Nejen růže jsou krásné

Honzo, ještě pěstuješ tulipány v květináčích? Kde zimuješ?HonzaPM napsal:

Jano, kde jsi to vyhrabala? To ani není možné, že jsem tohle někdy měl a piplal se s tím.
Připadá mi to jako tisíc let. Nebo dva tisíce.
Vtip je v tom, nasázet cibulky až koncem roku nebo i teď, hlavně nesmí vyschnout, ale ani
narašit, takže je dobré koupit kvalitní cibule a skladovat je dobře, v chladu - mám ideální garáž na sever. Kdyby se cibulky nasázely v září, tak budou celou zimu zvědavě vykukovat ven,
i proto, že do těch nádob je nedáváme tak hluboko, jako do země.
No a kde zimovat... ideálně venku. Letos poprvé mi je začala rozhrabávat kočka, to se mi nikdy
nestalo a to jsem míval desítky nádob. Stačí zakrýt větvičkou chvojí, to kočky nerady.
Budou-li hlásit mrazy pod -5, nebo i denní mrazík, tak schovat do bezmrazu.
Ty máš skleník, takže bych tipoval, že tam to půjde jedna radost.
Já je dávám do té garáže. Když mrazy pominou, dávám je zpět ven - tahám to jako kočka koťata.
Geniální by byl ten vozík, co v něm v marketech mají zjara muškáty a balkonovky.
Do těch více patýrek nandat různé nádoby a mít to někde v závětří, a když bude hrozit mráz,
tak s tím pohodlně a najednou vjet do garáže a hotovo.
V té garáži bych to nenechával zbytečně dlouho, jinak naraší.
Pokud je chceme rychlit, tak to nevadí, ale dáme je na okno a otáčíme je tak jednou za dva dny,
aby se nenakláněly za světlem na jednu stranu. Já je moc nerychlím, mám větší nádoby na hroby,
kdybych měl malé na stolek (hyacinty atd.), tak proč ne. Malé nádoby lze mít i v lednici.
Nesmí hodně promrznout, jinak z nich bude smradlavá kaše.
Když by sází v tomhle období, je dobré je dát na měsíc do tepla, aby si udělaly kořeny, a pak ven.
Tekuté hnojivo je ok, jinak spíš nehnojit. Hnojení má smysl, když chceme po zatáhnutí cibulky
vyklepat, přebrat dle velikosti a znovu použít do nádoby - hnojit lehce, aby lépe narostly.
Kdo to pak chce po odkvětu celé vyhodit, tak to nehnojí. Některé nádoby jsem ani nevyklepával,
po zatažení jsem obral nadzemní hmotu, nechal v absolutním suchu a chladu (garáž) a za rok zase
pěkně kvetly, byly i hustější. Je to hlavně o výběru odrůdy, některé jsou květuchtivé víc a lépe.
A do nádob jsou lepší (praktičtější) nižší kultivary (zvláště na rychlení), ty vysoké se hodně vytahují
a ve větru kácí. Zase do toho někdo může napíchat břízu nebo kroucenou vrbu a s barevnou pentlí si poradit a udělat nějakou aplikaci . Ale dají v nádobě pěstovat i vysoké darwinovy hybridy.
Tak s chutí do toho.

Honzo, ááále hrabu se ve starých diskusích, je na to čas a zjišťuji, že některé věci, jako bych nikdy nečetla - vymeteno .
Každopádně díky za podrobný návod .
Viděla jsem v GW, že nádoby osázejí napodzim ( dávají postupně po patrech různé druhy cibulek) a nechávají venku. Hele, nechala jsem loni venku ( a to nebyla žádná zima) a nevylezlo nic, ani česneky .
Takže jedině stěhovat ( to se mi tedy moc nechce - líná). Ten vozík by byl super, ale ne na naši křivou a hrbatou "dlažbu" z cihel po dědovi , na to by musel vozík mít alespoň bantamová kolečka .

Zas tak moc tulipány nemusím, abych kvůli nim vylézala v mrazu a tahala je do garáže. Úplně stačí to blbnutí kolem růží ( balení do textilky v -10 a mrazivém větru taky není žádné žůžo ).

