Nejen růže jsou krásné

Eva L. napsal:
Evo, děkuji za náležité rozpitvání.
Nemám s danými sortami tak dlouhé zkušenosti (no, vlastně asi s žádnými, že).
Colette je mi opravdu líto. Musím prohlédnout tři mé, jak si vedou.

Problém stárnutí jsem asi pochopil dobře. U mne zlobí dvě Sharifa Asma, dvě Boscobel, Kathryn Morley,
Maid Marion a Tantauova Gartenträume - dvě. Nevyhánějí nové pruty zpod země.
James Galway (2009, letos výška před dva metry) taky nevyhání nic ze země. Mladší (2011 nebo 12?) vyhnala jeden-dva pruty a taky nic. Asi jim prostě stačí dostatek asimilační plochy a víc už nechtějí?

Stárnutí sleduji až letos, do posledních dvou nezim mé růže poctivě zmrzly (až na Louise Odier) vždy k zemi,
takže vyhánět mladé pruty prostě musely. Uvidíme, jak příští jaro. Zkusím přidat radikální střih.

Myslím ale, (samo, nelze zobecnit), resp. sleduji, že stěžejní vliv na nové pruty zpod země má výživa
a závlaha.
Tam, kde jsem zahrabal zjara hrsti granulovaného koňského hnoje, je růst přebujný.
Hnůj jsem aplikoval jen náhlým vnuknutím, bez konkrétního cíle a spíš jsem se bál, abych je nespálil.
(takže jsem i dost vlažil - možná pomohlo po suché zimě).
Jinak zjara tak akční nejsem, ani nemám tolik času (zima tu panuje do dubna a pak už vše jede moc rychle).
Ale díky mírné zimě a nesněhu se prostě na zahradě dalo dělat průběžně celou zimu,
tak u mne "z nudy" došlo i na ten granulovaný koňský hnůj.
A osvědčil se tedy náramně, budu to teď tak dělat (doufám) každé jaro.
Např. Golden Celebration vyhnala tolik prutů, že bych ji až potřeboval rozsadit.
Asi jako obří trs přerostlých floxů. Prostě je tak hustá, že by se z ní daly udělat čtyři slušné.
Další bujné např.: William Shakespeare 2000, Queen Anne, The Generous Gardener, Lady Emma Hamilton, Sombreuil.

Je ale zajímavé sledovat jednotlivé sorty, kterých mám vícero kusů.
Tak např. Lady Emma Hamilton - mám jich pět. Jedna je nažloutlá, neobrůstá, stojí, je hrozná.
Ostatní jsou dechberoucí. Dá se z toho něco vyvodit?
Anebo Young Lycidas - nejstarší (léto 2011) je teď opravdu perfektně silná, obrůstá, bují ze země,
zbylé tři jsou jaro 2012, a z nich: jedna roste velmi pěkně, na podmínky, které má,
druhá je dost ubohá, taková Popelka - snaží se, ale moc jí to nesluší, a třetí - ta je na odchod.
Ani po výrazném zlepšení podmínek (odstranění okolních trvalek, přidání gran. koň. hnoje, závlaha)
nepředvádí nic. Vůbec nic. Jen stojí. - tj. co z toho si vzít, co usoudit? Těžko něco.

Jen dodám k Sharifa Asma a Gartenträume - v kořenech měli hnízdo mravenci, na spodku výhonů
byl u země ten velejemný písek, jak to asi znáte - tj. může mít vliv. Nebylo jim dobře.
Resp. to může podporovat teorii o výživě - vláze (možná jsou jen ostinky tuze hladové a žíznivé).
Možná to zobecnit nejde, ale popindat si můžeme.

Lukáši, moc hezké. Kvetou ti opravdu jako najaté.

