které ovšem od jihu a západu pere slunce - takže akumulačky. Tráva, plevel, kuchyňský odpad, občas výkopová zemina. Nikdy jsem teplotu neměřila, ale vzhledem k tomu, že na záhonech po dodání kompostu plevel neraší, soudím, že je dostatečná. Prosté české žížaly, pěkně vypasené, se mi tam stěhují samy. A slepejšci si pochvalují - mají tam chodbičky a pokojíčky (což kompost provzdušní), centrální vytápění - co si mohou přát víc? Jen pro nás je to o nervy, když se kompost jednou za 3-5 let vybírá. Musí se dělat rychle a hlavně opatrně vidlemi a nalezení slepejšci se dávají do připravené lahve od okurek. Horní, nezkompostovaná vrstva se nahází rychle zpátky a slepejšci se do ní zase vypustí.

nás učili ve škole, větvě ano kvůli půřívodu vzduchu, ale musíš je mít nařezané na malé kousky max. kolem 10 cm, jinak se rozkládají hrozně dlouho. dávám listí, trávu-v žádným případě nesuším, kuchyňské odpady jsou fajn (slupky z ovoce, zeleniny, nahnilé ovoce), občas zeminu z květináčů,... a ano, měla bys v období sucha prolávat, kompost nesmí být vysušený, pač pak se nerozkládá a parkrát za sezonu by se měl proházet

Diskuze přímo pro mě
Z metru2 mám zhruba kolečko pýru, případně kopřiv. Nikdy jsem je v klasickém kompostu nebyla schopná zkompostovat (a to ani předem usušené - evidentně vždycky zbyl nějaký ten životaschoný oddenek/kořínek).

Tož jsem hledela, co jako s tím. A našla jsem Bokashi www.em-biotek.cz/domacnostazahrada/kompostovani2 které by si s tím mělo poradit. A jdu to vyzkoušet, napřed v malém. A ne tak úplně podle návodu (přece nebudu do kompostu lít melasu, a kupovat drahé suroviny), mám velkou plastovou nádobu s prasklým dnem, cukr a kysané zelí a jde se bokashovat.
Dám vědět

Jinak dreslo, jde o teplotu v jádru kompostu, právě prohazováním se tam dostane i to nezlikvidované. Tam právě fungují a teplotu zvyšují anaerobní bakterie. Když "dojedí", kompost se ochlazuje. Funguje to ale jen pokud je vrstva dost vysoká. Ze semen mi pravidelně klíčila lebeda, tu prostě kompost nezvládl (a to ani s hnojem, takže hodně teplý), no a pak ten úžasný pýr a kopřivy. Bršlici zvládal.

Kompost, tohle téma mám fakt ráda. Poklad na zahradě, pravý doklad toho, jak z odpadu vzniká zahradníkovo zlato.Máme naštěstí dostatek prostoru, tak kompost mám a ne jeden. Zásobuji ho hlavně onou čerstnvě posekanou távou, a pokud je mokrá, tak fakt po nějakou dobu pěkně"voní". Sušení távy do kompostu považuji za nadstandard, stejně to potom prolejou vodou, tak mě smysl jaksi uniká. Větvičky do kompostu nedávám, ztěžují prosévání. Když jsem si zde přečetla o žížalách, šla jsem zarejpat do dvouleté kupy a ejhle, české žížaly se činí a je tam vůbec dost živo. Tak si myslím, že ta mokrá tráva sešrotovaná sekačkou vůbec nevadí. Plíseň zmizí, ale stejně se tvoří hlavně tam, kde je v kompostu sušší místečko. Kde je mokrý a zapojený, tam se zničí vše, i plíseň.Dr. Peleška radikálně prohlašuje, že do kompostu patří vše, i napadené listy, vše se tam spálí.
Bohužel, komposty nemohu přehazovat, jak vidno z fotek. Jeden je 2-3roky starý a druhý loňský a letošní. Občas je prolejeme vodou vystupující z čističky. Letos jsou i pěkně prolité deštěm. Po pořádném slejváku se kompost scvrkne i o polovinu. PO třech letech se kompost rozhodí(tedy ne sám, ale chudák manžel) po trávníku a rozveze ke květinám a na jeho místo se dělá zase nový.