Jana V. napsal:
Cha, kočko, tak pocit vymetení mám teď neustále. Nejhorší je, když někdo volá, ať někomu něco vyřídím.
Jak si to nenapíšu na papírek, tak za tři minuty netuším, co to bylo. Mám toho Němce, to je jasné.

Mno, to je škoda, že ti nic nevylezlo. Může to být tím, že pomrzly (udává se, že jakmile jsou cibule
dobře zakořeněné, tak vydrží silnější mráz, než když jsou čerstvě vysazené - i proto je vhodné
je vysazené nechat ten měsíc v tom bezmrazu, udělat to třeba v nějaké dílničce-kůlničce-skleníku,
a nechat to pár týdnů tam).
Cibule v nádobách jsou ale víc ohrožené plísní, takže to mohlo být i tím.
V zemině je plno hodných bakterií, i žížaly, a ty moc rády konzumují staré šlupky cibulek.
Je to taková zdravotní policie, co odklízí závadné zbytky, jako supi v africe nebo šneci v akváriu.
No a v nádobách žádný takový přirozený zdravotní dozor není. Navíc v plastových nádobách je často
přemokřeno (rašelinový substrát), takže to chce se zálivkou opatrně, zejména po výsadbě,
kdy cibulka nemá ještě žádnou spotřebu vody. I proto je dobré je po výsadbě schovat (nádoby),
kdyby byly nějaké deště nebo tak, aby byly s rozumném vlhku.
Ideální na cibule (a na ten tvůj česnek zejména) je substrát s pískem (a málo živinami) - výsevní.
Nebo dobrá drenáž a nádoby hliněné, než plastové.

Navíc tam šoupeme často různé cibulky z výprodejů, které od Srpna vysely v přetopených marketech,
takže ta kvalita už není stoprocentní a můžou být oslabené nebo špatné.
Např. Hornbach na Černém mostě dával cibule přímo k prosklené stěně, do které svítí západní slunce.
Dost dlouho, dost silně. Když připočtu pražské mikroklima, plus obří černé parkoviště před tím,
je to solidní výheň. Cibulky navezou v srpnu, zlevní je třeba v listopadu a mezitím se solidně grilují. Pro třeba sněženky je tohle zabíjející. Pro narcisy taky, řebčík skoro taky, ostatní je líp odolné.
Z tohohle důvodu se neprodávají bledule - nesnáší pobyt cibulky mimo zem, sněženka to samé,
ale je odolnější, a hlavně Galanthus elwesii je odolná velmi.

V ZC Fišer v Plzni takhle k západní stěně zase nandali vánoční svíčky - no, pěkně jim roztekly.
Ona je to za tím sklem síla.

Honzo, je možné, že tulipány opravdu uhnily. Česneky vystrčily špičky a pak nic. Ale ty česneky v tom květníku teď napodzim byly ( v létě v tom vyrostly vysemeněné měsíčky) - jsem to původně chtěla vyhodit, ale cibulky ( česnečky) tam byly. Mám v těch květníkách dole trochu štěrku a jinak mojí hlínu míchanou s pískem ( poměr už nevím). Květníky samozřejmě plastové a ještě černé , co bych od těch kytek vlastně chtěla, žejo ( když se k nim chovám takhle macešsky)? No, byl to pokus, buď to budu muset brát vážně a dát tomu trochu práce, nebo se na to vykašlat , bo takhle to prostě nemá žádný efekt.
Mám to tedy opravdu dost odfláknuté - jsem nějak přesazovala záhony a vyryla a co pak s přebytečnými cibulkami, že? Letos jsem ty přebytečné česneky měla až do vánoc jen tak hozené na hlíně, až když jsem 25.12. sázela růže, tak jsem je z čirého zoufalství zasázela mezi ty nové růže ( následně jsem se dočetla, že yb se to dokonce mohlo růžím líbit, tak jsem zvědavá).

Tak to asi aspon půjdu hodit do toho skleníku, abych pro ně aspoň něco udělala ( se skoro stydim, jaká jsem macecha ).

