Dany, teď bychom tu potřebovali Dreslu, aby nám to důkladně vysvětlila. Přemýšlím, jak to paní Lili myslela. Teoreticky by se Mrs J.L. měla chovat podobně, jako většina austinek (mají původ v historických růžích). Starým dřevem je myšlen loňský (nebo starší) výhon a všechny výhonky z něj vyrůstající by měly být květuschopné. Až sem je nám to asi všem jasné. Čím delší (bez řezu) se starý výhon ponechá, tím by mělo být víc květonosných výhonků. Jenomže ! Růže (podobně jako další z čeledi růžovitých, třeba i jabloně) mají akrotonní charakter růstu, t.j. nejintenzivnější růst se stěhuje k vrcholu loňského (starého) výhonu a vzniká tak "košťátko" a růže kvete převážně nahoře, zatímco dolní část keře začne vyholovat. Proto Austin ve svém návodu na řez doporučuje zkrátit na jaře o třetinu až polovinu a v létě po prvním kvetení znovu stejně.Tím se podpoří obrůstání dolní části keře. Když má keř dostatek takto zapěstovaných větví, vyrostlých od báze keře, a později chceme, aby byl vyšší, pak je asi možné řez omezit a nechat růži růst do výšky.
Toto je můj názor na věc a byla bych moc ráda, kdyby se k tématu vyjádřili i ostatní. Víc hlav = víc rozumu.