Nejen růže jsou krásné

Ahoj,hezký článek s tou zeminou.
A mám takový dotaz. Do 2013 jsem pěstovala muškáty a i když jsem koupila zeminu, tak se žádné metrové závěsy nikdy nekonaly.(Myslím, že jsem moc hnojila a taky jsem kupovala tu nejlevnější zeminu, takže teď po přečtení diskuze si na to dám pozor).
V roce 2014 jsem dala do šuplíků surfinky a nádhera, metrové závěsy a samý květ. (asi jsem koupila zeminu na surfinky).Bohužel kvetoucí nádhera jen asi do poloviny července. Pak začaly lepit a i když jsem to stříkala proti mšicím a podobných mrškám, tak bylo po kráse. Myslíte, že jsem někde něco zanedbala nebo jsou surfinky a jim podobné na tu nemoc háklivé . Neznáte nějaký fígl jak na to. Máte s tou lepivkou nějaké zkušenosti.

Včera a dneska jsem v jednom kole, nemám čas si sednout a napsat něco, co by mělo aspoň kapu hlavu a patu, ale zítra všichni odjedou na hory ( děti mají pololetní prázdniny), tak si k tomu uvařím kafe.....

Tak jsem vypakovala rodinu na hory ( právě psali, že je po cestě uvíznutej kamion a že to budou muset objíždět - chudáci ) a udělala jsem si kafe .

Na tom, že je blbost udělat díru v záhonku, nasypat do ní substrát a vsadit rostlinu, se shodneme ( ačkoliv jsem přesně totéž nedávno viděla ve slovenském "Hurá do zahrady" v podání realizační firmy a pod dohledem architekta . Těžko říct, co ho k tomu vedlo, řekla bych, že nejspíš snaha "vyjít" se zadavatelem a vejít se do jeho rozpočtu, ale spíš snaha vyjít vstříc sponzorovi pořadu. Jinak si to vysvětlit neumím .

Ale ohledně nádob ( ikdyž si uvědomuji, že s tím nemám takové zkušenosti jako ty) mám jiný názor, také opřený zas o moje zkušenosti.
Jednou snich je, že kupované substráty byly proplesnivělé zkrznaskrz. Možná je na vině způsob skladování ( možná jsem jen měla smůlu), to nevím, ale i u výsevního substrátu jsem měla větší úspěch s mixem hlína x písek, protože to v něm apoň nezplesnivělo ( odmítám rostlinky kurýrovat chemií, aby vůbec vyklíčily a hned nezplesnivěly), substrát jsem dokonce propařovala. Kupodivu daleko nejlepší zkušenost jsem měla s vysetím přímo do hlíny ve skleníku ( samozřejmě s výjimkou těch nejdrobnějších semínek, ale řada letniček, levandule apod... se v tom krásně ujala - byla to legrace to pikýrovat vlastně ze země do kontejnerků).
Zadruhé se mi snad ještě nestalo, aby mi uschla nebo uhnila kytka v květníku s mojím mixem, zatímco kytky kupované v kontejneru ( krom pár výjimek to všichni cpou do kupovaných substrátů) mi už několikrát uschly, nebo uhnily ( poté, co preventivně dostaly podmisku).
A za třetí, moje mnoholeté zkušenosti s pěstováním pokojovek mě naučily, okamžitě kytku doma vyklepat a přesadit do mojí hlíny ( částečně klidně smíchaného s původním substrátem pro vylehčení, pokud byl, tak s přídavkem kompostu). Protože v tom původním substrátu prosperovaly jen tak dlouho, dokud jim nedošlo přimísené hnojivo ( v závislosti na tom, jak dlouhodobé hnojivo to je a jak dlouho už kytka "stála" v květinářství - ale obvykle nejpozději do pár měsíců). Koneckonců kytce, která se pěstuje dlouhodobě jen v nádobě se přeci musí měnit hlína ( pokud už je velká, tak alespoň částečně), aby měla z čeho žít.
No a nakonec, máma pěstuje docela slušný sortiment nádobovek ( oleandry, datury, fuchsie, pelargonium zonale apod...) a její kytky prostě nikdy jako chudinky nevypadají a substráty stoprocentně nekupuje. Najaře jim vymění hlínu, přisype svoji ( mix hlína x kompost) a přes sezonu občas přihnojí něčím tekutým, když má a když si vzpomene.
Neříkám, že některé kytky to nemůžou mít jinak a možná právě cibuloviny k nim patří. Zrovna u růží jsem si nebyla jistá, protože to není typická nádobovka a nevím, jestli by jí to každoroční vyměňování hlíny spíš neuškodilo, jestli by nebylo lepší vyměnit jen vrchní vrstvu. Na druhou stranu samozřejmě potenciální problém s lalokáčem to dilema částečně řeší, protože já při přesazení rozhodně poškodím kořeny méně, než lalokáč ( zas ale nevím, jestli by do růží vůbec vlezl...).

