tak hlavně aby ty postřiky zabraly na rez.
Mně momentálně suchem žloutnou a opadávají listy. Měla jsem to loni, vyšilovala jsem, že je to ČS, letos jsem už klidná.

Normálně mi úplně zežloutne list, poměrně rychle, bez těch typických prvních příznaků ČS ( černé skvrnky ) a pak upadne při dotyku.
ad korová spála. U mne jak na které růži. Většinu skvrn jsem odstranila při střihu. Moc si pochvaluju vitalitu některých růží. Ostříhané až k zemi, všechny větve, udělaly nové, lepší než ty odstřižené ( nejlepší u The Generous Gardener ). Ale např. Cubana, kt. takhle kvůli spále stříhám opakovaně, každoročně, je letos velmi slabá. Obrazilo pár klacíků.
Zcela jsem střihem oddělala Princess Sibilla de Luxembourg, byla to hodně špatně rostoucí sazenice ( namrzla v krutozimě, odmítala odnožovat, pořád jednoklacek ) po ostříhání k zemi již neobrazila.
Z těch, na kterých jsem korovou spálu nechala - Jude the Obscure ( krupička ) roste bez problémů. Gertruda Jekyll - na ní se to špatně pozná, ale byly na stoncích skvrny - některé klacky uschly úplně, později jsem je odstřihla, jiné normálně rostou a mají poupata. + dtto i na jiných růžích. Ale třeba na Gentle Hermione jsem střihem odstranila skoro vše postižené, zůstaly mi tři delší mladé klacky. Obrazily, ale pak začaly krnět. Musela jsem je následně odstřihnout. Té mi tedy bylo líto. Poslední příklad - na Durance jsem musela radikálně zakrátit do zdravého asi 2 klacky. Je na nich listí,zelené, ale nerostou. Zůstaly na výšce střihu.
Takže závěr - jako obvykle, cochcárna.
Ajko, tyhle velkokvěté klematisy ( většinou řezová skupina II. ) trpívají na houbové onemocnění, které se jmenuje vadnutí plaménku. Někdy to vypadá, jako když rostlinu nebo její část klepne, jindy zůstanou po zimě suché klacky.
Žádným postřikem to neovlivníš, nepomůžeš.
Také se mi to občas objeví. Můžeš odstřihnout. Já si těch suchých klacků většinou nevšímám, nově obražené šlahouny je pak používají jako oporu.