Iveto, taky pozoruju rozdíly mezi jednotlivými sortami (Sharifa Asma vs. New Dawn).
U mne z těch starších čile vyhání nové pruty třeba právě Louise Odier nebo Golden Celebration,
takže v kultivarech rozdíl určitě bude. Zrovna tyto dvě jsem první roky nestříhal (mají být dle popisu pnoucí, tak ať ukáží, co v nich je), tj. není to bezvýhradně jen o střihu v prvních letech.
Ohl. pravokořenných nemohu soudit - mám pravokoř. jen jednu historickou 1x kvetoucí od Mirindy
a ta zrovna letos vyhání nové pruty jako blásen, až nevím nevím, jestli jí bude stačit vymezený prostor.
Obecně mi teď 1x kv. historické moc rostou, Gloire de France dva roky stála a letos se jí bojím.
Ale dostávám se tím k postřehu Květy - ad A/
a) vohlodky ( jednovýhony již se školky ), kt. se zaboha nerozvětví a nerozvětví. Po více sezónách pořád jednoprutové. CPM + James Galway.
Mno, tak právě takhle (zaboha se nerozvětví a nerozvětví) se u mne chovají řízkovanci.
I proto neřízkuji (důvodů je mnoho, už jsem to psal xkrát - slabá výživa vlastními kořeny oproti šípku,
horší přezimování, sucho, slabý růst, etické důvody (dej kšeft zahradníkovi, nech ho vypěstovat sazenici)...).
Zapíchnu-li řízek, i za tři roky je to pořád jen košťátko, bez základny.
Teď si vzpomínám, že takhle uboze vypadají moje Summer Song. A kdyby jich nebylo šest kusů v řadě,
byla by to slabota (jediné, co je hájí je, že jsou znevýhodněné kořeny broskvoně).
Moc neobrůstá ani Benjamin Britten (čtyřletá).
Já jsem si t toho vzala pro sebe následující :
- pokud vohlodek, pak je fajn vícero do jedné jámy. Nikdy ale člověk neví, jak se růže zachová. Pár jiných vohlodků - v jedné jámě - mám, jsou ..no...husté
Jo, Květo, to sedí. Vohlodky obecně raději nebrat (ale obr sazenice taky ne - u mne "Syndrom silné sazenice" - trpěla jím např. Falstaff, Eden Rose, Thomas á Becket nebo Comte de Chambord).
Když už více vohlodků do jedné jámy, tak určitě Summer Song a Jude the Obscure (u těch, myslím, nutné).
Nenutné je to např. u The Mayflower (po dvou-třech letech je vynikající), Golden Celebration nebo Generál Štefánik, zesílí samy dostatečně.
Ještě někdy cvaknu bázi keře James Galway (je fuj).
Květo, k podobným postřehům ohl. A Shropshire Lad jsme asi časem dospěli mnozí.
(a on ji A. stále bude nabízet, a stále s hvězdičkou jako hvězdu

)
Kdybych měl nějaké ostinky letos pomluvit a pochválit, tak nevim, Karle.
To by asi bylo na dýl.
Ale už tu padla chvála Lady Emma Hamilton, tak tu podepíšu červenou voňavou fixkou.