Souhlasím s tím, že substrát složený víceméně z hlíny ( v závislosti na druhu hlíny) se časem v nádobě slehne a teď po roce je jasně vidět, že se to týkalo i mixu hlína x písek), na druhé straně kořeny nevypadají nahnile, zřejmě v té mezivrstvě po obvodu nádoby nějaký vzduch mají, navíc mi tedy provzdušňování nádob zajišťují žížaly ( a bohužel i slimáci). Myslela jsem, že přenesením nádob na beton jim to znechutím, ale dešťovky i slimáci jsou ochotni se za mini přestěhovat.

Můj mix samozřejmě přizpůsobuju tomu, co do něj sázím. Suchomilkám dávám větší podíl písku + drenáž, jiným zas přidávám rašelinu pro vylehčení ( hlavně hortenziím hodně). Jiným zas třeba přisypu pro kvetení trochu organiminerálního hnojiva ( zbylo mi hnojivo na jahody a zdá se, že nevadí). Pro výsevy nebo řízky samozřejmě dělám mix hodně lehký vylehčený buď perlitem, rašelinou, kokosovým vláknem a hlavně s vysokým podílem písku, který to dobře oddrenážuje, ale současně se v něm udrží vlhkost.
Samozřejmě, ne vždy se člověk "trefí" a udělá chybu a příště se z ní třeba poučí, někdy hned, jindy si to "zopákne" víckrát. v podstatě je nejdůležitější zjistit, KDE člověk tu chybu udělal.
Já jsem pár kusů nouzově zasadila do čisté hlíny a některým se to v zimě moc nelíbilo, ale třeba u kosatců bradatých nebo sedum matrona se tomu nedivím, ale v tu chvíli měly "na výběr" buď skončit v kompostu, nebo v květníku, že se třeba pro ně využití najde. Ty co přežily, buď našly uplatnění, nebo ( některé) čekají doteď... Někdy se mi ze stejného důvodu povalují po záhonku vyryté celé trsy kytek. Trs kosatců bradatých takhle dokonce zimoval 2 zimy na betonu a letos se konečně dočkal .

Pokud jde o ty dvě zmiňované růže, byly zasazeny v mixu složeném z víc jak poloviny z hodně "použitého" kravského hnoje, který rok před tím tvořil "náplň" kýble s rajčaty a cuketou. Musím konstatovat, že plastový kýbl a čistý rozleželý ( cca 4 roky) hnůj si spoulu vůbec nerozumějí. Hnůj měl velkou tendenci vysychat a smršťovat se, takže po obvodu kýble byla cca 2-3cm mezera a ani opětovným prolitím se to nijak výrazně neměnilo. Naštěstí jak rajčata, tak cuketa si zalovily kořínkama dole v rezervoáru a navzdory tomu vesele plodily.
Pro růže jsem tedy tento "použitý" hnůj smíchala s hlínou a pískem a už to potíže v kýblích nedělalo.

Závěrem : nehádám se, že kupované substráty nefungují, jen zřejmě nefungují v režimu, který si představuju já ( netvrdím, že já jediná to dělám dobře). Jistě s nimi může být mnoho lidí spokojeno a možná by i jejich kytky v porovnání s mými byly větší, hezčí, barevnější, apod. ( a to nejen z toho důvodu, že ty moje by nejspíš velmi brzy uschly nebo naopak uhnily ).
Kupovaé substráty mají určitě mnoho výhod, jsou například lehčí, takže nádobami lze lépe manipulovat, jsou prosty jakýchkoliv plevelů a jejich semen, už v nich je to hnojivo dopředu přimícháno a v neposlední řadě jsou jedinou možností pro řadu lidí, kteří pěstují kytky na balkonech a prostě by neměli co k těm kytkám do truhlíku přisypat.
Můj pohled je ale ten ( a nečekám, že se mnou bude každý souhlasit), že jde především o slušný "byznys" a pořady o zahradě, v nichž zahradní architekt vsype celý pytel substrátu k vysazované bobkovišni ( která by klidně mohla růst v té původní hlíně) lidi jen utvrzují v tom, že je přeci nejsprávnější zajít do hobymarketu, nakoupit speciální pytle pro všechny druhy kytek a tím budu mít vyřešeno. Dle mého by bylo daleko prospěšnější, kdyby pořady o zahradě ukazovaly a vysvětlovaly, jak hrozně důležitý je kompost a jak jednoduché je ho mít, ale k takovému pořadu už se asi shání sponzor mnohem hůř.
Minichodem, zkoušela jsem hledat, jestli je na českém trhu k sehnání peat-free substrát ( bez rašeliny) a hádejte, správně není .


