Nejen růže jsou krásné

Podle starořecké báje se jednoho dne pohádaly tři olympské bohyně Héra, Athéna a Afrodíté o to, která je nejkrásnější. Spor byl tak výživný, jak to někdy mezi děvčaty bývá, že Diovi, vládci Olympu, praskly nervy a vybral Parida,syna trójského krále, aby ty tři rozhádané ženštiny rozsoudil. Bohyně Paridovi naslibovaly hory doly, ale Afrodíté byla se svým slibem úspěšnější a soud vyhrála. Přiřkla mu totiž za ženu krásnou Helenu, manželku spartského krále Meneláa. Nevadilo, že už byla vdaná. Řekové nebyli v tomto směru úzkoprsí. Všechno by bylo v pořádku nebýt toho, že se Meneláos namíchnul a byla z toho trójská válka. A z ní plyne poučení - za vším hledej ženu.

Afrodíté byla opravdu krásná, zrozená z mořské pěny a byla bohyní krásy a lásky.
cs.wikipedia.org/wiki/Afrodita

Aphrodite (Tantau 2006)

Tantau stvořil ještě další řeckou bohyni. Artemis byla stejně krásná jako její kolegyně. Nebyla snad hádavá, zato prý urážlivá a mstivá. Byla panenskou bohyní lovu, dokázala i uzdravovat, ale ze msty také rozsévat nemoci. Zvláštní rozporuplná povaha. Holt bohyně si mohou dovolit ledasco.
Bílá růže mi na ni moc nesedí, spíš by se k ní hodila nějaká ostřejší barva. Leda že by Tantau bral v potaz její panenství.

cs.wikipedia.org/wiki/Artemis

Artemis (Tantau 2009)

Palais Biron / Piere Orard -Lacon
www.google.cz/search?q=palais+biron&biw=...imgrc=vKF5BKZijR3v2M:

Minerva / Vissers- další bohyně
Minerva je římská bohyně moudrosti a řemesel, ztotožněná s řeckou bohyní Athénou.
Spolu s Jupiterem a Juno byla členem Triády.
Původně byla panenskou bohyní Etrusků (Menrva), jejichž kult bohyně převzali Římané v 6. až 7. století před Kr. Pod řeckým vlivem byla ztotožněna s Athénou a vyhlášena ochránkyní Říma.
Etruskové ctili Minervu jako "bleskometnou" bohyni, rovněž tak byla uctívána také v Římě, později ale pod řeckým vlivem byla považována výhradně za bohyni všech umění, věd a vynálezů. Nejstarší svatyně Minervy se nalézaly v Římě na Kapitolu, na Aventinu a na Coeliu.

Brother Cadfael (D. Austin 1990)
David Austin pojmenoval jednu ze svých růží podle oblíbené literární postavy - bratra Cadfaela. Autorka 21 detektivek je Ellis Petersová. Příběhy se odehrávají v první polovině 12. století na anglicko-waleském pomezí kolem města Shrewsbury. Cadfael nejdříve slouží jako voják, dostane se do Svaté země a po návratu do vlasti vstoupí do kláštera mezi benediktiny. Zde se stará především o bylinkářskou zahradu (a taky růže), ze kterých vyrábí různé léčivé sirupy, masti a další přípravky. Tomuto umění se naučil právě ve Svaté zemi. Je velmi bystrý a v každé knize řeší nějaký zapeklitý zločin. Pokaždé se mu podaří odhalit pravého viníka, často se ocitá v nebezpečí života. Je to velmi sympatická postava a přiznám se, má oblíbená. V roce 1994-1998 byl natočený seriál Případy bratra Cadfaela, hlavní roli hrál Derek Jacobi.

Další růží, pojmenovanou podle literární postavy, je Austinova Tess of the d'Urbervilles. Žena krásná, jednodušší a naivní. Rudá růže mi k ní moc nejde, jen ta trnitost, ta mi sedla k hrdinčině nešťastnému osudu.

