Evko, srovnávačku udělat mohu. Ale nevím docela, které růže by spolu ladily. Každý máme jiný vkus.
Navíc, řekl bych, je možné zkombinovat i nezkombinovatelné (růže). Velkou roli hraje prostředí zahrady
a samozřejmě taky doprovodné rostliny - trvalky, trávy, letničky a spol. Ty mohou i jinak nesourodé jedince
pěkně stmelit a doplnit či pozdvihnout. Taky až tak docela nezáleží jen na barvě květu, ale i na typu keře, listů...
Munstead Wood - zatím do metru, květy mělké, mističky, voní hlavně v horku, do dálky, ukazuje žluté tyčinky,
výhony jsou tmavé, stonky tmavší, než listy, velmi ostnité a vzpřímené (pod tíhou květů váhnou), pěkný keřík
Young Lycidas - zatím do půlmetru, obří hluboké přeplněné květy, voní nejlépe večer a v chladnu, za tropického
počasí se vůně doslova vaří (podobně Tantau - Candlelight nebo Johann Wolfgang von Goethe Rose) a není tak libá,
listy jsou světlé, někdy jsou na keři i světlé i tmavší, velmi lesklé, méně ostnů na lesklých světlých výhonech
(obě růže jsou každá docela jiná (zatím), pro dobrý dojem z kombinace obou jsou trvalky (dle mého) nutné)
Srovnávačka - Louise Odier, Gertrude Jekyll, Young Lycidas, Munstead Wood, Darcey Bussell (syn. Monferrato),
The Prince (roste spíš jako čajovka) a William Shakespeare 2000 (jako měřítko Lychnis coronaria, který známe všichni).
Barvy jsou trochu víc do červena (chybí ten černavý samet M.W. a D.B.) a světlejší.