Ale vraťme se k růžím v kontejnerech. Mám v plánu cca 10 l květináče +- terakotové barvy. Tam zcela jistě počítám s hlínou hodně vylehčenou kompostem a s již zmiňovanou drenáží z kačírku. Moc se mi to osvědčilo ( nepoužívám podmisky). Původně jsem si myslela, že bych tam taky přišoupla hrstičku organiminerálního hnojiva na růže, ale to teď váhám, když píšete, že vám růže shodily listy. Dále jsem chtěla přimíchat hydrogel ( konečně jsem si vzpomněla ). Sice jsem loni celkem pravidelně zalévala, ale občas se to nestíhá, tak, aby měly nějakou rezervu.
Někde jsem četla, že se se stejným efektem dá využít jakýsi jílový granulát, takže mě napadlo tam přisypnout trochu kočičího steliva ( to čistě jílové je jakožto stelivo pro kočky silně nepraktické, ale jako příměs do květináče by třeba fungovalo ), ale to je jen takový momentální nápad, možná vyzkoušet na něčem pokusně ( ne na růžích ).
Dál řeším, jestli něčím podsázet, nebo ne, aby si to nekonkurovalo...

Koukám,že jsem se nějak rozohnila a rozepsala, kafe už m ám studený ...

Jano,napsalas to moc pěkně,můžeš se tím živit
Souhlasím s tebou,výsevní substrát mi většinou zplesnivěl,ze strachu,aby nevyschnul docela,než přijdu z práce,jsem ho víc zalívala,rostlinky chytaly padání,no akorát k vzteku.Teď vezmu psa,lopatičku,kyblíček,jdeme na procházku do polí,na polňačce si naberu ten krásný,propraný písek,přimíchám trochu země a je to.
Do květináčů dávám dolů keramzit,míchám kompost se zemí,substrát jen přidávám pro vylehčení.Kytky si lebedí.
Je fakt,že jsem si z venkovních nádobovek nechala jen oleandr,rozmarýn a fuchsie,něco jsem zasázela(drmek,ruskus),zbytek vyhodila.Nemám čas to obíhat,v důchodu snad...Fuchsie jsou v plánu do země letos.

Ad substráty: Vaše elaboráty jsou obdivuhodné.
V zásadě souhlasím, v dobách, kdy jsem neměla dostatek kompostu, kupovala jsem substráty a často nadávala na plesnévé, případně s velkýni kusy kůry, či klacků.
Až mne naši místní zahradníci navedli na profisubstrát Gramoflor. Ten má tedy jedničku. Rozhodně nevysychá tak rychle, má podíl jílu a kokosového vlákna.Je jich spoustu druhů, jsou málokde k dostání, ale ten na balkonovky se v ZC občas najde. Ale přesto, že jsem s ním měla výborné zkušenosti na balkonovky, si teď už substrát míchám, mám velkou spotřebu a za ty prachy je spousta kytek. Do fuchsiového substrátu přidávám perlit.
Loni jsem se zúčastnila semináře u nejmenovaného zahradnického guru O...se a ten při rekonstrukci perenového rabata přidával Gramoflor i do záhonu , právě pro obsah kokosového vlákna atd, pro vylehčení a vyhnojení záhonu. Trochu mne to zaráželo, vedle mněl obrovské kompostéry plné čerstvého materálu, jsem si říkala, jestli to jako má být sponzorovaná akce? No nicméně ten záhon tam sleduji a vede si velmi dobře

Tak já jsem doteď do truhlíků dávala jen kupovanou hlínu a myslela jsem, že dělám pro mý kytičky to nejlepší. Ale fakt to lezlo do peněz. Přitom máme dostatek kompostu, jen musím koupit písek, nebo něco na odlehčení. A pro dobrou náladu přidávám pár fotek mých loňských truhlíků u vchodu do baráku.

Našla jsem nějaká videa o sázení růží do kontejneru, vesměs jsou si podobná. Tohle je zajímavé v tom, že tam jednak mají v kontejneru G.J. a jednak tam pán říká, že pokud není možnost zimovat kontejner na chráněném místě, je lepší růži vynadat a založit kdekoliv na zahradě.
:
a ještě jedno:
:

Na substráty mám podobný názor jako vy, přece dříve nebyly a jaký měla babička muškáty se slepičákem! Míchám písek, kompost, obyčejnou hlínu ze zahrady, zahradnický substrát ale nejhorší jsem měla asi před 3lety, chtěla jsem blbec ušetřít a koupila ho v akci Moutfildu, to jsem si dala,po letech experimentů jsem se vrátila k obyčejným růžovým muškátům, kopretinám a taky jsem vloni zkoušela afrikáni, byly krásný, letos to budu dělat zase, afrikáni si seju a mám takový obyčejný ostře oranžový, dělají v zahradě divy. V mísách máme hodně netřesků, ty jsem kdysi zaváděla abych chytla dcery drápkem k zahradě, povedlo se











]

Teda Aleno, ty netřesky máš kouzelný . Taky je mám ráda do nádob i na skalku.
Máš jich pěknou sbírku .