Nejen růže jsou krásné

Mám dotaz na "místní šlechtitelku Jitku" , jsem nadšená, našla jsem 3 semenáčky cca 12cm velké pod Crocus rose, co s nima dál?
je nutné přesadit/zahrnkovat, nebo mám je nechat na místě?

Adriana napsal: Tedy...
Crocuska je tak nádherná, že jsem nadšená z možných mrňat i na dálku
Holky, cokoliv, jen aby přežily a Dresla je mohla naočkovat

Ještě k těm chlupáčům, chce to trochu důslednosti při výchově a pak je to už pohoda ..
www.facebook.com/video.php?v=77812672893...86187&type=2&theater
a tady je ta dvouhlavňovka.

Tak a jdu po svátcích zkusit koupit dvouhlavňovku na otravné kocoury.

Přeju všem krásné svátky..

Adriana napsal:
Ahoj Adriano, 12 cm říkáš - to musely vyrašit brzy a pravděpodobně bez problémů přečkaly zimu. Popravdě, ono je to jedno - pokud mají kolem sebe místo a dost světla, tak je přesazovat nemusíš - vždyť já je naopak z květníků pak přesazuji na záhon. Jinak ty sazeničky jsou celkem odolné, takové "tuhé", takže přesazování jde dobře. Uvidíš, jak se budou mít k světu, zda vykvetou atd. a pak se rozhodneš - první rok nenarostou ještě tolik, aby byl problém je vyrýt. Růže, které neopakují, první rok nevykvetou, naopak opakující vykvetou velmi brzy, třeba když už mají 6 pravých lístků. Těšení se na ně je snad ze všeho nejkrásnější V semenáčcích se ale projevují částečně i geny podnože, takže se objevují všelijaké květy, nepodobné původním, i růže s jednoduchými květy, prostě je to taková genetická směska a vždycky super převápko. Takže se taky těším a jsem zvědavá!

Jitko, paráda. Moc ti fandím, ale to už dávno víš.

Geny podnože - ne, to ne. Nemohou se projevit.
To je jako kdybys tvrdila, že když budu pít žlutou limonádu, tak zežloutnu,
když modrou, tak zmodrám, po Kofole budu černoch a po víně rudoch.

Spíš jde o vlivy prarodičů a všech dříve použitých růží, plus odchylky.
Ale ty jsou dány spontánní mutací a nikdy ne vlivem podnože.
Může také fungovat u některých tzv. "návrat ke kořenům" - tj. do původních forem,
ale to je opět dáno jinak, než podnoží.

Např. Golden Celebration - žlutá.
Rodiče Charles Austin (oranžová, blednoucí do krémové, kapka růžové)
x Abraham Darby (růžovo-oranžovo-šedo-fialovo, barevný mišung). Dítě - žluté.
A dál - Golden Celebration se stává rodičem svítivě růžové Wisley (staré, 2004).
Stejná rozmanitost, jaká funguje u barev, platí i pro tvar a plnost květů.
Mutace - krásný příklad Iceberg (Korbin) a její tmavé i růžové i pruhované sporty.

To je to samé, jako když moje babi říkávala: já tu mám jenom samý žlutý tulipány (lilie).
A přitom jsem mívala tolik barev - asi se mi sprášily a zůstala jen jedna barva.
Technicky v opečovávané zahradě neproveditelné. Musely by ostatní odrůdy "zmizet".
(myši sežerou všechny ostatní odrůdy, jedinou ponechají? houba zničí vše ostatní, jedinou nechá)
A "sprášená" matka by vytvořila semena, ta by dokonale uzrála, vypadala, hojně vyklíčila
(mnohdy z jedné matky i různě po zahradě), vyrostla by z pidi semenáčků a začala kvést,
vše v jednotné barvě - ech, to by teprve byla ze semínek pestrost a rozmanitost).
To už nepíšu - Jitko - tobě, páč vím, že to víš. To jen tak obecně pindám,
páč minimálně pětkrát ročně zase uslyším - vono semito asi sprášilo...
Osvěty není nikdá dost.

Ale proč původně píšu - jak píšeš, že jednoukvetoucí první rok nekvetou.
Právě, jak jsem ti tu před časem psal, že jsem měl "plané" semenáčky,
a že jsem si je nenechal - tak některé byly v záhoně (dva tam ještě mám),
některé v nádobách, ale když ani po čtyřech !! letech nevykvetly, tak jsem je vyhodil.
Teď mám ve Vítacím místo, jsou tam dva zvláštní semenáčky, vůbec nevím, z čeho by mohly být.
Jedině z mulče - beru ho na pile a tam šípkové růže jsou - muselo by jít o obrovskou náhodu.
Jinak tam mám Rose de Rescht a Jacques Cartier. Ale jejich mimino by přece nebylo plané...
Takže spíš záhada nebo šípek z mulče z pily.
Nechávám to a uvidíme.

