U mě je to jednoduché, pokud se mi na nějaké kytce objeví chloroza, tak je to buď suchem nebo je tam někde v půdě schované "ložisko" vápna

, takže se to většinou vyřeší pořádnou zálivkou, okyselením a případně železem.
Ale máme tu místo, kde děda hasil vápno. Máma , která byla malá holka, když děda barák stavěl, tvrdí, že tam byla nějaká jáma a v tý to děda dělal. Prý to pak zrušil a zasypal, ale cokoliv se tam pak zasadilo, rostlo několik let a pak z neznámých příčin zašlo. Pamatuju, že když jsem byla malá holka já, rostly tam dvě třešně kousek od sebe, lezla jsem po nich, tak už nebyly úplně malé a prý taky najednou znenadání chcíply. To všechno z mámy vypadlo až když mi tam chcípla catalpa za 4 tisíce ( kupovala jsem už velkou)

.
Neustále při hlubším rytí nacházím "pecky" vápna a zvířecí kosti ( teď už naštěstí vybělené, ale zpočátku to bylo dobrodrůžo

). Ale naštěstí to dřív bývalo pole, tedy náš barák je první stavba na tomto pozemku, takže nic archaičtějšího nenacházím

.