Před léty tu Dresla a Květa obhajovaly a doporučovaly hlubší výsadbu růží,
než je po generace udávaných 5 cm nad místem očkování.
Že prý je to výhoda pro růži, že růži bude vyživovat jak šípek (jako obvykle),
tak nyní navíc i vlastní kořeny, které si odrůda pustí.
A že prý keřík bude mít tudíž dvojí výživu, podporu, vodu, fšechno.
Byl jsem tenkrát jediný, kdo oponoval, že přílišné utopení šípku bude mít za následek
jeho atrofii a postupné zmírání. Šípek je v pro něj nepřirozené hloubce.
V příliš chladné a nevzdušné půdě - očkovanou odrůdu nemůže podpořit, vyživit.
Opodstatnění nemá ani hlubší výsadba hájená tím, že pokud místo očkování
více zapustíme, hlouběji, tím více ho ochráníme proti zimním holomrazům.
Že tak vlastně citlivější a cennější odrůdy chráníme proti vymrznutí.
Není to tak. Místo očkování uhyne, spolu s podnoží, z růže se v podstatě stává
očkovanec, což je exemplář-varianta růže ještě o něco náchylnější na vymrznutí
(zimní VYSCHNUTÍ), než je kvalitní a silný a dobře zasazený očkovanec.
Řízek nemá tak bohatý kořenový systém, jaký je schopen vytvořit šípek,
a tudíž je mnohem více ohrožen zamrznutou půdou, která nemá vodu v přístupné
(tekuté) formě - a už vůbec ne na povrchu, kde má takový řízkovanec většinu kořínků.
Šípek se pro růži v zimě stává "zásobním orgánem", takovou jakousi cibulí,
která vyrovnává (balancuje) množství vody v rostlině, v růži, nadzemní
nedostatky se snaží (nejen) v zimě doplňovat ze silných kořenů, z hlubších vrstev.
Ale mrtvý utopený šípek s ušlechtilou růží nekomunikuje. A ta schne a vypadá
to jako zmrzlé. Což je v podstatě totéž.
Nejen na této Květině fotce je naprosto nádherná ukázka mých tehdejších slov.
Wisley 2008 je velice kvalitní odrůda, velmi dobře rostoucí, zdravá a průběžně kvetoucí.
Moje láska to úplně není - nemá moc silnou vůni a je taková... postradatelná.
Nicméně svoje kvality má.
Bohužel - na nedobré podnoži (zdroj sazenice každý pozná podle štítku), k tomu
podnož je utopena 20 cm pod zemí, ty kvality nemůže v přehuštěné výsadbě prokázat.
Přehuštěná výsadba nejen ubírá růži světlo, vodu a živiny, ale nepřímo také
neprospívá kořenům. Kořeny růží v prvních letech potřebují záhřevné půdy.
Když sluníčko svítí na půdu kolem růže, ta se prohřívá a šípek si lebedí a sílí.
U zaplněných záhonů slunce na půdu nedopadá. Deficit vody je též obrovský.
Květa sem - jako jedna z mála - dává vlastní fotky - moc oceňuji.
Ale už roky sleduji její jednotlivá vyrývání nahrazovaných sazenic,
a každý rok to chci napsat a nenapíšu.
Před dvěma lety (možná jindy?) to byla např. Mary Rose - opět Květa
vyfotila a ukázala sazenici vysazenou s místem očkování snad 30 cm !!! pod zem
- místo očkování neskutečně utopené. To jsem opět nechal být.
Taková sazenice, nedejbože sázená na podzim, je vlastně chudáček.
Nemůže přes zimu dýchat, asimilovat, to málo, co nad zemí zbude,
je v podstatě řízek - řízek bez podnože. Ta je v hloubce, nefunguje.
Je to jako zapíchnutý řízek bez sklenice, v nevhodném termínu.
Řízek navíc většinou odebíráte silný, čerstvý. Prostokořenná sazenice
ale může být vyryta delší dobu, než je zasazena, výhony ztrácí sílu.
Jejich síla se síle řízku (z rostliny ihned do země) nemůže vyrovnat.
Některé kultivary bez problémů toto zvládnou - vytvoří dostatečně vlastních kořenů.
Jindy nemusí být půda tak studená a těžká (stíněná) a šípek přece jen trochu
šťávy do růže vydá (jarní výsadba). Záleží i na kvalitě a celkové síle
dané sazenice, i na druhu konkrétní podnože, i afinitě podnože s odrůdou.
Máme v zahradách různé typy půd - i na jednotlivých místech.
Někde je hutno, studeno, o kousek dál sušeji, písčitěji.
Šípek písčito a teplo v půdě miluje.
Růže svou největší sílu - základnu - vytváří přímo z místa očkování.
Tam je největší potenciál tvorby nových oček-pupenů-výhonů.
Odtud růže začíná tvořit svou nadzemní část, své větvoví - svůj keř.
Odtud růže žije, zmlazuje, vystřeluje.
Toto silné místo je hlubokou výsadbou zmařeno, potlačeno, utopeno.
Ty utopené podnože samozřejmě ve vyšší míře vyžírají hlodavci, než kdyby
byly těsně pod povrchem (ne každý hlodavce máme).
Na Květiných snímcích - nejen v této diskusi - je krásně vidět, že utopené
šípky nemají sílu-možnost tvořit nové kořínky, nové bílé panenské vyživovací.
Nesílí. Jak je podnož zasazena, tak je - za určitou dobu (až roky) - vyndána.
Ve stejném stavu. Bez vývoje, bez života, bez sílení.
Kontejnerovaná růže - je-li v nádobě dobře usazená, prokořeněná, rostoucí,
lehce hlouběji vysazena být může - protože žije. Prostokořenná spí, je v období
bez listů, potřebuje zespodu sílu, kterou jí utopený
nezakořeněný šípek není schopen dát.
Je termín výsadby růží, je tu plno ticháčků či nováčků, tak jen chci zdůraznit,
hned pod odstrašujícími příklady, jak se to opravdu, ale opravdu dělat nemá.
.
Květa napsal: