Nejen růže jsou krásné

Genoveso, já to doteď dělala tak, že jsem prostě přisypala rašelinu koldokola a ona se při deštích do toho "vylouhuje" , ale ne vždy to zabralo.
Jinak, půdu okyselují všechna hnojiva na bázi síranů, ale to je na mě moc složité, jít a zjišťovat v hobymarketu, co to které hnojivo obsahuje. Nicméně, řekla bych, že ačkoliv to na obalu nepíšou ( nepíšou tam vůbec nic o složení), bude zřejmě toto : substraty-hnojiva.heureka.cz/agro-floria...-a-rododendrony-1-l/ fungovat na stejném principu. To jsem objevila letos ( resp. mi to přinesla "stejně postižená" kamarádka).
My totiž, když chceme sázet rododendrony, nebo azalky, kanadské borůvky apod.., musíme nejdřív vykopat jámu, nasypat několik pytlů rašeliny a pak trochu původní země a promíchat a pak doufat, že to stačilo. Někdy ( často) bohužel nestačí. Máme tu opukové podloží, studniční vody jsou silně vápenité ( někde až tak, že se na hrnku čaje navrchu udělá "škraloup" ). Tenhle "okyselovač" je pro nás rychlé řešení "bez práce" , ikdyž jeho účinky vydrží jen pár měsíců. Nahradit hlínu rašelinou je totiž problém hlavně v tom, že jak je tu sucho, rašelina vysychá ještě víc než obyč. hlína, takže rostliny pak trpí chlorozou třeba ne tolik kvůli PH, ale prostě proto, že půda je suchá .

Díky, já mám něco podobného, tak ty růže tím zkusím zalít. Díky.

Jani, jak jsi na tom se zdravím růží po postřiku Polyversem? Já jsem dnes konečně namíchala Talent, protože C. Hume má silnou ČS, podivné suché fleky na listech má i Lady Emma H. ČS má trošku i Darcey Bussel. Jsou to ale všechno neusazené mladé růže. Usazený LdV letos kupodivu čs po postřiku Polyversem odolává. Je pravda, že rostliny i půdu jsem na podzim ošetřila Kuprikolem a na jaře Syllitem, co zbyly manželovi z postřiku broskvoní.

Když vám zbyde namíchaný postřik, vylíváte? Nebo necháte ke spotřebě třeba za týden na opakovaný postřik? Díky.

Geno, podruhé jsem ještě nestříkla. První postřik ( tuším v květnu) se zřejmě nedostal až na spodní listy, protože na následný rozvoj ČS to nemá žádný vliv ( bohužel). Na padlí to zabralo úžasně. I jako prevence.
K druhému postřiku se odhodlávám .
ČS mají růže, které jí měly loni nebo kterým zůstalo zjara loňské listí ( letos jsem neobírala, nebyl čas), tj. několik angličanek a Edenka. Měla trochu ČS už loni. Předloni poprvé přežila zimu v dlouhých větvích, byla zdravá. Od té doby přežívají zimu všechny větve až do konečků, je mi líto stříhat, ale má to bohužel vliv na zdraví. Důsledná chemie by to asi vyřešila. Polyversum by možná zabralo taky, ale muselo by se stříknout už při rašení listů a udělat to pořádně ( funguje žejmě jen tam, kam se postřik dostal).

Zbytek envylévám,ale chodím po zahradě tak dlouho, dokud to nevyplácám. Nejdřív stříkám to nejdůležitější ( ze strachu, aby zbylo) a na konci už stříkám všechno, co mi přijde pod ruku ).

Jani tak argument s Roundupem mě přesvědčil. Sama tu mám dva postřiky, o kterých si nejsem jistá, který je který. Nicméně jedno byl vertimec a druhé rovral, tak ty by tolik škody nenadělaly.
S mými clorozními růžemi máš asi pravdu, po deštích obrážejí normálním listím, takže asi fakt ložisko vápna, chjo. Proliju je tím okyselovačem.
Zabírá vám Talent na ČS? Koupil mi ho manžel pod vznosným názvem tuším Choroby růží. Si myslel, že dělá dobře. Nechtělo se mi kupovat další postřik, že ho vypoužívám, ale přijde mi, že nijak nezabral.

Letošek je na houbové choroby "štědrý" jako už dlouho nepamatuju .

Takže jsem se letos prvně seznámila s rzí růží i se rzí švestkovou .

Je to pro mě naprostá novinka, takže si sem s dovolením uložím užitečné odkazy, jak na rez růžovou, tak na rez švestkovou a budu doufat, že už je nebudu v dalších letech potřebovat, ale kdyby přeci, snad mi je vyhledavač tady najde.

K rzi růží jsem našla tato zajímavé odkazy
: agromanual.cz/cz/atlas/choroby/choroba/rez-ruzi
: www.ruze.cz/choroby-a-skudci-ruzi/rez-ruzova-/
zajímavé, že oba zdroje se dost liší co ´do použité chemie , co si z toho já jako laik mám asi tak vybrat . Na agromanuálu doporučuji Baycor 25 WP, na růžích.cz doporučuji " ..Rez podporuje jednostranné hnojení dusíkem a vlhké, neprovzdušněné stanoviště. Aby zimní spory rzi vyklíčily, musejí prodělat období mrazů, proto je tato houba neznámá ve sklenících. Postižené části odstraňujeme a pálíme. Na tlustších větvích nebo kmínku můžeme rez vyříznout ostrým nožem až na zdravé dřevo a zavoskovat. Hladký řez v květnu až červnu se hojí dobře. Přihnojujeme vydatněji draslíkem. Po opadu a úklidu listů na podzim postřikujeme keře i půdu 2 – 2,5% Arborolem M nebo 1% Kuprikolem 50. K postřiku v době vegetace je zvlášť vhodný 0,4% Perozin 75 B, popřípadě doplněný 0,5% Sulikolem K a 0,05% Fundazolem..."