Honzo, připoměl jsi mi sprášení... Nevím, kde tento značně rozšířený fenomén vznikl, ale já se s ním setkávám už půl století... Dříve jsem vysvětlovala, pak jsem se ptala, co měl příslušný stěžovatel z botaniky/ přírodopisu, dnes si to nechám podrobně vysvětlit a to je aspoň sranda. Už chápu, proč mi začaly růst na bradě fousy. Protože žiju celý život vedle chlapů ( na jednom záhonu, dokonce v jedné posteli)!!!!! . Možná, že by to mohlo být vtipné vlákno ze zkušeností ostatních...
Já si to vysvětluji tím, že atraktivní odrůdy jsou choulostivé a ty neatraktivní se o to víc množí ( vyzkoušeno u gladiol, maminka rozdala loudilům nejmenší hlízy a pak koukala , jak všem sousedům kvetou různé barvy a ona má jen bílé a růžové, ale to je hoooodně dávno. U tulipánů to je stejné, ty staré červené a žluté mi kvetou pod keři 40 let bez jakékoliv péče a ty nové se rozpadnou do malých cibulek a květů mají čím dál míň, nepomáhá ani přihnojení, a přesazovat je teda nebudu a nebudu
U tulipánů to bývá vysvětlováno i virozou, ale tu já nepoznám, sice mám strakaté červenožluté, ale ty nevypadají nemocně a kvetou léta spolehlivě, takže je považuju za zdravé a ne za děti těch žlutých a červených
picasaweb.google.com/1104920375469686260...#5536747306530785314

Ono taky hodně růžových/planě šípkových semenáčků po zahradě "vytrousí" ptáci. Já tady taky nacházím na nemožných místech vyseměněné růže.Třeba pod živým plotem z habrů. Dokonce jednu takhle u chodníku jsem se pokusila očkovat a to byl můj první úspěšný pokus o očkování a fakt nevím, co to je za podnož, ale Aphrodite si na ní krásně roste. (jinak se mi teda očkování nedaří ). O těch smíchaných genech s podnoží jsem vyčetla na netu, omlouvám se, jestli jsem tím někoho uvedla v omyl. Četla jsem nějakou rozpravu o očkování a že tím srůstem pletiv v jeden organismus vzniká nějaký - ted už nevím to odborné slovo - řekněmě "zvláštní, hybridní, podivný...." typ organismu, jehož potomci pak mají v genech obojí.....no to už je na mě příliš složité. uf a nechci se pouštět do složitějších akcí...takže mě někamenujte a zapomeňte Samozřejmě dnešní růže jsou složití potomci všechmožných původních růží a příroda je, jak víme, mocná čarodějka (jak říká trefně v jiné diskusi Květa "cochcárna"). Takže je to opravdu vždycky překvápko. No a ty jednoukvetoucí - já s tím až tak zkušenost nemám, protože jsem vysévala semínka z opakujících - ale přeci se mi přihodilo, že nevykvetly první rok (viz ta podivná růže "Rožmberská" - která není ani hezká a ten keř je příšerně vzrůstné roští . Když jsem se pídila po informacích, taky jsem to vyčetla, že neopakující první rok nekvetou...ale ve finále to možná trvá mnohem více let. Jednoukvětky se mi tedy zkoušet nechce, kor když jsi udělal takovouto zkušenost...díky za ni!

Jitko, já měl vedle sebe Tess of the d´Urbervilles a Demokracie.
Jenže... u Demokracie vyrašila podnož (já si myslel, že je to ušlechtilá větev, nepoznal jsem šípkový vlk).
Nakonec ta podnož tak zesílila, že Demokracii zahubila. Ale líbilo se mi její bílé kvetení a dělala
parádní šípky. Jedno jaro mi u těch dvou (podnož + Tess) vylezlo hejno (snad sto) semenáčků.
Nejdřív jsem si myslel, že je to plevel, ale jak rostly, pochopil jsem...
No, nechal jsem jich pár (nejvíc rostly ty, které se vysemenili nevyplitelně do levandulí),
ale neviděl jsem právě kvést ani jeden. Čekal jsem čtyři roky, pak už mě to přestalo bavit.
Možná jsem přišel o úchvatné křížence Tess x podnož, ale dost možná to byla jen podnož...
Nevím. Každopádně Tess šípků dělá plno a jsou krásně veliké. Pár šípků jsem zahrabal po zahradě,
tak uvidíme, co vzejde.

Příroda mocná čarodějka - pak se ukázalo, že ta podnož od Demokracie je opravdu hodně bujná,
a že by si zabrala pro sebe v dospělosti dobrou půlku velkého záhonu. Tak jsem ji ostříhal až k zemi,
že Seto potom vykope (asi tam rašily cibuloviny, tak jsem tam nechtěl hamtat).
No, Seto na to zapomněl, a jaké bylo mé překvapení, když tam - po dvouleté pause - vyrostla
a vykvetla Demokracie! Očka musela latentně pod zemí vyčkávat a když se podnož oslabila,
měla kulturní sorta zase sílu růst. Dojemné.

Jinak ten vliv podnože - u transplantace, kde člověku dají cizí srdce a ono mu bije,
by se dalo bavit o tom, cos našla na netu - o souznění dvou do té doby cizorodých organismů.
O tom, že najednou "žijí" a projevují se dva lidé.
Ale růže s podnoží nesplyne - to máš jako kdyby na tykev naroubované okurky začaly plodit tykvo-okurky.
Roubované pivoňky začaly kvést keřovito-bylinnými květy. Roubované stromkové angrešty by musely
plodit něco mezi meruzalkou a angreštem. Roubované jabloně, broskvoně, třešně, višně, slivoně,
hrušně by plodily nebo mezi špendlíkem a švestkou, ptáčnicí a srdcovkou, hruškou a kdoulí... Prostě ne.
Celé roubování (a šlechtění) by ztratilo smysl. Je škoda, že na netu jsou takové pindy.

Teď čtu Růže - Větvička, Krejčová (Aventinum). Starý pán tam o genetice pěkně píše. Lidově.