Luci, u obou rostlin - jak Helleborus corsicus, tak Euphorbia characias - je nutné, aby ti přežily stvoly zimu. Ptž. rostliny na nich zjara vytváří květy.
U H. corsicus nevím přesně, jaká je hranice mrazové odolnosti stvolů. U mne přežily pouze v případě, že mráz nepřevyšoval - 10 st. Pokud už mrazy v zimě jsou, u nás bývají poměrně hluboké. Izolace sněhem nefungovala.
Takové ty -14 st. prožila pouze jednou, vyšla z nich částečně poškozená, květy jsem stejnak na jaře ošmikla, vzhledné nebyly.
Mrazově odolná v zemi je, přežila mi i krutozimu v poho, -25. st. pod sněhem též.
U E. characias je to ovšem horší. Kvete také na loňských stvolech, popisované u čemeřice platí i pro E.characias. Ovšem ten je navíc mrazově daleko méně odolný v zemi.
Pěstovala jsem několik kultivarů E.martinii ( tzn. kříženců E.ch.x E.a. s údajně vyšší odolností vůči mrazu ). Kvetly pouze po velemírných zimách, postupně mi odešly všechny rostliny zcela. Posledních pár exemplářů v krutozimě.
Takže u E.ch o déletrvajícím úspěšném pěstování velmi pochybuji. Stačí jedna tužší zima a je po nich.
Pokud po pryšcích toužíš, ověřené ( pěstuju je dlouho, vydržely i krutozimu ) mám :
zatahující Euphorbia cornigera - vysoký těsně nad metr, kvete od léta doposud. Prodává se kultivar Goldener Turm.
Momentálně ale jej myslím u nás nikdo nenabízí. Pár sazeniček jsem letos dělala, všechny jsou už pryč.
z nezatahujících mám moc ráda Euphorbia seguieriana ssp. niciciana. Podstatným rozdílem proti E.a.,E.m.,E.ch. + E.robbiae je kvetení na jednoletých výhoncích. Nižší ( cca 40 cm ), polopřepadavý habitus. Kvete od jara doposud.
Další pryšce, kt. mám ověřené jako schopné přežití, by ti nejspíš nevyhovovaly.