Jana V. napsal:
Jano, super postřehy.
Kápla jsi na to - to bude vono - já stříhat myslel: odstraňovat odkvetlíky
(ne cíleně snižovat výšku keře)
Píšeš o tom dál - obrosty BCDEF (jsem ztracen) jsou krátké, tj. růže si zachová dekorum a fajn keř.
No, každá je jiná, jedna střílí, druhá bez odstranění odkvetlíků nedá ani ránu, jiná tiše a krátce obrůstá... A všechny jsou skvělé. (s tím Sirem mne tedy nahlodáváš... )

Honzo , já jsem na základě tvého nadšení z Royal Jubilee ( právě na základě popisu toho, že vytváří nový obrost ještě v době kvetení 1. vlny) tuhle růži pořídila a jsem s ní spokojená - dělá přesně to, co se od ní čekalo. Až zesílí a udrží květy kapku výš bude to ještě lepší, ale na nováčka předvádí bezva výkon. U žádné z mých dosavadních Austinek jsem tenhle jev nikdy nepozorovala ( jsou to spíš ty "vystřelovací" typy jako CPM, Pat A, JtO). Proto jsem z toho tak nadšená a o to víc, že to nedělá jen R.J., ale i další .
Skoro to vypadá, jako že se Austin na tuhle vlastnost cíleně zaměřil .

Jsem zvědavá, jestli podlehneš , Ona totiž není moc typ "romantické" růže a mezi ostatní austinky se moc nehodí . Já její barvu ani na foťáku nedokážu věrně zachytit, ale nejvíce odpovídá této : www.helpmefind.com/rose/l.php?l=21.154366

Ohledně stárnutí růží:

Moje první růže jsem si pořídila před cca 11-12 lety. Vesměs šlo buď o popínavky nebo čajovky. Mám z nich dnes vlastně jen Remy Matin od Starkla. Ale to, co popisuje Eva L., mi některé dělaly také. Např. u Ingrid Bergman jsem se při klasickém "čajovkovém" řezu za 6 let dopracovala k tomu, že od země vedlo několik větví o průměru cca 6cm ( naprosto zdřevnatělých). Nahoře to byl krásný bohatý keř, ale obrážela pouze z těch měkčích ( zelených ) větví. Kdyby mi zmrzla až k zemi, neměla by z čeho vyhnat ( bohužel jsem si jí zlikvidovala přesazením ještě před tou krutozimou, takže to nemůžu tvrdit na 100%).
V podstatě podobný problém nastal u bílé polyantky ( něco jako Schneewitchen nebo Ave Maria) a růžové popínavky ( propíraná Pink Apollo - nejspíš to bude Canibo). Možná byl problém právě v tom, že jsem nikdy neměla důvod střihnout nějakou větev až u země. Když jsem pak měla "potřebu" zmladit je, už z toho tlustého dřeva prostě neobrazily.
Růžová se sice pokusila, ale výhonek byl slaboučký a sám po pár dnech zaschnul. Když jsem jí pak vykopávala, byl to pěkný kus dřeva i pod zemí - podle mě prostě neměla odkud vyrašit.
Možná některé růže mají tendenci k tvorbě těchhle tlustých zdřevnatělých větví ( na celém řezu to opravdu vypadalo jako dřevo, nic měkkého uvnitř - byla dost dřina to přepilovat) a u těch se to asi bude muset hlídat a preventivně sem tam nějakou větev vystřihnout zavčasu a doufat, že se zmladí.
Další moje starší růže ( CPM, Pat A., Eden rose, Pink Cloud - cca r. 2007 až 2009) to nedělají. Nevyhánějí sice z pod země, ale až pár cm nad zemí, ale alespoň nedřevnatí. Mám dojem, že z pod země vyháněly jen tehdy, když zmrzly komplet nad zemí. Poslední dvě zimy byly fajn, tak je k tomu nic nenutilo. Možná také, že už z pod země prostě nemají z čeho - prošly několikrát ( s výjimkou CPM a Pat A.) cyklem, kdy zmrzly až k zemi a musely vytlačit nové až z pod země, možná už jim "došly" spící očka?
Jinak, když nad tím tak přemýšlím, moc růží mi z pod země za poslední dva roky nevyrašilo a to bez ohledu na stáří a velikost. Možná prostě tlačí rovnou vzhůru a spodní spící očka " ostrouhají mrkvičku". Třeba by se to dalo řešit jako u ovocných stromů - naříznout kůru nad místem, odkud chci, aby vyrašila.