Takže to asi vezmu napodzim ( až opadá listí) tím Kuprikolem, zjara potížistky vezmu až k zemi, aby toho dřeva, ve kterém by to mohlo přezimovat, bylo co nejméně a všechno to pak stříknu pro sichr tím Baycorem.

Pokud jsem si instrukce vyložila špatně a zvolený postup má nějakou chybu, prosím o upozornění.


Pokud jde o rez švestkovou, tak jsem se dočetla, že :

"...Dvoubytná rez, jejímiž hostiteli jsou sasanky, především sasanka pryskyřníková a slivoň a další druhy peckovin. Přezimuje především podhoubí v pucích sasanek nebo uredospory na opadlých listech..."

což je tedy zvláštní, páč tuhle sasanku nemám, mám jen sasanku hajní

: www.jikl.cz/slivon/2170-rez-svestkova.html

"..Aplikace fungicidů, např. Horizon, Talent, omezuje rovněž i výskyty rzi slivoně (rez švestková - Tranzschelia pruni-spinosae var. discolor) a dírkovitosti listů peckovin (Clasterosporium carpophilum)..."

Takže se pokusím napodzim důkladně vyhrabat listí, vezmu to pod tou švestkou taky tím kuprikolem a budu doufat, že už se to nebude opakovat...

Jani, u nás je tiež hodne tvrdá voda - rýchlovarná kanvica by po nejakom týždni vážila od kameňa o hodne viac ako nová... Riešime problém so zalievaním čučoriedok a ostatných kyslomilných rastlín veľmi vulgo ale zato veľmi účinne. Na radu veľkopestovateľa kanadských čučoriedok pridávame do 200-litrového suda odstátej vody 1 štamperlík kyseliny sírovej, rozmiešane - a môžeme polievať. Kupujeme H2SO4 presne tú, čo sa dáva do akumulátorov. Litovská rašelina, do ktorej sme sadili naozaj udrží málo vody - preleje sa ňou ako cez sito. Voda s kyselinou zmenšuje zásaditosť pôdy pod rašelinou.

Marto, fungovala by myslíš podobně kys. citronová nebo ocet? Nechce se mi kupovat H2SO4 , nerada pracuju s tak koncetrovanými chemikáliemi.

Asi zkusím ten síran draselný, vyřeší to jednak to vyzrávání dřeva a současně tím půdu okyselím, budu to mít 2v1

Jano,
dovolím se vmísit k rhododendronům. I když jsme na růžích. Nevím, jakou máš hlína na opuce. Já tenhle problém řeším na chalupě mnoho let. Už jsem tedy spíš dořešila. Opukové podloží, hlína zjara, když se zryje, krásně se rozpadá, časem je z ní beton. Kopala jsem jámy jak na mamuty, po čase zase stejné. Pak jsme se přestěhovali do baráku, zde je písčitá lehká půda, je úplně o něčem jiném. Tak jsem to přestala znásilňovat Rhododendrony mám velice ráda.Pak mi to stejně nedalo. Vytáhl mě kolega s tou jíchou, ten je do rhododendronů blázen. Nějací manželé, nevím, kde to vůbec objevil.Můžu zjistit i jméno místa. Nádherná zahrada ve strání, plná azalek, rhododendronů Občas něco prodávali, měli všelijaké druhy. A jak jsme tak hovořili, tak paní mi říkala, že půda je tam stejná, naprosto nevhodná. Tak to vyřešili terasami s násypnými záhony. Rhododendrony koření mělce a do šířky. Takže žádný problém. Tak jsem to vyzkoušela i na chalupě.Byla tam taková vlna v terénu, navozila jsem slušnou hlínu, baltskou rašelinu, rozšmelcované listí, větvičky, prostě leccos a rok nechala.A funguje už několik let.A jak mi ta paní říkala, on vlastně ten rhododendron ani tolik vody nepotřebuje. Spíš se dá umořit přelitím než přesušením. Spíš vlhký vzduch. Pokropit listy. Ne za vedra samozřejmě. Následně jsem tohle řešení četla i v nějaké knížce.Říkali tomu vyvýšené a polovyvýšené záhony.Pod to listí atd jsem dala smrkové větve. Celé. To tam taky psali. Princip bude asi v tom, že do úrovně půdy stoupá vápno z podloží. Výš už asi ne. A rhododendron do špatné půdy nejde, roztahuje kořeny mělce.Žádné okyselovače nepoužívám. Zalévám dešťovkou. Voda ze studně je stejná jako popisuješ.Ještě, vlna je pod ořechy, jak padá jejich listí, část opět rozšmelcuju sekačkou a nasypu nahoru. Nakonec ořechové listí je také kyselé.
Za rez díky. Ale už mě ta chemie fakt drtí. Navíc si nejsem tak úplně jistá, že jak se stále nepovolují různé látky v EU, tak prostředky ztrácejí účinnost a škůdci si vytvářejí rezistenci.Ale nejsem bohužel chemik s laboratoří. Jen okrajově zmíním angrešt. Před lety rostlo každému nemehlu samo. Výborné odrůdy. Pak přišlo americké padlí a angrešty jsem zlikvidovala. Chemii bych na ně musela lít snad po kbelíkách.A ty rezistentní odrůdy nic moc.

Na okyselení je možné použít i piliny z jehličnanů, při rozkladu nastává kyselá reakce. Mám v čistých pilinách nasazené borůvky, rašelinu mají jenom kolem balu (přesazované z nádob) a přírůstky krásné ve dřevě i plodech. Nároky na dusík jsem kompenzovala rohovinou a síranem amonným.