Cybelle (Massad 1999)
Snad ji Massad pojmenoval po této bohyni :
Kybelé - (latinsky Cybele) je v řecké mytologii maloasijská bohyně, ctěná jako „velká matka bohů“.
Ve Frýgii a Lýdii byla uctívána jako dárkyně života a matka bohů. Byla ztotožňována s bohyní Rheiou nebo Gaiou, Římané s bohyní Ops. Byla považována za matku Siléna, Marsya a fryžského krále Midy.
Narodila se prý v kraji frýgické hory Kybely, žila nejraději v lesích s horskými démony, se lvy, pardály. Uctívali ji a sloužili jí zejména Kúréti, Korybanté i trpasličí Daktylové.
Na její kult byly vázány výstřední obřady spojené s orgiemi, ostře kontrastující s prostotou a důstojností obřadů starověkých Řeků a Římanů.
Kybelé byla zobrazována na voze taženém lvy a s korunou z hradební zdi na hlavě. Chrámy Kybelé například ve Smyrně, Efesu, Mílétu.

www.ivysehrad.cz/data/products/ukazka-textu-393.pdf -taky zajímavé čtení

Astrid Gräfin von Hardenberg(Evers-Tantau 2001)
Astrid Gräfin von Hardenberg (* 5. May 1925 v Postupimi ; † 4. February 2.015 v Berlíně ) byla dcerou odbojáře Carl-Hans Graf von Hardenberg a Renate von der Schulenburg .

Život [ Edit | Upravit zdroj ]
V roce 1942 von Hardenberg do studia na Akademii múzických umění v Berlíně, ale to 1943 pro použití jako zdravotní sestra Červeného kříže , naposledy ve vojenské nemocnici z Rosenheimu , musel zrušit. V létě 1944 se rodiče ve vlastnictví bylo proto, že rodiny účasti na atentátu na 20.července 1944 zabaveny.

Působila až do roku 1990 jako úředník v Komisi EU v Bruselu .

Po politických zase musel Friedrich Karl von Hardenberg , kteří měli nárok na dědictví jako Count Carl-Hans von Hardenbergovi syna, podané pro restituce. Z důvodu věku dal celou záležitost jeho sestra Astrid Gräfin von Hardenberg a jeho synovce Gebhard von Hardenberg. Požadavek byl v roce 1993 pozitivní odpověď, a 1996 byl Schloss Neuhardenberg převeden zpět do rodiny Hardenberg.

Zámek a park byl německý spořitelny asociace prodán. O rok později, obnova hradu a celý areál začal. Park byl přepracován a památník Fridricha II. Obnovena. Německá asociace spořitelny založena mezinárodní kulturní a komunity a založil "Stiftung Schloss Neuhardenberg".

Rodina Hardenberg udržel Lietzener Commandery a Neuhardenberg Gut. V roce 1998 založil Astrid Gräfin von Hardenberg, na Carl-Hans von Hardenberg nadace na památku svého otce. Nadace podporuje vzdělání a výchovu mladých lidí v okrese Märkisch-Oderland a sousedních oblastech, a to i nad rámec německo-polské hranici. Nadace podporuje společenskou angažovanost a tvůrčí síly mladých lidí. Křesťansky orientované instituce, organizace dětí a mladých lidí a přeshraniční výměny mladých lidí platí zvláštní pozornost nadace. Astrid Gräfin von Hardenberg byl předsedou nadace a jejich neteř Amélie hraběnka von Hardenbergovi je členem této správní rady .

Astrid von Hardenberg byl pohřben v rodinném hřbitově v Neuhardenberg.
Úspěchy [ Upravit | Upravit zdroj ]
2005: Záslužný kříž 1. třídy Spolkové republiky

Z minulosti na chvíli do současnosti, I když stejnojmenná organizace má už také nějakou minulost,
cs.wikipedia.org/wiki/Amnesty_International

Amnesty International Delbard 2015





pokud se zobrazí dobře, je z etikety patrné, že patří mezi charitativní růže






A to už jsou podobizny šlechtitelů.

Mám ji objednanou. Pokud dorazí, ujme se a něco vyroste, dodám foto. Pokud už někdo má. Uvítám přidání.

Jupí,pěkně se to rozjelo,díky všem za vaše příspěvky.Pátrám dál,co vlastně mám na zahradě