Samostatnou kapitolou jsou kmínkové růže. Moje nejstarší bude tak cca z r. 2004 ( The Fairy) a mám dojem, že nějak vázne výživa v místě roubování. Nad roubem mají větve tendenci tloustnout, ale kmínek je zdřevnatělý a už se nijak moc nerozšiřuje. Je to takové nerovnovážné a i to divně vypadá. Zdá se, že těch 10 let je tak akorát její životnost a bude třeba ji nahradit novou .

A ještě jsem si vzpomněla : když jsem tu bílou polyantku s dřevnatými spodky na zimu nakopčila, tak mi to dřevo pod tím nakopčením chytlo houbu - myslím, že to jí tenkrát nakonec dorazilo .
Souhrnem, tyhle růže s dřevnatými větvemi postupně odešly z různých důvodů do věčných lovišť .

Jano a Honzo, dík za vaše příspěvky k problému stárnutí růží. Myslím, že se v mnohém shodujeme. Výživa a závlaha je bezesporu primární. Vždyť to tady omílám už dlouho, že jsou růže "žrouti". Nedivím se, Honzo, že s koňským hnojem slavíš úspěchy (toho dusíku ! to je panečku žrádýlko).
Ale Jana taky uhodila hřebík na hlavičku, když zmínila řez. Např. ovocnáři vědí, že u nově sázeného stromku je nutné na jaře seříznout větve až na tzv. čípky, neboli znovu zapěstovat korunku. Teď s odstupem času a po získaných zkušenostech už taky vím, že to prvotní zapěstování růžového keře znamená krátký jarní řez. A to třeba i tři roky po sobě. Záleží na ochotě té které růže tvořit nové výhony.
Před lety, kdy jsem si pořizovala první růže, jsem se dopustila mnohých začátečnických chyb. Jednou z nich byl dlouhý jarní řez, v mylné představě, že budu mít keř dřív narostlý. V dalších letech jsem zkracovala jen ty loňské zelené výhony a výsledek je snadné si domyslet. Bazální části dřevnatěly, posléze už ani neobrážely.
Z toho pro mě plyne poučení - nenechat to dojít až tak daleko, po zapěstování mladého keře pokračovat i později průběžným zmlazováním, t.j. vyříznutím těch nejstarších (cca tříletých) větví až u země. Nelitovat !
Uvádí se to v návodu na pěstování pnoucích růží a ono, jak se zdá, to platí i pro keřové.

také se zapojím..
ona debata s Evou, pracovně nazývaná - předčasné stárnutí( Austinek ) byla právě inspirována neobrážením od báze jejích nejstarších keřů ze strany jedné a z strany druhé ( mé ) tím, co jsem ( myslím i zde ) postupně psala.
Shrnu-li to do jednoho packu, pak :
- nejstarší růže mám 7leté. Jsou to ale povětšinou drobnokvětky, u nich je tvorba nových výhonů naprosto v pořádku.

