Nejen růže jsou krásné

Jsem ráda, že jste se dohodli. Jste všichni velcí odborníci. Asi tak velkým nikdy nebudu a už nedosleduju, co u všech těch svých růžových pokladů :, často i bez cedulek mám za podnože. Určitě je pro mě podnětné, že mi třeba růže nejde proto, že jsem ji utopila, což by mě nikdy zas až tak nenapadlo. Stejně jako, že mám třeba nevhodnou podnož. Takže si člověk někdy nepřipadá jako úplný nemehlo, co se týče péče a postřiků a stejně něco nejde. Neznáme se a neprošla jsem debaty zpátky, abych věci dosledovala. Možná jste už trošku v kruhu některých dřívějších debat a postojů. Na mne, jako na naprosto nezúčastněného, nepůsobil Honzův příspěvek nějak příkře. A i u růží platí jako ve všem. Šedá je teorie a zelený strom života. Já docela vychytala kamélie, nechci zakřiknout a přitom mám problém i s obyčejným ibiškem doma. O náročných kultivarech ani nemluvím.,

Lukáš napsal:
Luky, co to máš vpravo od GJ za klematis? Potřebuju nějaký výraznější k bledé ´Wollerton Old Hall´.
Ď.

evai napsal:
Evoi, taky BB chválím. Je to zdravý pracant, o kterém se moc nemluví.
Tvoje má trochu chlorozu listů, viď?

Olivii už nemám, květy se lepily, listy pevné, tvrdé, lesklejší - nebyla mé gusto.
Ona je ten Massadovský typ, takže by se ti měla líbit. Podobně jako např. ´Roald Dahl´.
Myslel jsem, jak Olifku letos očíhnu v Bečovské botanické zahradě, kam jsem ji posílal,
no, není tam. Obecně jsem nad stavem tamním růží zaplakal - ožrané srnami či myšmami, polomrtvé.
A vtipné je, že doma, odkud jsem ji vyrýval, je to její místo stále volné - jako by mi tím
vesmír chtěl něco naznačit.

Honzo je to Rooguchi

Honzo, škoda , jsem se zrovna nedávno rozhodla, že tuhle si ještě pořídím (když jí sám starý pán tak chválí ), mohli jsme porovnávat .

Honzo, každý dobrý čin musí být po zásluze potrestán. A když čtu Roald Dahl, nemáte někdo fotku. Samozřejmě jde nahledat ale tyhle zdejší mi přijdou takové lidštější. Nebo nevím , jak to říct. Jako laik občas přemýšlím i nad názvy růží. A zrovna Dahl má neskutečně zvláštní povídky. S takovými neočekávanými konci. Tak by mě zajímalo, jak vypadá. Mám nějakou představu a zajímalo by mě, jestli se bude shodovat. Pokud ne, tak někam kouknu. ale nejdřív to nechám jako takovou hru. Třeba růže St.Exupery se mi vzhledem hodí k autorovi Malého prince.

´Roald Dahl´

- přišla na konci června - dva květy kvetoucí (po osmi dnech v temné krabici),
dva květy opadané, násada poupat. Kvete od té doby nepřetržitě. I přes podmínky
transportu, 6L kontejneru (několikrát zvadla, zejména když jsem byl celé září pryč),
stále nasazuje poupata a hlavně - je zcela zdravá. Květy mají enormní výdrž - 11 dnů
bez problému. Možná i více. Odolává v kontejneru dešti i chladu i slunci a úpalu.
Velmi lehce voní - po jablečném moštu, ovocné dřeni. Nestojí to ale za řeč a jsou dny
nebo květy, kdy nebo které nevoní vůbec. Takže velká škoda u Austina.
Některé květy mi nesmírně připomínají maličkou Fryerovu růži ´Sweet Dreams´.
Čím víc se na ně dívám, tím silnější tenhle dojem mám. Tvarově podobná je i ´Pastella´ (Tantau).
Někdy zase připomínají Austinovu ´Claire Austin´. Je zábavné to sledovat.

Květy časem/sluncem blednou do krémova, při chladném dešti mají starší květy typické růžové tečky.
Barvu bych nazval dýnově-máslová. Poupata mají červenorůžové okraje.
Ještě na kvetoucím výhonu se vytváří v paždí listů obrost, který velmi brzy kvete,
takže kvete prakticky nepřetržitě a s dlouhou výdrží květů je keř stále zdobný.
(používám Osmocot - hnojení)
Žádné kandelábříky netvořila, bude kompaktní (že by ten Frájer?) .
Dělá krásné malé šípečky, podobné jako má např. Bonica od Meillanda. Velmi jablíčkovité.
Odkvétá velmi čistě, nic nelepí, nezůstává, žádné zhnědliny, tak časté např. u Kordese.

´Roald Dahl´ 6-9/2016

Honzo, vypadá luxusně , takhle krásně větvený keřík jsem u kontejnerovky snad ještě neviděla . Uvidíme, co s ní udělají české zimy ( a suchá horká léta): Přeci jen, kontejner a záhon jsou trochu rozdíl . Jsem zvědavá na další vývoj .

´Roald Dahl´ - trochu detailněji.
Člověk si na ni musí trochu zvyknout, nebyla to u mne láska na první pohled.
Díky tomu očnímu i nosnímu nezalíbení ale pak člověk spíš ocení ty její kvality,
kdy i po opakovaném zvadnutí v pěti litrech nadýchaného vysychavého substrátu,
má stále chuť znovunakvétat a být zdravá.
To vše podtrhuje těch osm dnů v temné krabici během transportu.
Listy narůstaly všechny takto částečně pokroucené, možná je to pro ni charakteristické,
podobně jako např. u ´Young Lycidas´, ´Strawberry Hill´ a jiných.

Je bezostná.

Tak jsem na rady Honzy všechno ještě 20x zvážila a přehodnotila a nakonec jsem si vybrala tři austinky - Princes Alexandra of Kent, Darcey Bussell, které mi přijdou vhodné i pro méně zkušeného tak jako na rozjezd a pak teda Strawberry Hill, té se odmítám vzdát i za tu cenu, že mi třeba nepůjde. Ale risknu to s ní. Líbí se mi úplně nejvíc.

Lucko mám je všechny tři
Strawberry Hill - velice pěkná celkem zdravá růže

Darcey Bussell - nepřehlédnutelná a skvělá růže

Princess Alexandra of Kent - velké květy až se naklání do stran potřebují oporu jinak se povalují - hlavně po dešti