Jano, tak to vypadá, že jim namrznul nebo zahnil kořenový krček, pokud vyrašily a pak už nic.
To vyrašení je síla z cibule, ale když nemohla udělat kořenový systém kvůli napadení krčku,
tak už dál růst nemohl pokračovat. Pak ten narašený kousínek zatáhl a z jeho síly se udělaly
nové (jistě slabší) cibulky a ty jsi pak našla.
Pokud není problém už v koupi cibulí nebo ten krček není např. narýpnutý lopatkou
nebo nakousaný škůdcem (např. slizák nebo i malí slimáčci - leží-li cibule na povrchu, tak to dělají,
nebo může i z vlhka trochu začít kořenit a oni to ukousají, nové kořeny už neumí udělat, ale i jiní škůdci), tak to bude tou zeminou.
Do plastových nádob, notabene k cibulovinám, se hlína ze zahrady nedává.
Při použití domácích cibulek je vhodné je před výsadbou namořit.
Ty kupované už mořené jsou.

Honzo, jsem skoro v pokušení jeden květník vyklepnout a kouknout, jak to vypadá .

O tom, že se do plastových květináčů nesmí dávat hlína ze zahrady, slyším prvně .
Je problém s květináči nebo s hlínou?
Jak to tedy dělali v dobách, kdy "průmyslově vyráběné" substráty nebyly?


Ve mě naopak průmyslové substráty složené převážně z rašeliny moc důvěry nebudí. Přijde mi, že kytky musejí být zákonitě buď přemokřené, nebo suché. Uhlídat to "takakorát" snad ani nemůže být možné ( pokud pominu aut.závlahu)....

Jano, určitě záleží na složení té které zeminy. Třeba budeš s tou tvou úspěšná.
Substráty jsme měli i jako předmět, ale nebudu to hledat. Smysl mají.
Naopak vidím jako hloupost udělat na zahradě díru, vyvézt zeminu, nasypat tam substrát.
To často lidé dělají. Jenže substráty jsou hlavně do skleníků a nádob.

Prostě - v zemině není vzduch, každou zálivkou se utužuje, rostlina krní, navíc je tam plno plísní,
což cibuloviny opravdu nesnáší a já si myslím, že pro tvé to bylo osudné.
To je měj raději v čistém bílém písku.
Substrát - ideálně s hodně velkou dávkou kokosového vlákna je lehký a vzdušný, bývají sterilní.
Proto píšu o Výsevním substrátu pro cibulky.

V dávných dobách asi nebylo tolika plísní a chorob.
Moje babička (82) to dělávala tak, že smíchala hrstku bílého písku (červený je tuhý, slepuje se),
hrstku dřev. popela (desinfekce), hrstku lesní hrabanky (lehoučká, vzdušná - viz. kokosové vlákno)
a hrabanku pod lískami (lehoučká).
Tam v tom nemáš žádnou zeminu - hlínu. Je to prostě substrát.

Chápu tvou nedůvěru, ale názor nesdílím. Dělám to tak leta a nikdy jsem nic nesázel do zahradní zeminy.
Když jsem pak viděl ubohé muškáty kolegyní v práci, které se pořád ptaly, proč je mají tak hnusné,
a pak mi řekly, že je nasází do zahradního jílu, tak už to ani nekomentuji - prostě - viděl jsem totožné
rostliny v kvalitním substrátu, viděl jsem totožné rostliny v hlíně ze zahrady a je to nebe a dudy.
Ještě mi byly schopné tvrdit, že ta "hlína" je přece těžší, takže je to i plus, protože truhlík neodletí.
Bratránkova přítelkyně to loni udělala s violkami - mělas je vidět...
Nehledě na to, že přihnojování substrátu zvládne malé děcko, kdežto v utužené zemině se jen tak
látky nerozpustí a ani se tam netvoří "hodné" houby, tak jako v substrátu.

Nejsem prodejce substrátů a o těžbě rašeliny bezohlednými společnostmi si taky myslím svoje.
Však si sama udělej pokus - jeden 5 L pytlík dobrého substrátu přece tolik nestojí.
Pak sama uvidíš, co je u tebe, ve tvé zemině, ve tvých podmínkách a ve tvé péči lepší.
Třeba vsaď dvě totožné odrůdy rajčete - jedno do nádoby se zahradní zeminou a druhé do substrátu.
Nijak nevylepšuj, nijak nepřihnojuj - uvidíš. Anebo přihnojuj, uvidíš, že stejnou dávku hnojiva
dokáže rozdílný "substrát" zprostředkovat rostlině zcela jinak.
Zatímco v zemině možná nějakou dobu půjde rostlina taky dobře, nebo lépe, tak substrát
je pro DLOUHODOBÉ pěstování rostliny. Hlína se po čase strašně slepí, sesedne a nepustí vzduch.
Pokud ta kytka bude dostatečně odolným druhem a bude jako buldozer razit kořeny cestu,
možná si ty skuliny na vzduch udělá. Většina jich ale trpí.

Ano, rašelina vysychá víc, ale od toho jsou podmisky, které já používám a nedávám drenáž,
aby mohla voda z podmisky vzlínat. Nejlepší zálivka nádob je do podmisek, za předpokladu
dobrého vzlínání vody (aby kytka netrpěla suchem).
Rostlinu to nutí vést kořeny hloupěji, komplet celým květináčem, až na dno, kde se napije nejvíc.
Navíc často zaléváme v létě za slunce, které rozpálí povrch květináče, povrch substrátu,
pak je to pro rostlinu (i odstátá voda) teplotní šok - každý den.
Podmiska je cool. A právě v těch plastových květnících ta rašelina tolik nevysychá.
Ještě se mi nestalo, že by mi nějaká kytka nebo ty tisíce cibulovin v květináči se substrátem
zašly na přemokření nebo tak.

Ještě jsem vypotil definici substrátu z hlavy, jak to chtěli na ČZU:
Substrát je uměle vytvořené médium za účelem pěstování rostlin (a dál už to neumím ).

No, něco na tom bude.
Já jsem svoje truhlíky s letničkami vždycky plnila koupeným substrátem pro balkonovky nebo muškáty. Mmch.by mne zajímal rozdíl mezi nimi. Poslední roky mi to přišlo nějaký divný, proč si mám kupovat něco, co mám doma lepší a kvalitnější. Tedy můj kompost a hafo organiky.
Pak jsem to zkombinovala a dala na dno rozleželý hnůj (někdo mi řekl, že muškáty jsou žroutem živin ), a pak promíchaný kompost s kupovaným substrátem.
A poslední 2 roky už jen svůj kompost. Ten jsem ještě promíchala s hydrogelem nebo Symbivitem, abych nemusela tak zalévat.
A musím tady přiznat, že poslední roky jsem měla truhlíky koncem léta tak šeredný, že jsem je radši přesázela. Mizivé kvetení, každá rostlina byla jinak narostlá a celek byl spíš slušně řečeno hodně rozpačitý. A molice a třásněnky to dovršily.
Když jsem truhlíky přesazovala na podzimní, tak byly substrátem prokořeněné rostliny až do podmisek. Vloni kořínky snad ani nezapustily.
Pořád jsem to sváděla na to, že neumím hnojit Krystalonem a spálím je (to bude asi další negativní faktor). Ale asi budu muset se vrátit k pytlím substrátu (tolik mnou opovrhovaným).

Moje Roztomilá v květináči skončila jako z nouze ctnost. Už jsem nevěděla nahonem kam s ní. Kvetla v porovnání s další Roztomilou v záhonu bohatěji, ale jak byla s těmi balkonovkami a já ji asi lehce přehnojila, tak shodila listy a dlouho se s tím vyrovnávala.
On to vlastně není květináč, ale betonová půlka skruže, která je posazená na zem. Od podzimu, kdy jsem vytahala pelargonie, jsem ji nezalila. Asi vzlínala vlhkost od země, tak jí to nevadilo (je pod převisem střechy). Teď jsem ji trochu polila, když je přes den bezmrazo, ale nevím, co s ní provedu na jaře.