Většina růží mi každoročně zmrzá k zemi, o tvorbu nových výhonů se mráz postará.
Ale - mezi mými růžemi jsou :
a) vohlodky ( jednovýhony již se školky ), kt. se zaboha nerozvětví a nerozvětví. Po více sezónách pořád jednoprutové. CPM + James Galway.
b) růže přesazované, přesazení znamenalo téměř odúmrť a ne a ne se z toho vzpamatovat. Rosemmor ( 1 kmínek ). Druhý Rosemoor ( taky přesazovaný, ale po jedné sezoně na rozdíl od toho původně jmenovaného ) je OK.
dtto A Sh.Lad, stejný stav
c) růže, pro kt. bylo mrazové poškození krutozimy 2011/12 devastující a neregenerují - B.Britten + Princess Alexandra of Kent
Pořád jeden kmínek.
d) nerosty, od počátku ( u mne ) - Sharon's Love ( furt 2 pruty a šlus ), Lavender Pinnocchio ( ale s tím jsem počítala, to se neslo již před zakoupením ) - taky 2 pruty. Jedna Florence Delattre, druhá je naprosto v pořádku, nové pruty vyhání.
Trochu nervózní jsem z Palais Bironu, od počátku má z báze dva výhony, dobře větvené, celkový dojem je dobrý. Ale do nových větví se mu nechce.
--
Jako takhle - nemyslím si, že je z toho možné učinit nějaký vždyplatný závěr. Ano, nejvíce jsou v příspěvku zmiňovány Austinky, ale to je dané ( asi ) i tím, že růží od jiného šlechtitele s většími květy ( neplaného vzhledu ) moc nemám nebo jsou výrazněji mladší.

Já jsem si t toho vzala pro sebe následující :
- pokud vohlodek, pak je fajn vícero do jedné jámy. Nikdy ale člověk neví, jak se růže zachová. Pár jiných vohlodků - v jedné jámě - mám, jsou ..no...husté
- namrzne-li růže a nezregeneruje-li hned v sezóně, nelitovat, vyměnit.
- řezat a řezat jaro po výsadbě. Nemilosrdně.
- neomrznou-li růže, jako letos - opět neváhat a ošmikat na doporučovanou výšku řezu.

Poslední poznámku mám k hnoji - po několika letech jsem na podzim nakopčila růže rozleželým kravským hnojem. Jako sice pleju lebedu ( nevadí ) a jeteloviny ( vadí ), ale pozoruji intenzivnější vybarvení květů. Ale také to může být změnou hnojiva ( střídám Hycol s Kristalonem Plod a květ proti jiným rokům , nebo sluníčkem .. nebo ZZ.

a ještě - když už tu od jara kydám na A Sh. Lad - přikládám včerejší fotku.



ano, je sucho, hrozné. Moje růže na to nejsou zvyklé. Dost plných růží s většími květy se tváří malátně nebo jsou horší proti jiným letům.
Ale A.Sh.L. vede. Neomrzla, ten keřík není nijak ošklivý. Ale po slabém I. flóru koncem května ( sucho ) nemá doposud ! jediný nový lísteček, jediný náznak obrůstání..

no co, mám nový rýč, už se na ni těší. Tak.

a poslední poznámka - ( abych taky chválila, že.. )
Vavříny si letos z A. zaslouží John Clare, Harlow Carr, Charles Rennie Mackintosh,Lady Emma Hamilton. Těm sucho ( zdá se ) nevadí, kvetou jak o život.
O poznání hůř proti jiným letům ( ale jde to ) pak Crocus Rose, G.Hermione, Hyde Hall a M.Wood.

Z nováčků R.Jubilee, ale ten má potíže, neusazený, květy jdou do pryč, tlačí ale neustále nové.

To bylo napínavý !!!
Všechny příspěvky jsem přečetla jedním dechem.
Budu střihat!!!Nemilosrdně.Jak už jsem psala,Pilgrima jsem zjara vzala málo,chtěla jsem obrkeř-nesmysl,to samé CPM.Po střihu prvního floru(bohatého), P.vyhnal mnoho tenkých kandelábrů,ale květy jsou asi jen na třech.CPM pokvete dost,ale rozklácenými šlahouny do všech stran.ASL jsem po odkvětu jen lehce zastřihla a vyvázala na plot,rádoby vodorovně-povedlo se bídně 45°,jinak bych větve vylomila,teď má JEDNO!!! poupě a šlus.A ty mladší mají ohýbajícíse brčka,kvetoucí(Wisley),nekvetoucí(St.Swit.).Mary Rose je z mladších Austinek výjimka,prakticky nebyla aspoň bez jednoho či dvou květů.
Za sebe-střihat a to dost.